Jednou ze základních povinností, uložených zaměstnavateli nařízením vlády č. 339/2017 Sb. je stanovení pracovních postupů a organizace práce zejména s ohledem na:

• vykonávané činnosti,
• zvláštnosti pracoviště,
• pracovní podmínky,
• technologické postupy,
• bezpečnost provádění pracovních úkonů,
• možnost ohrožení zaměstnanců klimatickými podmínkami, povětrnostní situací, zvířaty nebo hmyzem.

K naplnění tohoto požadavku je nezbytné provést předchozí identifikaci nebezpečí a vyhodnocení rizik, která se mohou při výkonu dané činnosti na pracovišti vyskytnout. Přitom je nutné vzít v úvahu také možná rizika vyplývající z různých činností prováděných na jednom pracovišti více subjekty (práce a pohyb zaměstnanců několika zaměstnavatelů na společném pracovišti). Následně je nutné při hodnocení rizik vycházet z četnosti nebo pravděpodobnosti vzniku nebezpečné situace a z možné závažnosti jejích následků pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců, ale také všech osob, které se při provádění dané práce nacházejí v jejich blízkosti. V souvislosti s tím je třeba zajistit, aby stroje, zařízení a nářadí, používané při pracích v lese a na pracovištích obdobného charakteru, neohrožovaly zaměstnance, kteří s nimi pracují, energií svého pohybu, teplotou, kterou vyvíjejí, hlukem či vibracemi, které působí atd.

V případě, že nelze rizika vyplývající z obsluhy těchto strojů a zařízení a z práce s daným nářadím eliminovat nebo minimalizovat, musí být zaměstnanci, kteří s nimi pracují, vybaveni odpovídajícími OOPP. Zároveň je třeba zohlednit i externí faktory ovlivňující stav BOZP, které mohou vést ke vzniku úrazu či nemoci (kluzkost nebo svažitost terénu, námraza, nepřehlednost pracoviště, výskyt bodavého hmyzu, společný pohyb osob a mechanizačních prostředků po pracovišti apod.).
Při stanovení organizace práce a pracovních postupů pro jednotlivé činnosti by měl zaměstnavatel vycházet z následujících zásad BOZP a trvalým vyžadováním a soustavnou kontrolou zajistit, aby tyto zásady byly zaměstnanci dodržovány.

Základní povinnosti zaměstnavatele

K základním povinnostem zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti práce v lesnictví patří kromě všeobecně platných zejména:

• Organizovat práci a provádění pracovních postupů tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nepracovali osamoceně.
• Zajistit vybavení používaných strojů a zařízení stanoveným ochranným zařízením.
• Informovat zaměstnance o riziku poškození zdraví při nedodržování stanovené expoziční doby práce s řetězovou pilou.
• Zajistit, aby zaměstnanci nepoužívali zařízení se spalovacím motorem v uzavřených prostorách, kde není dostatečný rozptyl spalin nebo jejich účinné odvětrání.
• Informovat zaměstnance o zákazech prací při těžbě, soustřeďování, odvozu a manipulaci dříví a při práci s řetězovou pilou.
• Upozornit zaměstnance na zákaz požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek na pracovišti a v pracovní době i mimo tato pracoviště.

Základní povinnosti zaměstnanců

Zaměstnanci jsou povinni zejména:

1. Dodržovat stanovené technologické postupy a v případě, kdy podmínky na pracovišti vyžadují odlišné řešení, postupovat v souladu se zásadami bezpečné práce.

2. Nepracovat nikdy osamoceně.

3. Absolvovat předepsané lékařské prohlídky a dodržovat stanovený pracovní režim.

4. Nepřekračovat maximální expoziční dobu určenou hygienikem pro obsluhu řetězové pily. Během stanovených přestávek nepracovat s řetězovou pilou.

5. Nepoužívat zařízení se spalovacím motorem v prostorách, kde není zajištěn dostatečný rozptyl spalin nebo jejich účinné odvětrávání.

6. Dodržovat při práci zejména tyto zákazy (viz následující text u konkrétních marginálií).

7. Nepožívat alkoholické nápoje a neužívat ani jiné návykové látky na pracovišti a během pracovní doby ani mimo pracoviště.

8. Jsi-li svědkem pracovního úrazu, poskytnout postiženému pomoc a ohlásit úraz jeho nadřízenému.Při šetření příčin vzniku úrazu spolupracovat se zaměstnavatelem a inspektorem SOD.

9. Používat při práci jen osobní ochranné prostředky účinné proti riziku možného ohrožení zdraví.

10. Nepracovat s poškozenými, nefunkčními OOPP.

Povinnosti zaměstnavatele při pěstebních pracích

Při pěstebních pracích je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci:

• přepravovali ruční nářadí s ostřím používané při pěstebních pracích, s nasazeným ochranným krytem na ostří,
• při práci s křovinořezem dodržovali pokyny výrobce uvedené v návodu na používání, údržbu a opravy:
• nepoužívali křovinořez s odmontovaným ochranným krytem řezného nástroje a nevybavený předepsaným závěsným zařízením,
• před začátkem a v průběhu práce kontrolovali upevnění řezného nástroje a technický stav,
• zastavili chod motoru křovinořezu při přecházení na pracovišti na vzdálenost větší než 50 m, pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti,
• přepravovali křovinořez s demontovaným řezným nástrojem nebo s nasazeným ochranným krytem.

 Z hlediska požadavků na stanovení pracovních postupů a organizace práce k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při pěstebních pracích je třeba dále zohlednit zejména postupy a opatření, které minimalizují jejich ohrožení:

• chemickými látkami a přípravky, používanými k ochraně sazenic, likvidaci hmyzu, plevelu, buřeně atd.

