BARIÉRY A KRITICKÉ OBLASTI ZLEPŠOVÁNÍ ÚROVNĚ BOZP V ČR

Zvyšování úrovně BOZP má objektivně existující bariéry a problémy. Mezi ně můžeme například zařadit:

• obecnou krizi hodnot ve společnosti,
• růst složitosti a komplexnosti rizik, vysokou toleranci k rizikům, stoupající rizikové chování zejména u mladé generace, malou znalost výskytu, působení a možného způsobu eliminace nových rizik v pracovních systémech (nano a bio technologie, psychosociální rizika atd.),
• omezování uznání BOZP jako veřejného zájmu, chybějící společenskou objednávku na preventivní akce, řešení problematiky BOZP zejména ve výzkumu, osvětě, propagaci,
• úzký resortismus a prosazování partikulárních zájmů, omezování statistik a informačních systémů o BOZP,
• jednostranné prosazování zájmu kapitálu (vlastníků), omezování sociálně právní ochrany, stlačování nákladů na úkor BOZP, snižování kultury bezpečnosti,
• stagnaci kvality pracovního života, lidského rozměru a důstojnosti práce,
• chybějící moderní systém úrazového pojištění,
• nedostatek zdrojů pro prevenci i pro realizaci výzkumu dané oblasti,
• složitost legislativy, nepřehlednost a množství právních předpisů, obtížnou vymahatelnost atd.

ZMĚNY DLOUHODOBĚ OVLIVŇUJÍCÍ BOZP

• Nová rizika a podceňování stávajících – hrozby sociálního charakteru, živelné katastrofy, sociální, náboženské i etnické střety často přerůstající ve válečné konflikty, narůstající terorizmus, stárnutí populace, průmyslové havárie, nezvládnutí nově vyvíjených technologií (chemie, jaderná energie, genové manipulace, nanotechnologie, informační technologie apod.); změny životního stylu přinášejí i změny v chápání či přijímání rizika (snížená citlivost v této oblasti), zvyšující se tolerance k násilí; nárůst násilí na pracovišti (mnohdy spojený i se zaměstnáváním pracovníků ze zemí s odlišnou kulturou), vandalismus; zvyšující se nechuť k dodržování předpisů, k respektování autority i k převzetí odpovědnosti za své činy; u zaměstnavatelů jde také o zneužívání obavy zaměstnanců ze ztráty pracovního místa.
• Řízení, (ne)spolehlivost lidského činitele (lidské chyby) – spolehlivost je do značné míry ovlivněna i spolehlivostí, dostatečností a důvěryhodností informací poskytovaných řízeným systémem; rychlost a samotná podstata změn se odráží i v rizicích při výkonu zaměstnání vlivem rostoucí flexibility, fluktuace, krátké délky výkonu profese, zaměstnávání migrantů s nízkou jazykovou vybaveností a s odlišnou kulturou práce.
• Globalizace, restrukturalizace, atomizace a autorizace firem, ekonomické aspekty - globalizace z pohledu BOZP znamená otevření a zvětšení trhu, nebezpečím je snížení ceny výrobků na úkor kvality a bezpečnosti; prakticky neomezené šíření informací a idejí, umožňující masově ovlivňovat veřejné mínění a to jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu; zvýšené nároky na národní orgány odpovědné za oblast BOZP v důsledku činností nadnárodních firem; vliv nově vznikajících a zanikajících odvětví; lze očekávat, že tradiční přístupy uplatňované v oblasti BOZP budou stále více neefektivní v důsledku větší autorizace firem, ztráty, resp. neexistence kontinuity v řízení BOZP, neznalosti předpisů a nízkého právního vědomí pracovníků (zaměstnavatelů i zaměstnanců), zmenšující se úlohy a vlivu odborů.
• Nízká motivace ke zvyšování úrovně BOZP, absence ekonomických pobídek, chybějící zavedení moderního úrazového pojištění - minimální alokaci zdrojů do prevence, osvěty a propagace; odkládaná realizace nové právní úpravy úrazového pojištění; žádné ekonomické (daňové, úvěrové) pobídky; při zadávání veřejných zakázek není BOZP mezi prioritami; v masmédiích není o téma BOZP zájem.
• Nedostatek pracovních míst a tlak na snižování kvality pracovních podmínek, nízká alokace zdrojů do prevence a kultury bezpečnosti; problematika nemocí spojených s prací - vzrůstá počet pracovníků ve službách na úkor pracovníků v primární a sekundární sféře; vliv rychle rostoucí zelené ekonomiky (odpady, recyklace, obnovitelé energie, chemie) a s ní spojená pracovní a zdravotní rizika; změny četnosti výskytu onemocnění v jednotlivých skupinách diagnóz, změny četnosti úrazů v jednotlivých skupinách ekonomických činností, rostoucí výskyt stresů, bolesti zad (MSD); vysoká fluktuace a absence pracovní síly mající za následek vyšší personální náklady a ztrátu důležitého know-how firem; pracovní úrazy, nemoci z povolání, invalidita, nemocnost představují zátěž pro jedince, rodinu, podnik i celou společnost a mohou znamenat ukončení aktivní pracovní činnosti (předčasné odchody do důchodu), zatížení zdravotního a sociálního systému (vyšší výdaje státního rozpočtu), snížení pracovní schopnosti, nezaměstnanost, ohrožení příjmu rodin, zvýšení objemu nevyužitého času a pokles produktivity práce, snížení konkurenční schopnosti podniků i celé ekonomiky.