Vyhrazená technická zařízení

Je to již několik měsíců, co jsme se museli přizpůsobit nové právní úpravě (zákon č. 250/2021 Sb. a prováděcí nařízení vlády) týkající se bezpečnosti vyhrazených technických zařízení (VTZ). Na otázky, zdali jsme si ji osvojili, co nám činí největší problémy a co se ak zlepšilo, odpovídal zástupce firmy zaměřennaopé na BOZP, PO a životní prostředí, revizní technik a inspektor práce.

Ing. Milan Kondziolka působí ve firmě PreventCom s.r.o., která zajišťuje klientům pomoc při plnění jejich zákonných povinností v oblasti BOZP, PO a životního prostředí. Zejména kvůli svým klientům se snažil do nové legislativy týkající se VTZ co nejvíce proniknout. Proto studoval a analyzoval nejen právní předpisy, které vyšly, ale i důvodové zprávy a připomínky. A pak pokládal různé dotazy na seminářích, webinářích a odborných serverech. „Bohužel, někteří přednášející, přestože dostali otázky dopředu písemně nebo ústně před seminářem, nebyli schopni se v problému zorientovat a otázky zodpovědět. Což samozřejmě neberte jako stížnost na přednášející, ale na to, jak složitá, případně složitě napsaná problematika VTZ je. V naší společnosti jsme problematiku řešili i s revizními techniky klientů i s inspektory práce při různých kontrolách a konzultacích. Nejfundovanější odpovědi jsem v tomto případě dostával od Státního úřadu inspekce práce,“ hodnotí své snažení. A v té souvislosti zavzpomínal na, jak sám říká, „kauzu SodaStream“.

V pražské administrativní firmě jsme mimo jiné řešili, zdali je SodaStream (zařízení, které se používá k výrobě sycené vody obsahující nádobku 0,6 litru s tlakem 250 barů) vyhrazeným tlakovým zařízením. Získat odpověď se podařilo až po delší diskusi odborníků. Podle negativního vymezení uvedeného v § 4 odst. 2 písm. s) toto zařízení není vyhrazeným technickým zařízením podle nařízení vlády č. 192/2022 Sb., protože pro ně platí jiné právní předpisy, platné pro přepravitelná tlaková zařízení, konkrétně nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení, které je přepisem Směrnice EU parlamentu a Rady č. 2010/35/EU (více zde).

Výsledkem přípravy na implementaci změn u klientů je grafické schéma postupných kroků (viz obr. na konci článku), které se vejde na papír velikosti A4 a na kterém je problematika vysvětlena. Posloupnost kroků se dle požadavků klienta může měnit.

Nejtěžším tématem k řešení se u klientů stala odpovědná osoba za VTZ.

V některých malých firmách se majitel firmy, který v podstatě nemá jinou možnost, rozhodl, že odpovědnou osobou bude on a vše bude víceméně fungovat jako doposud, protože si nemůže dovolit odborníka na VTZ a například kuchařky a pokojské nejsou pro tuto funkci příliš vhodné.

Odbornost je souvisejícím problémem s tématem odpovědné osoby. Pokud je odpovědnou osobou například energetik, jeho odbornost je vhodná pro osobu odpovědnou za elektrická zařízení. Ale pokud někdo formálně určí odpovědnou osobou pracovníka, který nemá technické vzdělání, čemuž legislativa nebrání a na jednom semináři se dokonce řešilo, jestli odpovědnou osobou může být sekretářka, pak podle něj tato nemá schopnost do problematiky odborně proniknout a plnit potřebné úkoly. Vždyť i revizní technici mají někdy například problém rozlišit, co je VTZ a co není, natož pak laik.

Jako nejlepší rozhodnutí se ve větších firmách jeví, že odpovědnou osobou za VTZ má být jedna osoba. Do té ať investují peníze - na její kvalifikaci, na odbornou literaturu, na semináře apod., aby oblast zaštiťovala a plnila úkoly s tím spojené. Obecně totiž platí, že je lepší mít jednoho kvalitního odborníka, který se dokáže věnovat všem zařízením, než mít více méně kvalitních pracovníků, kteří by nemuseli mít dostatečné znalosti a schopnosti pro zajištění bezpečného provozu zařízení. Nicméně v závislosti na velikosti a složitosti zařízení může být v některých případech výhodnější mít více odborníků s různými specializacemi, kteří spolu úzce spolupracují a komunikují.

