Chystáme výstavbu nových lodžií. Stavba by měla být prováděna jedním dodavatelem, počet osob by neměl překročit 20/1 den, celkový počet dnů bude cca 60, práce bude ve výšce nad 10m a bude se manipulovat s těžkými betonovými břemeny. Je pro tento případ nutný koordinátor BOZP, nebo pouze postačí vypracovat plán BOZP? Může plán BOZP vypracovat projektant v rámci zpracování projektové dokumentace? Jaké oprávnění případně musí mít koordinátor BOZP (způsobilost, živnost)?
Obracím se na vás se žádostí ohledně vysvětlení požadavků na kvalifikaci § 3 a § 4 dle vyhl. 50/1978 Sb.
Moje manželka (56let) pracuje ve zdravotnictví a při polohování pacienta u ní došlo v srpnu 2014 k vykloubení palce levé ruky (luxaci), který byl předtím v březnu 2014 operačně nahrazen totální endoprotézou a po operaci, dle vyjádření operatéra, plně funkční. Událost byla řádně zaevidována jako pracovní úraz, následovala další operace a od pojišťovny byly vyplaceny "trvalé následky", bolestné a ztráta na výdělku. Žena zažádala o invalidní důchod, byl jí přiznán částečný - 1. stupeň (potvrzení ještě nemá). V ruce má středně těžkou poruchu úchopu a na druhé ruce se objevila rhisantrosa kloubu palce, což jí znemožňuje nadále pracovat na stejné pozici. Zajímá nás, zda ji organizace, ve které nyní pracuje, musí nabídnout jiné místo, jakou dostane pracovní smlouvu, jestli jí například za rok nebude toto místo zrušeno, jakým způsobem a jak dlouho má nárok na proplácení doplatku do původního platu a jestli by byl doplácen i v případě podání výpovědi, ať už ze strany její, nebo zaměstnavatele.
V roce 2013 mi bylo uznáno ohrožení nemocí z povolání. Dostala jsem výpověď podle § 52 písm. d) zákoníku práce, odstupné za rok, pobírala jsem rentu. V roce 2015 zaměstnavatel rentu zrušil. Mám nárok na rentu, když ohrožení nemocí z povolání stále trvá?
Pracuji ve firmě, kde jsou ztížené pracovní podmínky, brousíme vibračními bruskami sklolaminátové desky. To znamená nadměrný hluk, prach a vibrace, na což máme ochranné pomůcky: sluchátka, respirátory a vzduchotechniku, která částečně odsává částečky sklolaminátu ze vzduchu. Asi po třech letech činnosti pobočky se vedení firmy rozhodlo, že změří hodnoty daných zatěžujících vlivů. Po 3 měsících od měření přišel nadřízený s vyjádřením, že jsme byli zařazeni do 4. kategorie prací, co se týče hodnocení zdravotních rizik ohledně vibrací, a do 3. kategorie, co se týče hluku. Prach prý ještě nebyl vyhodnocen a bylo nám oznámeno, že na příplatky nemáme nárok a že dostaneme pouze nějaké přestávky navíc. Jde se nějak bránit nebo odvolat? Pokud navzdory tvrzení zaměstnavatele máme na příplatky nárok, tak v jaké výši? Můžeme o ně zažádat i zpětně za ty tři roky, co zaměstnavatel oddaloval měření?
Poskytovatel pracovnělékařských služeb (PLS) napsal, že zaměstnanec je způsobilý s podmínkou. Tato podmínka je z hlediska pracovního zařazení zaměstnance nesplnitelná. Je tedy správný výklad, že zaměstnavatel musí mít za to, že zaměstnanec není způsobilý vykonávat práci dle současného zařazení a musí ho převést na jinou práci nebo propustit?
Mám dotaz ohledně zaměstnanců, kteří občas řídí služební vůz, tzv. řidiči - referenti. Pokud by se zaměstnanec při řízení zranil, je nutné mít nějaký doklad o školení řidičů? Pokud ano, jakou formou má být školení provedeno?
Kdo je oprávněný (v rámci poskytování pracovnělékařských služeb) provádět školení první pomoci zaměstnanců? Jaké předpoklady dle legislativy musí školitel splňovat (vzdělání, kurz, certifikát)?. Stačí například bakalářské vzdělání v nelékařském oboru (ochrana veřejného zdraví)?
Je pracovník s průkazem lešenáře v rámci školení lešenářů proškolen také pro práce ve výškách nebo musí být proškolen pro práce ve výškách ještě zvlášť samostatným školením? Je vůbec možné školení pro práce ve výškách zahrnout do školení lešenářů?
| Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, musí být prokazatelně proškoleny fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61. Můžete mi poradit, jak často a kdo má provádět proškolení výše uvedených fyzických osob a jak často? Můj názor je, že kromě látek vysoce toxických by to měl provádět v organizaci pracovník odpovědný za oblast BOZP, četnost 1 x ročně, případně vedoucí zaměstnanec těchto fyzických osob, četnost 1 x ročně. |