Manžel pracoval jako řidič kamionu a nedávno náhle zemřel ve středním věku. Za příčinu smrti bylo stanoveno selhání srdce z důvodu skryté ischemické choroby. Mám však za to, že k tomu přispěl i stres z důvodu neustálých změn v harmonogramu směn, který byl zaměstnavatelem operativně měněn v důsledku poklesu zakázek kvůli pandemii. Od března do července 2020 měl řádně naplánováno celkem 87 směn, z toho však bylo 17 směn zrušeno, což představuje zhruba 20 % všech plánovaných směn. Dále mu byly v tomto období 3 směny přidány. Větší problém, než počet zrušených směn, byl chaos a nepředvídatelnost rušení směn. Manžel se o zrušení směny dozvěděl někdy jen hodinu před nástupem do práce. Velkou komplikací bylo, že, zejména v případě nočních směn, šel odpoledne spát a teprve po probuzení zjistil, že do práce nepůjde. Měl tedy naprosto narušený biorytmus, jelikož následně nemohl usnout dlouho do noci, a poté byl zase další den nevyspalý. V případě denních směn zase den před směnou musel sám zjišťovat, zda druhý den pojede nebo ne. Chtěla bych vědět, zda je takový přístup ze strany zaměstnavatele v pořádku.
Jsem poradcem pro silniční dopravu a vydávám příručky pro dopravce a řidiče. Dopravci se často dotazují na problémy s pracovní dobou řidičů a přesčasy. Jde o nařízení vlády č. 589/2006 Sb. Konkrétně bychom potřebovali vědět, jak rozumět odst. 2 § 5 tohoto nařízení. Ten zní: „Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích." Řidiči a dopravci v praxi při směně v denní době mnohdy prodlužují 13hodinovou směnu o další až 2 hodiny, které jim zaměstnavatel eviduje jako přesčasovou práci. Limit 15 hodin pracovní doby překročit nemohou, protože v rámci 24 hodin musí mít zaměstnanec denní odpočinek nejméně 9 hodin. To stanovuje nařízení ES č. 561/2006. Tento postup zdůvodňují jako možný, protože 24 - 9 (denní odpočinek) = 15, tzn., že až 15 hodin mohou pracovat mezi dvěma denními odpočinky. Dotaz tedy zní: Může dopravce nařídit řidiči, který část směny vykonal v noční době, aby pracoval déle než 10 hodin? To znamená, aby například prodloužil směnu na 12 hodin s tím, že 2 hodiny nad mez povolenou nařízením vlády č. 589/2006 Sb. představují práci přesčas? Mám na mysli situaci, kdy všechny ostatní limity stanovené zákoníkem práce a nařízením vlády č. 589/2006 Sb. budou dodrženy.
Pracuji jako řidič kamionu. Po týdenním odpočinku mám již 3 zkrácené denní doby odpočinku. Mohu před započetím další týdenní doby odpočinku ještě absolvovat směnu 15 hodin? Nebude to již 4. zkrácená doba denního odpočinku, když hned po 15hodinové směně následuje týdenní doba odpočinku?
Když jsem si zakládal živnostenský list, tak po mně na živnostenském úřadě chtěli, abych doložil svoje nejvyšší dosažené vzdělání v oboru elektro. Z vyhlášky č. 50/1978 Sb. splňuji podmínky § 6 pro samostatnou činnost, ale na webu jsem se dočetl, že jako OSVČ potřebuji ještě splňovat požadavky pro pracovníky uvedené v § 8. Nikdo mi nedokáže vysvětlit proč, tento paragraf je pro pracovníky pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníky pro řízení provozu. To bych ještě pochopil ve firmě o více lidech, ale já jako OSVČ jsem samostatný, tudíž odpovídám pouze sám za sebe.
Chtěl bych se zeptat, jak je to s pracovním úrazem u OSVČ. Měl jsem úraz, platím si sociální a zdravotní pojištění, ale připojištění na úraz ne. Teď jsem v pracovní neschopnosti a jsem bez měsíčního příjmu, protože jsem si neplatil připojištění. Ale zdá se mi divné, že bych neměl dostávat žádné peníze. Kam se mám obrátit, abych dostal alespoň nějaké peníze?
Z vašeho dotazu vyplývá, že jste zřejmě účasten jen povinného, tedy důchodového a zdravotního pojištění. Nemocenské pojištění je pro OSVČ pojištěním dobrovolným a předpokládám, že vy nemocensky pojištěn nejste. V tom případě vám nemocenské (dávky) pochopitelně nenáleží. Není rozhodující, zda pracovní neschopnost byla způsobena úrazem nebo nemocí. Pokud nemáte žádný příjem, nezbývá vám, než se obrátit na příslušný obecní úřad se žádostí o příspěvek na živobytí.