Podle Ing. Milana Kondziolky je důležité zajistit, aby odpovědné osoby měly:

  • dostatečné znalosti a zkušenosti v oblasti bezpečného provozu a údržby zařízení, za která mají být odpovědné,
  • dostatečné odborné znalosti a zkušenosti pro řízení a koordinaci provozu vyhrazených technických zařízení, a to z pohledu lidí, kteří je používají,
  • mít dostatečný čas a zdroje pro plnění svých povinností,
  • být adekvátně odměněny za svou práci a odpovědnost, kterou nesou,
  • mít pravomoci zastavit jakékoliv vyhrazené technické zařízení, když k tomu bude důvod,
  • mít možnost vybrat si spolupracovníky, tj. revizní techniky a odborné firmy, případně kontrolovat sami nebo jejich prostřednictvím dodavatele.

Z jeho zkušeností však vyplývá, že firmy, až na vzácné výjimky, nechtějí vytvořit nové pracovní místo pro odpovědného odborníka na VTZ, a tím pádem posunout bezpečnost na vyšší úroveň, protože trendem je spíše snižovat počty zaměstnanců. Průměrný podnik se tuto funkci snaží svěřit nějakému stávajícímu zaměstnanci k jeho dosavadní práci, a to může vést k jeho přetížení a snížení kvality práce v obou oblastech.

Rovněž Ing. Zbyněk Jančík, revizní technik tlakových a zdvihacích zařízení, navštívil řadu seminářů různé úrovně i názorů účastníků. Na jednom ze seminářů přednášející dokonce vyzýval přítomné, aby porušovali NV č. 193/2022 Sb., protože podle jeho názoru je celé špatně a obsahuje spoustu chyb. Někteří kolegové Zbyňka Jančíka - revizní technici si naivně mysleli, že zopakováním zkoušek před účinností zákona č. 250/2021 Sb. od sebe odsunou povinnost tento zákon a prováděcí nařízení vlády dodržovat. Dále píšou revizní zprávy podle ČSN 27 0142, někteří dokonce podle staré verze. Nepochopili, že od 1. 7. 2022 je všechno jinak a je třeba se přizpůsobit.

Problémem je také vzdělání a náročné zkoušky. Byla zrušená výjimka týkající se vzdělání, takže revizní technici, kteří tuto výjimku předtím získali, už nebudou moci jít na další zkoušku bez předepsaného vzdělání technického směru. Zkouška, nyní na dvou zkušebních místech (Praha a Brno), obsahuje písemný test generovaný na počítači, vyplněný v časovém limitu, ve kterém žadatel musí správně odpovědět nejméně na 80 % otázek. Po úspěšně zvládnutém testu předstoupí před tříčlennou komisi – vše pod kamerami. Pokud dříve účastník písemný test nezvládl nejlépe, byla tady možnost obhájit se na ústní zkoušce. A tohle už skončilo. K ústní části zkoušky může přistoupit pouze tehdy, byla-li písemná část zkoušky hodnocena stupněm vyhověl.

Kvituji s uznáním, že zkoušet obsluhy VTZ smí výhradně revizní technici, kteří mají platné osvědčení, protože byli i tací, kteří školili a revidovali s neplatným osvědčením na školenou skupinu. Ale u zdvihacích VTZ je 6 podskupin v „a“ jeřáby a zdvihadla (a pro jeřábníky a vazače musí být tříčlenná komise), 3 podskupiny v „d“ výtahy v budovách (z toho jedna úplně nová).

Provozovatelé mají najednou stanoveno příliš mnoho povinností (NV č. 378/2001 Sb. bylo pro některé věcí neznámou) - mít správnou průvodní dokumentaci, aktualizovanou na skutečný stav (kolega revizní technik elektrických zařízení má přes 90 % všech revizí hal a budov nevyhovujících, a to i nemocnic a škol – není k dispozici projektová dokumentace, protokol o určení vnějších vlivů, návody…), u jeřábů a zdvihadel snížení VTZ z 5001 kg na 1001 kg a u jeřábů a zdvihadel včetně kladkostrojů s ručním pohonem nad 5000 kg způsobilo chaos, dříve nevyhrazená zařízení se najednou musí revidovat, stačí vzít z náklaďáku hever (panenku) o nosnosti 7/12 tun a dát ho do dílny – stává se z něj vyhrazené zdvihací zařízení a musí mít revizi, a kolikrát není pořádně jasné jak a podle čeho revidovat,“ říká Zbyněk Jančík.

