V roce 2018 provedou orgány inspekce práce v oblasti BOZP a VTZ nejméně 10 tisíc kontrol s následujícím zaměřením: kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v odvětví stavebnictví, zemědělství, dopravy, ve zpracovatelském průmyslu, se zvláštním důrazem na průmysl dřevozpracující, a v terciární sféře:

Na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je možné nahlížet jako na souhrn opatření stanovených legislativou nebo zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu. Opatření mohou mít povahu technologickou, technickou, právní, organizační či administrativní. Soubor těchto opatření je obecně nazýván prevencí rizik.

Činnosti vykonávané na staveništích patří k nejrizikovějším z hlediska možnosti vzniku závažného nebo smrtelného pracovního úrazu. V oblasti prevence se kontroly zaměřují na plnění povinností zadavatelů staveb a činnosti koordinátorů BOZP na staveništi, zda dodržují povinnosti uložené jim zákonnými předpisy, a tím působí na snižování pracovní úrazovosti způsobené ne vždy dostatečnou informovaností jednotlivých zhotovitelů o možných rizicích a úkonech prováděných jednotlivými zaměstnanci pro bezpečný výkon práce. Z výsledků kontrol vyplývá, že stav péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je na staveništích nadále neuspokojivý. Proto kontrolní činnost v oblasti stavebnictví bude zaměřena na prověření dodržování povinností, vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích, se zaměřením na bezpečný způsob prováděné práce, s cílem snižování počtu pracovních úrazů na staveništích a zvyšování úrovně zajišťování bezpečnosti práce u zhotovitelů staveb na staveništích. Úkol bude opět zaměřen na práce ve výškách a zemní práce, které patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích.
Výběr subjektů ke kontrolní činnosti vychází především z poznatků a skutečností zjištěných na konkrétních staveništích v rámci územní působnosti jednotlivých oblastních inspektorátů práce, z databáze zaslaných oznámení o zahájení prací a z projektových dokumentací předložených k posouzení. Do plánu kontrol budou zařazeny rovněž ty subjekty, u kterých byly v minulosti při namátkových kontrolách zjištěny závažné nedostatky nebo u kterých došlo k pracovním úrazům, a v neposlední řadě budou kontrolovány podnikající fyzické osoby, které nikoho nezaměstnávají.
Zemědělství
Činnosti v zemědělství, a to jak v rostlinné, tak i v živočišné výrobě, jsou svým charakterem specifické a patří stále mezi rizikové obory činnosti. V posledních letech u subjektů zabývajících se zemědělskou prvovýrobou došlo ke zvýšení počtu smrtelných a závažných pracovních úrazů. Protože převážná většina těchto pracovních úrazů byla způsobena při práci se zvířaty, především při styku se skotem, budou kontroly zaměřeny na vyhodnocení rizik při chovu zvířat a na zpracování pracovních postupů při chovu zvířat. Stejně tak jako v předchozím roce budou kontroly v roce 2018 zaměřovány cíleně na pohyb zaměstnanců mezi zvířaty ve stáji a na pastvě a při manipulaci se zvířaty. Rovněž se bude kontrolovat vybavení pracovišť potřebnými pracovními pomůckami při manipulaci se zvířaty. Dále se při kontrolách bude prověřovat, zda zaměstnavatelé mají vyhodnocená rizika pro práci, obsluhu, údržbu a opravy technologických zařízení používaných v živočišné výrobě. Jedná se např. o zásobníky sypkých hmot, techniku návozu objemných krmiv a odklízení chlévské mrvy. Rovněž i seznámení zaměstnanců s bezpečnostními listy nebezpečných látek, používaných při sanitaci a dezinfekci technologií při získávání a uchovávání mléka, bude součástí kontroly, stejně tak i poskytování a používání osobních ochranných pracovních prostředků. Protože u zemědělských subjektů často dochází k situaci, kdy na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, předmětem kontroly také bude prověřit, zda se zaměstnavatelé vzájemně písemně informují o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před působením těchto rizik. Kontrola bude zaměřena i na skladování objemných krmiv a steliva, kdy tyto produkty jsou převážně skladovány ve formě velkoobjemových balíků. Součástí kontrolní činnosti v zemědělských subjektech bude, shodně jako v předchozích letech, osvěta v dané oblasti a preventivní působení na zaměstnavatele.
Doprava
Kontrolní činnost v oblasti dopravy bude orientována na kontrolu plnění povinností zaměstnavatelů, kteří mají ve svém portfoliu vozový park. Předmětem kontrolní činnosti bude kontrola legislativních povinností při organizování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přijímání opatření k předcházení rizikům, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné na pracovišti, dodržování pokynů výrobců techniky uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování odborné a zdravotní způsobilosti řidičů a v neposlední řadě také organizování pracovní doby zaměstnanců.

