Elektrická zařízení

Používání elektrických zařízení v každodenním životě v sobě bohužel skrývá také nebezpečí. Především v domácnostech, dílnách a na zahradách stále dochází ke smrtelným úrazům elektrickým proudem, kterým by bylo možno snadno předejít. Řešením jsou bezpečnostní zásuvky, bezpečnostní vidlice a adaptéry s vestavěným proudovým chráničem. Neustále kontrolují připojené spotřebiče. Při poruchovém proudu vypnout přívod proudu dříve, než se stane neštěstí.

Užití elektrické energie přináší 2 rizika

Nebezpečí požáru

Pro vznik požáru jsou nutné tři podmínky:

  • přítomnost kyslíku,
  • hořlavý materiál,
  • vznícení.

První dvě existují ve všech domácnostech. Elektrická energie je jedním z potenciálních zdrojů vznícení, dalšími jsou vaření, tepelné spotřebiče a neopatrná manipulace s ohněm (svíčky, cigarety atd.).

Zásah elektrickým proudem

Každá část elektrického zařízení může potenciálně vyvolat poruchu. Uživatel se musí být chránit před účinky elektrického poruchového proudu.

Některé příčiny úrazu
  • technické závady strojů a elektrických zařízení/mechanismů, elektrických spotřebičů, distribučních zařízení/rozvoden apod.
  • vady elektroinstalačního materiálu (el. vodičů/ napájecích kabelů a přívodních šňůr)
  • špatná (nedostatečná, nesprávná nebo nekvalifikovaná) údržba pracovního zařízení, stroje, spotřebiče nebo distribučního zařízení
  • neodpovídající stav (opotřebení, stáří) elektrického zařízení, stroje, spotřebiče, elektroinstalací apod.
  • tření a přehřátí

Zdraví pracovníka mohou ohrozit jak tyto uvedené příčiny, tak požáry, které bývají jejich doprovodným jevem (následkem zkratu, tření nebo přehřátí).

  • cizí předmět ve stroji poháněném el. proudem 
  • porušení předpisů a nerespektování výstrahy nebo zákazu (výstražné nebo zákazové značky) 
    • porušení bezpečné/doporučené vzdálenosti od elektrického zařízení, zejména od zdrojů vysokého napětí
    • nesprávná nebo neoprávněná/nekvalifikovaná obsluha pracovního zařízení, stroje, spotřebiče nebo distribučního zařízení (zejména jsou-li pod napětím)
    • nesprávná nebo neoprávněná/nekvalifikovaná manipulace s el. vodiči (napájecí kabely a přívodní šňůry, zejména jsou-li pod napětím)
  • manipulace s vodou nebo jinými vodivými látkami v blízkosti strojů a elektrických zařízení/mechanismů, a elektrického vedení 
  • nedostatečná nebo nesprávná ochrana člověka před kontaktem s živými nebo nebezpečnými částmi el. strojů, zařízení apod. (zábrany - kryty, mříže, ploty nebo osobní ochranné pracovní prostředky)
  • nedbalost

 

Typy poranění
  • poranění elektrické (elektrický šok),
  • poranění tepelné - popáleniny,
  • a poranění mechanické, které bývá druhotné (pád, exploze, křečovitý stah svalů).

Poškození zdraví a následky závisí na druhu proudu (stejnosměrný, střídavý), jeho napětí, frekvenci, odporu a intenzitě, ale také na době kontaktu s elektřinou a cestě, kudy prochází tělem. Pokud dojde k zástavě dýchání a oběhu, je nutné zahájit oživování s co nejmenší časovou prodlevou.