I přes uvedené výhrady se dívá na novou legislativu optimisticky. Pevně doufá, že nová legislativa povede ke zlepšení bezpečnosti provozu VTZ. Že provozovatelé zareagují a doplní průvodní technickou dokumentaci, doklady o zkouškách, i zařízení provozovaná „načerno bez dokladů“ dostanou dokumentaci. Skončí revizní technici, kteří psávali revizní zprávy od stolu v kanceláři nebo dokonce v hospodě, používali klávesy CTRL C a CTRL V a měnili datum sepsání předchozí zprávy; budou se vzdělávat, protože sepsat řádně revizní zprávu vyžaduje velké množství znalostí z BOZP. Skončí laxní přístup provozovatelů k dodržování povinností týkajících se VTZ – například už nebude možné provozovat jeřáb se závadami několik let, obsluhovat VTZ osobou bez předepsaného školení a zkoušek, školit obsluhy VTZ kdekým. To, že budou muset skončit i ti, kteří za spoustu let získali větší praxi než lidé s odborným vzděláním, bude v mnoha případech škoda.

Chtělo by to taky tvrdší přístup ze strany oblastních inspektorátů práce (OIP) – začít trestat revizní techniky, kteří nebudou dodržovat novou legislativu a nebudou psát revizní zprávy v souladu s požadavky nařízení vlády, a když se to bude opakovat, tak i odebírat osvědčení.

Ing. Zbyněk Jančík volá po přísnějším přístupu ze strany OIP, Ing. Milan Moravec z Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu naopak připouští možná až přílišnou přísnost například v tom, že pokud organizace nemá oprávnění, musí třeba jen k výměně zásuvky za jinou zásuvku stejného typu volat firmu. Tento dotaz totiž nedávno řešil. Zamýšlí se na tím, že by vlastně zásuvku mohla vyměnit osoba s § 4, 5, 6 NV č. 194/2022 Sb. a že to třeba bude předmětem novely zákona. Zejména údržbáři byli vždy spolehliví účastníci školení revizních techniků. Mají s tím problém i ředitelé škol, protože podobné činnosti dříve vykonával školník. Nebo tzv. hodinoví manželé. Za předchozí právní úpravy bylo možné podobné úkony provést, pokud dotyčná osoba byla odborně způsobilá podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., dnes již musí být oprávnění podle zákona č. 250/2021 Sb. Je to vnímáno negativně. Na otázku, co vlastně může uživatel udělat na VTZ bez oprávnění, lze odpovědět: to, co je v návodu od výrobce. Když výrobce uvádí postup, připouští, že jde o běžnou údržbu, kterou uživatel může zvládnout sám. U zdvihadel výměnu hydraulických olejů, těsnění, u výtahů led zářivky. Lino, pokud je ve výtahu, by naopak měnit neměl, protože je speciální co do požárních vlastností. Musí se oddělit vyhrazená a nevyhrazená část. Jinak by topenáři nemohli vyměnit tlakové sestavy, různé laboratorní autoklávy mimo servisní interval nebo autoklávy v potravinářství v menší výrobě, například ztužených tuků.

Objevily se také otázky na Facility management a čerpací stanice LPG, CNG. U organizací, které spravují stovky kanceláří, se vyplatí si oprávnění zařídit. Čerpací stanice byly z působnosti zákona č. 250/2021 Sb. vyřazeny. Ty mají vlastní systém kontroly.

Narážíme na firmy, které se zabývají půjčováním stavební techniky (lešení, stavební výtahy), nebo na pracovníky zainteresované v oblasti VTZ, a nevědí o nových předpisech, neznají pojmy - obsluha, údržba, práce na technickém zařízení, netuší, kde je potřeba oprávnění. Někteří se ptají, co mají dělat, když jim revizní technik provedl revize podle normy, nikoli podle nových předpisů. Pokuty padaly pouze v případě, že firmy neměly splněno ani podle nových, ani podle starých předpisů. Pokud někdo splnil požadavky předchozích předpisů, bylo to ještě tolerováno s vysvětlením, že od příště už jinak,“ sděluje Ing. Moravec své zkušenosti z kontrol.