Stal se mi závažný úraz na vodojemu provozovaném vodárnou. Jsem OSVČ, uzavřeli jsme smlouvu o dílo, byl jsem proškolen z bezpečnosti práce. Po několika dnech se pode mnou utrhl ocelový žebřík, který byl ukotven v podlaze a podestě. Mám otevřenou zlomeninu levého bérce, jsem v pracovní neschopnosti již 9. měsíc. Vše bylo zapsáno do stavebního deníku. U jiných investorů však podepisujeme seznam rizik na stavbě, například zásah el. proudem, uklouznutí, pád ze žebříku atd. Myslel jsem, že za vestavěné zařízení odpovídá provozovatel, tedy vodárny. Žebřík se utrhl po několika výstupech. Při předávání staveniště nebylo zřejmé, že k tomu dojde. Zástupci vodárny tvrdí, že z jejich strany nebylo nic zanedbáno. Já však mám úraz a trvalé následky. Je možné od této společnosti požadovat odškodné? Měl jsem problém i se svojí pojišťovnou, který se týkal prokázání místa úrazu. Úraz vyšetřovala Policie ČR. Bohužel od jsem od nich záznam ani na požádání neviděl.
V tomto případě jste měl požádat o přešetření celé situace oblastní inspektorát práce. Na vás jako osobu samostatně výdělečně činnou se vztahuje ustanovení § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a toto ustanovení Vám ukládá mimo jiné povinnost hlásit svůj úraz oblastnímu inspektorátu práce. Nevím, jestli dnes již není pozdě, ale přesto doporučuji, abyste to alespoň zkusil. Samozřejmě, že provozovatel sám na sebe nic dobrovolně hlásit nebude, aby ještě dostal pokutu, že nemá v pořádku žebříky. To vám mělo být jasné hned, když se to stalo. Pokud ale úraz vyšetřovala Policie ČR, pak asi nějaký záznam existuje a pak byste se mohl obrátit na inspektorát. V případě, že by vám inspektorát potvrdil, že provozovatel odpovídal za stabilitu žebříků a že se úraz stal tak a tak, pak byste mohl po provozovateli požadovat odškodnění, ale bez nějakých konkrétních závěrů šetření příčin a okolností úrazu by to asi byl marný boj.
Z Vašeho dotazu sice nevyplývá, o jakou stavbu se jednalo, jestli tam byl koordinátor BOZP nebo ne, pak by ten úraz musel vyšetřit on. Jak správně uvádíte, na každém pracovišti, kde pracují zaměstnanci více zaměstnavatelů nebo zaměstnanci a OSVČ, je povinnost vzájemně se informovat o rizicích a o opatřeních k ochraně před jejich působením. I toto by měl inspektorát přešetřit, kdo tam odpovídal za BOZP a jak ten dotyčný vyšetřil příčiny a okolnosti Vašeho úrazu.
Stal se mi závažný úraz na vodojemu provozovaném vodárnou. Jsem OSVČ, uzavřeli jsme smlouvu o dílo, byl jsem proškolen z bezpečnosti práce. Po několika dnech se pode mnou utrhl ocelový žebřík, který byl ukotven v podlaze a podestě. Mám otevřenou zlomeninu levého bérce, jsem v pracovní neschopnosti již 9. měsíc. Vše bylo zapsáno do stavebního deníku. U jiných investorů však podepisujeme seznam rizik na stavbě, například zásah el. proudem, uklouznutí, pád ze žebříku atd. Myslel jsem, že za vestavěné zařízení odpovídá provozovatel, tedy vodárny. Žebřík se utrhl po několika výstupech. Při předávání staveniště nebylo zřejmé, že k tomu dojde. Zástupci vodárny tvrdí, že z jejich strany nebylo nic zanedbáno. Já však mám úraz a trvalé následky. Je možné od této společnosti požadovat odškodné? Měl jsem problém i se svojí pojišťovnou, který se týkal prokázání místa úrazu. Úraz vyšetřovala Policie ČR. Bohužel od jsem od nich záznam ani na požádání neviděl.
V tomto případě jste měl požádat o přešetření celé situace oblastní inspektorát práce. Na vás jako osobu samostatně výdělečně činnou se vztahuje ustanovení § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a toto ustanovení Vám ukládá mimo jiné povinnost hlásit svůj úraz oblastnímu inspektorátu práce. Nevím, jestli dnes již není pozdě, ale přesto doporučuji, abyste to alespoň zkusil. Samozřejmě, že provozovatel sám na sebe nic dobrovolně hlásit nebude, aby ještě dostal pokutu, že nemá v pořádku žebříky. To vám mělo být jasné hned, když se to stalo. Pokud ale úraz vyšetřovala Policie ČR, pak asi nějaký záznam existuje a pak byste se mohl obrátit na inspektorát. V případě, že by vám inspektorát potvrdil, že provozovatel odpovídal za stabilitu žebříků a že se úraz stal tak a tak, pak byste mohl po provozovateli požadovat odškodnění, ale bez nějakých konkrétních závěrů šetření příčin a okolností úrazu by to asi byl marný boj.