Vlastní postřiková technika se připravuje zásadně na místě aplikace a na volném prostranství. Prázdné obaly se nikdy nezahazují. Zbylé chemikálie se nevylévají, ale vrací se tomu, kdo je pracovníkovi vydal. Zvláštní pozornost musí být věnována skladování chemikálií. Veškeré chemikálie se skladují v originálním balení. Obaly nesmějí být poškozené. Do skladu je zakázán přístup s otevřeným ohněm. Některé chemikálie se musí chránit před mrazem, jiné uskladňovat ve tmě. Sklad musí být dobře větratelný, osvětlený po celé ploše.

• při ručním sázení (např. vzájemná vzdálenost osob a směr postupu, práce ve svažitém terénu a na nepřehledných pracovištích) – nevhodné pracovní polohy při ožínání kultur (pomocí srpu), při řezání vánočních stromků (ztížené hustotou porostu), nevhodné pracovní polohy při práci s křovinořezem atd.)
• při mechanizovaném klučení pařezů a stromů pomocí navijáku (stanoví se postup klučení, způsob klučení, vhodné mechanizační prostředky, skládky pro umístění vyklučených pařezů, počet pracovníků, pracovní postup a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví pro určenou plochu).
• při mechanizované likvidaci těžebního odpadu (klestu) (při stanovení pracovního postupu se vychází z konkrétních podmínek pracoviště; platí zásada: traktor musí vyklidit co největší plochu, při nejmenším pojíždění); pro pálení klestu nutno stanovit požadavky týkající se požární bezpečnosti a zákaz provádět stahování klestu určeného ke spálení z blízkosti místa, kde se kácí – pálení klestu neprovádět za větru);
• při přípravě půdy (pro každou plochu, kde se uvažuje nasadit stroj, je nutno stanovit předem základní pracovní postup, ve kterém se uvádí použitý stroj, počet pracovníků, způsob přípravy půdy a zásady BOZ).

Při práci s přenosným jamkovačem – ohrožený prostor 5 m. Při přecházení s přenosným jamkovačem na ploše musí být zastaven chod kypřicího nástroje, při přecházení na vzdálenost větší než 75 m musí být zastaven i chod motoru. Při provádění přípravy půdy diskovým zraňovačem se nesmí nikdo přibližovat při pohybu stroje do vzdálenosti 20 m, při provádění přípravy půdy neseným traktorovým jamkovačem pak do vzdálenosti 5 m.

• při zalesňování (veškeré nářadí, které se při zalesňování používá, musí být ostré; nelze podceňovat ani správné nasazení motyky na násadu).

K přípravě půdy ve školkách i při zalesňování se používají velmi často různé tažené nebo nesené motoroboty, malotraktory nebo i těžké traktory – všechny závěsné stroje musejí mít s traktorem pevné spojení a všechny otáčející se součásti a kloubové převody musejí být zabezpečeny kryty. Při práci ve školkách se používají různé typy secích, školkovacích a sázecích strojů. Za pohybu secích strojů všech typů nesmějí zaměstnanci sahat rukou 4 do zásobní skříně nebo do výsevních schránek, vystavují se tím nebezpečí zranění prstů pohybovými soukolími nebo různými šneky. Je zakázáno seskakovat za jízdy stroje. Zaměstnanec by měl být proti vypadnutí ze stroje zajištěn bezpečnostním pásem a zaměstnavatelem by měl zaměstnanci poskytnout ochranný prostředek hlavy. Na jednoosé přívěsné vozíky za motorobot nebo malotraktor se nikdy nesedá. Nářadí se nesmí nikdy ukládat ostrými hranami nahoru. 

• při ochraně a ošetřování kultur (i srp může být nebezpečným zdrojem úrazů – platí zásada: nezabírat srpem velký chomáč trávy, chránit si levou ruku silnou rukavicí a nikdy se rukou neopírat o zem).

Při pálení klestu je nutno dbát o čistotu kolem ohniště. Zaměstnanci by se neměli od ohniště vzdalovat a při pálení klestu nepracovat sami. K rozdělávání ohně je zakázáno používat pohonné hmoty. Snášíli se klest na ohniště, nenosí se nikdy před obličejem. Pracuje-li na pasece traktor s neseným shrnovačem klestu, další pracovník od něho musí dodržovat bezpečnou vzdálenost.

• při hnojení lesních školek i kultur přichází pracovník do styku s umělými hnojivy.

K aplikaci umělých hnojiv se používají rozmetadla. Za chodu se nevkládají ruce do zásobníku hnojiv. S rozmetadlem se nezatáčí v ostrém úhlu a se zapnutým vývodovým hřídelem. Před odstraněním jakékoli poruchy rozmetadla musí být náhon vypnut.

• při prořezávkách (nejčastějším zdrojem úrazu při této činnosti je nesprávné zacházení se sekyrou, nožem nebo mačetou, které při chybném postupu sklouznou po kůře a většinou zraní nohu).

Za normálních okolností se vytíná kmínek co nejníže u země. Přidržuje se levou rukou a částečně se vyhne tak, aby sek mohl být veden bezpečně. Vytínání kmínků ve větší výšce se provádí tak, že se kmínek ohne asi do úhlu 45 stupňů a sek se vede v místě ohybu. Při této činnosti je důležité stát vždy rozkročmo. U tenčích stromků se používá nůž. Kmínek se uchopí rukou asi 40 cm nad řezem za vrcholek a pravou rukou se řez vede shora. V přirozených náletech se často používají křovinořezy.