Postup při záchraně osoby zasažené elektrickým proudem

Zásady, které byste měli znát, než začnete se záchranou
  1. Jako zachránce jste také vy v nebezpečí! Dbejte proto primárně na vlastní zdraví. Jeden špatný dotyk znamená, že už nebudete zachránce.
  2. Hlavním cílem záchrany je přerušení elektrického napětí, které působí na postiženého! To by měla být první věc, kterou uděláte.
  3. Nikdy nesahejte na osobu, do které stále proudí elektřina! Nejdříve vypněte proud pomocí vypínače, jističe nebo hlavního vypínače.
  4. Při záchraně osoby zasažené vysokým napětím nad 1000V se k ní nepřibližujte! Může dojít k elektrickému oblouku, který vás zasáhne až na 20 metrů od zdroje.
  5. Při záchraně osoby zasažené bleskem předvídejte další blesk! Často se stává, že poblíž znovu udeří.
  6. Používání improvizovaných izolačních pomůcek, jako jsou gumové rukavice, násady od koštěte apod., k oddělení zasaženého od elektrického proudu, nemusí být vždy spolehlivé! Použijte je pouze v krajním případě.
Nízké napětí do 1000V - domácnost, kancelář, místnost aj.
  1. Přerušte kontakt zraněného s elektrickým vodičem. Vypněte spotřebič tak, že vytáhnete šňůru z elektřiny, nebo vypnete jističe.
  2. Pokud zasažený už není pod elektrickým proudem, zkontrolujte jeho stav a přitom volejte Zdravotnickou záchrannou službu 155, nebo Jednotné evropské číslo tísňového volání 112.
  3. Průběžně kontrolujte stav zraněného, ošetřete mu zranění a zajistěte jeho základní životní funkce (vědomí, tep, dech).
  4. Dojde-li k selhání základních životních funkcí, okamžitě zahajte resuscitaci (masáž srdce, umělé dýchání. Je-li k dispozici externí defibrilátor, použijte ho.
  5. Má-li zasažený popáleniny, přikryjte je sterilním obvazem z lékárničky.
  6. Pokud zasažený krvácí, pokuste se to zastavit. Použijte sterilní obvaz. Není-li k dispozici, použijte bavlněný šátek nebo jakýkoliv jiný čistý hadr či kus oblečení.
  7. Je-li zraněný v bezvědomí, zakloňte mu hlavu a zkontrolujte zda dýchá nebo nedýchá normální způsobem.
  8. Pokud zraněný dýchá, nechte mu zakloněnou hlavu do doby než přijede záchranná služba.
  9. Přikryjte zraněného dekou nebo jiným kusem látky a udržujte jeho tělesnou teplotu.
  10. Pokud zraněný nedýchá nebo dýchá špatně, zahajte resuscitaci a postupujte stejně, jako při zástavě dechu.
Vysoké napětí nad 1000V - podzemní síť, vysoké vedení, vlak, metro aj.
  1. Dokud není odpojen elektrický proud vysokého napětí, nepřibližujte se ke zraněnému. Hrozí vysoké nebezpečí obloukového výboje, který může člověka zasáhnout až na 20 metrů a způsobit mu smrt.
  2. Zajistěte vypnutí elektrického proudu vysokého napětí. S velkou pravděpodobností to neuděláte sami. Okamžitě volejte složky IZS, ZZS nebo HZS, kteří jsou schopni zajistit vypnutí proudu.
  3. Do příjezdu odborné pomoci postupujte stejně, jako při zásahu nízkým napětím do 1000V v předchozím odstavci.
Jak použít externí defibrilátor, je-li k dispozici?

Je-li k dispozici automatizovaný externí defibrilátor (AED), který umí vydat elektrický výboj pro případ fibrilace srdce zraněného a pomoci k obnově srdeční činnosti, použijte ho. Zde je krátký návod, jak se s ním zachází.

  1. Standardní resuscitaci provádějte do doby, než je na místě externí defibrilátor.
  2. Zapněte přístroj, vezměte si do ruky elektrody a nalepte je na hrudník postiženého.
  3. Po nalepení elektrod na hruď můžete stlačovat hrudník postiženého, ale nedotýkejte se ho jakoukoliv částí vašeho těla, protože bude probíhat analýza rytmu a následně elektrický výboj.
  4. Podle pokynů na přístroji pak po provedeném či neprovedeném výboji do těla postiženého pokračujte v resuscitaci, a to až do obnovení životních funkcí nebo příjezdu záchranářů.

S použitím externího defibrilátoru vám pomohou také dispečeři IZS po telefonu.

 

Úraz elektrickým proudem způsobí v organizmu řadu změn, které nelze při prvním kontaktu s postiženým poznat. I postižený, který je po úrazu elektrickým proudem při vědomí a relativně v pořádku, je tedy ohrožen selháním základních životních funkcí, a to i po relativně delším časovém období. Proto postižené, zejména při hromadných úrazech, v pravidelných časových intervalech kontrolujeme (nejlépe po 1 minutě). Pokud počet postižených přesahuje počet zachránců, věnujeme se nejdříve postiženým nedýchajícím, ale s hmatným tepem.

 zdroj: https://www.skolenibozp.cz/aktuality/prvni-pomoc-pri-zasahu-elektrinou/