Bezpečnostní značení

Únikové cesty jsou navrhovány za účelem zajištění včasné a bezpečné evakuace všech osob z požárem zasaženého objektu (tzn., že evakuované osoby nesmějí být vystaveny zejména kritické koncentraci zplodin hoření, sálavému toku ad.) a dále zajištění přístupu jednotek požární ochrany do prostorů napadených požárem.

Výchozím bodem při hodnocení únikových cest je skutečnost, jaké se předpokládá v objektu obsazení osobami, a tedy pro jaký počet osob mají být únikové cesty dimenzovány. Z důvodu zamezení nedostatečné kapacity únikových cest a s ní spojených rizikových situací se při stanovení obsazení objektu osobami nekalkuluje s běžným provozním obsazením objektu, nýbrž se předpokládá obsazení objektu při mimořádné události, tedy značně nadprůměrné.

Obsazenost objektu osobami je určována dle ČSN 73 0818 na základě posuzovaného prostoru. Obecně existují dva způsoby, jak lze uvažovaný počet v objektu stanovit (výsledné hodnoty se v obou případech zaokrouhlují na celá čísla):

  • je stanovena normová tabulková hodnota dle ČSN 73 0818, která udává počet osob, který je v daném provozu nutné uvažovat na m2 [m2/osoba] nebo součinitel, jímž se násobí počet osob projektovaných osob (např. vztaženo na počet projektovaných lůžek či sedadel);
  • počet osob prokazatelně určených projektem se vynásobí součinitelem 1,5, a to pouze v případě, kdy není možné postupovat dle normou stanovených hodnot (např. specifický druh provozu, který není v normě uveden).

Jako úniková cesta je obecně označována komunikace v objektu (nebo na objektu) umožňující bezpečnou evakuaci osob z objektu ohroženého požárem nebo z jeho části na volné prostranství, popř. přístup požárních jednotek do prostorů napadených požárem. Za volné prostranství je považováno prostranství mimo požárem napadený objekt, umožňující volný a bezpečný pohyb osob ve směru od objektu, resp. také jiné, požárem neohrožené prostory, které tyto podmínky splňují.

Podle stupně ochrany, kterou únikové cesty unikajícím osobám poskytují, se rozlišují:

  • nechráněné únikové cesty (NÚC) představují každý komunikačně volný prostor směřující k východu na volné prostranství nebo do chráněné, popř. částečně chráněné únikové cesty, tento prostor nemusí být od ostatních prostorů v objektu oddělen stavebními konstrukcemi.
  • chráněné únikové cesty (CHÚC) jsou tvořeny trvale volným komunikačním prostorem vedoucím k východu na volné prostranství, který tvoří samostatný požární úsek a je chráněný proti účinkům požáru (zplodinám hoření, vysokým teplotám apod.). Požárně dělící konstrukce tohoto úseku musí být tvořeny konstrukcemi DP1, požární uzávěry otvorů v těchto konstrukcích musí, vyjma specifických případů, bránit šíření požáru a musí být vybaveny samouzavíracím zařízením. V CHÚC nesmí být žádné požární zatížení, hořlavé materiály a rozvody technických zařízení, kromě případů, které splňují přesně stanovené podmínky. Kromě uvedeného členění únikových cest je možné se setkat také s pojmem částečně chráněná úniková cesta, a to zejména u změn staveb (ČSN 73 0834) nebo u výrobních objektů (ČSN 73 0804). V porovnání s CHÚC zde objevují jisté úlevy v požadavcích na požární oddělení těchto prostorů od ostatních částí objektu, způsobu větrání apod.
  • dveře, jimiž prochází úniková cesta, musí umožňovat snadný a rychlý průchod a svým zajištění nesmí bránit evakuaci osob ani zásahu požární jednotek; tyto dveře musí mít zajištěný trvale volný průchod nebo musí být v případě požáru samočinně odblokovány a otvíratelné bez dalších opatření;
  • dveře se musí otevírat ve směru úniku osob, a nesmí mít prahy, s výjimkou dveří z místností nebo ucelených skupin, u kterých úniková cesta začíná (viz kapitolu NÚC) a východových dveří, kterými neprochází více než 200 osob;
  • podlaha na obou stranách dveří musí být ve stejné výškové úrovni do vzdálenosti otevřeného dveřního křídla, s výjimkou dveří na volné prostranství, plochou střechu, terasu či balkon;
  • dveře otvíravé do prostoru schodiště se musí otevírat jen na podestu (nikoliv do schodišťového ramene), otevřené dveře nesmí zužovat požadovaný počet únikových pruhů

Nouzové únikové osvětlení bylo dříve požadováno dle typu únikové, resp. zásahové cesty s proměnnou dobou funkčnosti od 15 do 60 minut. Změna Z2 (2015) normy ČSN 73 0802 však zpřísnila tento požadavek a v souladu s evropskou ČSN EN 1838 je požadována minimální doba svícení nouzového únikového osvětlení 1 hodina bez ohledu na typ únikové cesty. Dodávka elektrické energie pro nouzové únikové osvětlení musí být zajištěna ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Svítidla pro nouzové únikové osvětlení jsou často vybavena vlastní integrovanou baterií nebo musí být napojena na centrální záložní zdroj elektrické energie.

Únikové cesty z objektu na bezpečné místo musí být zřetelně označeny, a to především všude tam, kde východ na volné prostranství není přímo viditelný, kde se mění směr úniku nebo kde dochází ke křížení komunikací či změně výškové úrovně (schody). Při umisťování bezpečnostních značek a tabulek platí zásada „viditelnosti od značky ke značce“. Používány jsou obvykle fotoluminiscenční tabulky (svítící i bez zdroje elektřiny díky absorpci světla) nebo podsvícené tabulky, které jsou často kombinovány s nouzovým únikovým osvětlením. Grafické bezpečnostní značky a tabulky se navrhují dle normy ČSN ISO 3864.

 

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje v § 5 odst. 1 písm. b) povinnost pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce. Tato povinnost je dále upřesněna v § 11 vyhlášky č. 246/2001 Sb. (vyhláška o požární prevenci), kde je stanoveno, že musí být označeny únikové a nouzové východy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa.

Podle NV 375/2017 Sb.:

  • informativní značky pro únik a evakuaci osob a značky překážek na únikových cestách musí být i při přerušení dodávky energie viditelné a rozpoznatelné minimálně po dobu nezbytně nutnou k bezpečnému opuštění objektu;
  • informativní značky pro označení únikové cesty a nouzového východu nebo místa první pomoci a zařízení pro přivolání první pomoci mají obdélníkový nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na zeleném pozadí; zelená část zaujímá nejméně 50 % plochy značky;
  • je-li značka pro označení únikové cesty a nouzového východu zhotovena z fotoluminiscenčního materiálu, musí být instalována na povrchu vnitřní komunikace nebo těsně nad její úrovní.

Počet značek na určitou délku únikové cesty není předepsán, umisťují se tak, aby nebylo pochyb o správnosti směru pohybu. Toto bezpečnostní značení se umisťuje zejména tam, kde je třeba změnit směr úniku, kde dochází ke křížení komunikací a při jakékoli změně výškové úrovně úniku. Správné značení únikových cest musí zamezit použití nevhodné cesty nebo dveří. 

Původní značení

 
Únikové cesty. HEJTMÁNEK, Petr; NAJMANOVÁ, Hana; POKORNÝ, Marek. Portál TZB-info, dostupné z: https://www.tzb-info.cz/pozarni-bezpecnost-staveb/13656-unikove-cesty.