Z Vašeho dotazu sice nevyplývá, o jakou stavbu se jednalo, jestli tam byl koordinátor BOZP nebo ne, pak by ten úraz musel vyšetřit on. Jak správně uvádíte, na každém pracovišti, kde pracují zaměstnanci více zaměstnavatelů nebo zaměstnanci a OSVČ, je povinnost vzájemně se informovat o rizicích a o opatřeních k ochraně před jejich působením. I toto by měl inspektorát přešetřit, kdo tam odpovídal za BOZP a jak ten dotyčný vyšetřil příčiny a okolnosti Vašeho úrazu.
Přítel pracuje jako OSVČ u firmy. Při výkonu pracovní činnosti se mu stal úraz. Nemocenské pojištění si platí. Má nárok na nemocenské dávky?
Abych mohla přesně odpovědět, tak bych musela vidět jeho smlouvu s dotyčnou firmou. Pokud skutečně pracuje jen jako OSVČ a při nějaké zakázce se mu u firmy stal úraz, pak veškerá škoda tzv. jde za ním. To znamená, že jaké si platí nemocenské pojištění, tak takové bude mít dávky nemocenského, a pokud má uzavřenou nějakou komerční pojistku pro případ úrazu při práci, pak dostane plnění i z této pojistky. Pokud nemá uzavřenou pojistku, pak nedostane nic, leda by se prokázalo zavinění té osoby (toho zaměstnavatele), u kterého pracoval. Tam by se ale skutečně muselo prokázat zavinění, tedy například závažné porušení bezpečnostních předpisů. To by se postupovalo podle občanského zákoníku a dotyčný by dostal náhrady obdobné jako při pracovním úrazu. Domnívám se ale, že by se to neobešlo bez soudního řízení.
Pokud však dotyčný (a to z Vašeho dotazu bohužel usuzuji) pracuje u zaměstnavatele, byť je OSVČ, pak by šlo o tzv. švarcsystém, kdy OSVČ pracuje u zaměstnavatele na své náklady a de facto v zaměstnaneckém poměru. Švarcsystém je nepřípustný (zákon o zaměstnanosti jej výslovně zakazuje) a pokud by se o tom úrazu dozvěděl inspektorát práce, tak si může být on i onen zaměstnavatel jist, že dostanou pokutu, ne za porušení bezpečnostních předpisů a samotný úraz (to možná také), ale především za obcházení zákona o zaměstnanosti a zaměstnávání OSVČ v zaměstnaneckém poměru. Tím švarsystémem se zaměstnavatel lehce zbavuje odpovědnosti právě třeba za pracovní úrazy. To bych ale skutečně musela vidět smlouvu, kterou má dotyčný uzavřenou na činnost, při níž došlo k úrazu.
Můj dotaz se týká určení odpovědností pověřené osoby vs. uživatelů věžového jeřábu. Na stavbě používáme věžové jeřáby, které vlastníme. Hlavní pověřenou osobou je náš pracovník. Na stavbě pro nás pracuje několik subdodavatelů. Tito subdodavatelé používají náš věžový jeřáb. Jejich práva a povinnosti jasně definujeme v Systému bezpečné práce věžového jeřábu. V našem případě nechceme, aby subdodavatel (uživatel jeřábu) odpovídal za výběr jeřábu nebo například jeho nosnost, jak po uživateli jeřábu požaduje ČSN ISO 12 480-1 odst. 4.3.3. Je možné tuto odpovědnost sejmout z našeho subdodavatele (uživatele jeřábu)? A to pokud v Systému bezpečné práce jasně definujeme, že za založení, výběr, servis jeřábu a další úkony odpovídá naše „hlavní pověřená osoba“ a že subdodavatel (uživatel jeřábu) odpovídá pouze za to, co děje „od jeřábového háku dolů“. Lze tedy nazvat v Systému bezpečné práce odpovědného zástupce subdodavatele (uživatele) „pověřenou osobou uživatele", aby jeho odpovědnost byla pouze taková, jak ji popisuji výše?
Z Číny jsme zakoupili mobilní čelisťový drtič, který máme v plánu pronajímat. Drtič je poháněn naftovým motorem a elektřina je brána z baterií. Primárně bude dovezen na místo demoličních prací, tam bude drtit suť a po ukončení prací půjčen na další demolici. Co vše potřebujeme mít zpracováno, abychom mohli pronajímat bez obsluhy? Dokumentaci z Číny prakticky žádnou nemáme a není možné ji získat, proto musíme zpracovat vlastní.