U zaměstnavatelů, kde působí, mívají zaměstnanci lepší pracovní podmínky. Někteří zaměstnavatelé se jejich vzniku brání, snad aby příliš nedohlíželi na dodržování pracovněprávních a bezpečnostních předpisů. Řeč je o odborových  organizacích, radách zaměstnanců a zástupcích pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Zaměstnanci mají právo účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace, mohou založit radu zaměstnanců a stanovit zástupce pro BOZP. Tam, kde působí odborová organizace, může zároveň být zvolena i rada zaměstnanců a zástupce pro BOZP.

Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. U zaměstnavatele může působit více odborových organizací, za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak.

Rada zaměstnanců má nejméně 3, nejvýše 15 členů. Počet členů je vždy lichý. Celkový počet zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci závisí na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací (nejvýše jeden na 10 zaměstnanců). Funkční období rady zaměstnanců a zástupce pro BOZP trvá 3 roky. Volby do rady zaměstnanců jsou podrobně popsány v § 281 a následujících zákoníku práce (dále ZP).

Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupcům pro BOZP umožnit účastnit se jednání týkající se BOZP, poskytnout jim informace (právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP a doklady o rizicích, o pracovních úrazech a nemocech z povolání, výkonu kontroly a opatřeních orgánů, které kontrolují BOZP), vyslechnout jejich návrhy a připomínky, mimo jiné projednat opatření týkající se BOZP, vyhodnocení rizik, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií, organizaci školení BOZP, určení odborně způsobilé osoby v prevenci rizik. Dále je musí informovat o zaměstnancích určených k organizování poskytnutí první pomoci, k zajištění přivolání lékařské pomoci, hasičského záchranného sboru a Policie ČR a k organizování evakuace zaměstnanců nebo o výběru a poskytovatele pracovnělékařských služeb. Společně s nimi je zaměstnavatel povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele a zjištěné nedostatky odstraňovat.

Obsah či rozsah prověrky není určen. Osnova prověrky BOZP může například obsahovat:

• Prověření organizace bezpečnosti práce (čerpání přestávek, dodržování zákazu kouření, zvláštní pracovní podmínky – těhotné, kojící ženy, mladiství, dodržování hygienických limitů, provádění kontrol, dohledu, poskytování 1. pomoci, vyhledávání, analýza a vyhodnocení rizik, prověření plnění navržených opatření BOZP, objasňování pracovních úrazů a nemocí z povolání);
• Prověření provozovaných budov a pracovišť (zařízení budov, stavební a jiné úpravy pracovišť, vybavení prostředky požární ochrany, bezpečnostní značky, údržba budov, kontroly, revize);
• Prověření provozovaných strojů a zařízení (stav zařízení, organizace provozu, pracovní postupy, školení obsluh, údržba, kontroly, revize, zkoušky, záznamy v provozních denících, úplnost provozní dokumentace);
• Prověření činnosti pracovníků a jejich způsobilosti (zdravotní, odborná, školení);
• Prověření pracovních podmínek na pracovištích (stanovení zodpovědných osob, vybavení pracoviště vhodným materiálem, technickým zabezpečením, kontrolovaná pásma, riziková pracoviště).

Zaměstnavatel a odborová organizace uzavírají kolektivní smlouvu (dále KS) buď na dobu určitou, nebo neurčitou, která je závazná pro její smluvní strany. Může být uzavřena i mezi více zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele (podniková KS). Je-li uzavřena mezi organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi, jde o tzv. KS vyššího stupně.

Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, musí zaměstnavatel jednat o uzavření KS se všemi odborovými organizacemi. Zaměstnanec má právo předkládat podněty ke kolektivnímu vyjednávání o KS. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby KS byla přístupná všem zaměstnancům.

V kolektivní smlouvě lze sjednat například delší vyrovnávací období u konta pracovní doby; vyšší příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí, noční práci, práci ve svátek; cenově zvýhodněné stravování zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené nebo po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti nebo bývalým zaměstnancům – důchodcům. Zaměstnavatel spolurozhoduje s odborovou organizací o přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb a o jeho čerpání. Může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, pokud u něj působí.

Základní odborové organizace u zaměstnavatelů se sdružují u odborových svazů podle oboru, ve kterém působí (například Odborový svaz dopravy; zdravotnictví a sociální péče; hasičů; pracovníků školství; státních orgánů a organizací apod.). Českomoravská konfederace odborových svazů sdružuje 29 odborových svazů. Působí zde okolo 70 svazových inspektorů BOZP. Na základě § 322 ZP, kde je uvedeno, že odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů, mohou svazoví inspektoři vstupovat na pracoviště ke všem zaměstnavatelům. V roce 2016 vykonali 2402 kontrol.

 „Každý odborový svaz má svůj systém daný vnitřními pravidly, do kterých organizací vstupujeme, v jakých lhůtách, co kontrolujeme, do kdy musíme dát kontrolu zaměstnavatelům na vědomí,“ říká Robert Křepinský, který působí v Radě vlády pro BOZP a v Odborovém svazu UNIOS. „Sankce dávat nemůžeme, pouze upozorníme na závady, stanovíme opatření, zaměstnavatel dostane o kontrole záznam. Já jim vždycky říkám - my jsme tady pro vás jako bezplatná kontrola, upozorníme na závady - a za náš svaz musím říct, že oni nás tak už vnímají. Dokonce někteří sami volají, jestli nechceme přijít,“ doplňuje. Vzpomíná si, že v dobách, kdy to ještě bylo ze zákona možné, asi dvakrát za svoji praxi byl nucen zakázat práci. Například v truhlárně, kde chyběly ochranné kryty nástrojů.

Nyní se právo odborů zastavit či zakázat práci v případě, že hrozí vážné ohrožení života a zdraví zaměstnance, objevilo v připravované novele zákoníku práce.

HRUBÁ, Kateřina. Význam odborové organizace a zástupců zaměstnanců pro BOZP v podniku. Portál BOZPinfo.cz, dostupné z WWW: http://www.bozpinfo.cz/vyznam-odborove-organizace-zastupcu-zamestnancu-pro-bozp-v-podniku.