Důraz bude kladen na prevenci rizik a prosazování bezpečnějších a zdravějších podmínek na pracovišti, vedoucích ke zlepšování kvality pracovních míst a pracovních podmínek. S ohledem na současný stav našich pozemních komunikací a na hustotu provozu na těchto komunikacích může být zejména únava jedním z klíčových rizikových faktorů v dopravě ovlivňujících bezpečnost všech účastníků silničního provozu. Z tohoto pohledu nabývá tedy organizování pracovní doby v dopravě na významu. Přispět k bezpečnějšímu provozu dopravních prostředků ve všech směrech silniční dopravy bude cílem tohoto úkolu.
Zpracovatelský průmysl
Ze statistických údajů informačního systému o pracovních úrazech, vedeného Státním úřadem inspekce práce podle zákona o inspekci práce, vyplývá, že nejvíce pracovních úrazů vzniká ve zpracovatelském průmyslu, což koresponduje s rozsahem zaměstnanosti v tomto odvětví.
Kontroly budou přednostně zaměřeny na kontrolu systému bezpečnosti práce a provozu technických zařízení zejména ve strojírenských provozech. Důvodem je nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti za poslední období, a to zejména u obsluh obráběcích a tvářecích strojů. Pracovní úrazy, zejména u tvářecích strojů, se vyznačují vysokou úrazovou závažností, poškození zdraví bývají vážná s mnohdy trvalými následky. Hlavním zdrojem vzniku pracovních úrazů je samotný pracovní prostor stroje, např. u lisů, resp. lisovacích nástrojů, ve kterém se ruka lisaře v době nebezpečného pracovního zdvihu beranu dostane do styku s pohybujícími se částmi nástrojů.
Z evidence pracovních úrazů a ze zjištěných nedostatků v průběhu kontrol těchto strojů vyplývá, že zaměstnanci jsou často ohrožováni nedostatečným technickým stavem strojů, tj. jejich špatnou funkcí, případně stavem zabezpečovacího a ochranného zařízení proti úrazům a také neodbornou manipulací při pracovním výkonu.
Cílem kontroly je ověřit u zaměstnavatelů, jakým způsobem je vedena průvodní a provozní dokumentace strojů, jak je zajišťováno školení zaměstnanců, zajišťována kvalifikace osob obsluhy a údržby. Kontroly budou dále zaměřeny i na důslednost provádění kontrol, preventivní údržbu a revizí, včetně odstraňování zjištěných nedostatků. U strojů a technických zařízení, hlavně u obráběcích a tvářecích strojů, budou kontroly zaměřeny i na stav vybavení zabezpečovacími a ochrannými zařízeními proti úrazům, hlavně v pracovním prostoru strojů, a na používání bezpečných a vhodných postupů při práci na těchto strojích.
Dřevozpracující průmysl
Činnosti v dřevozpracujícím průmyslu řadíme mezi pracovní činnosti se značným rizikem ohrožení života a zdraví. Rizikovost práce na dřevoobráběcích strojích vyplývá ze dvou hlavních příčin. Tou první je skutečnost, že dřevo je nesourodý materiál, v němž se vyskytují suky a trhliny, což vytváří rizika výkyvů řezných a třecích sil při práci s ním. Jedná se zejména o ohrožení života a zdraví vymrštěným materiálem, jako je např. vymrštění obráběného materiálu proti obsluze při dotyku rotujícího obráběcího nástroje se sukem nebo prudké vymrštění dlouhých třísek proti obsluze při práci na rozmítací pile. Druhou významnou příčinou úrazovosti a významným rizikem je styk obsluhy s rotujícím nástrojem stroje. Pracovní úrazy ve dřevozpracujících provozech se stávají jak při obsluze dřevoobráběcích strojů, zejména kotoučových pil, tloušťkovaček, rozmítacích pil a frézek, tak při manipulaci s materiálem.
Přestože úrazovost při práci na strojích, kterými se obrábí dřevo, nedosahuje tak fatálních následků jako při těžbě dřeva, jejich četnost je poměrně vysoká. Z uvedených důvodů bude v roce 2018 kontrola v oblasti dřevozpracujícího průmyslu poprvé zařazena mezi hlavní kontrolní činnosti. Kontroly budou především zaměřeny na kontrolu obsahu provozní a průvodní dokumentace, poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, pomůcek a přípravků, školení obsluhy dřevoobráběcích strojů, provádění předepsaných revizí technických zařízení, údržby a kontrol, provádění čištění stroje v souladu s postupem uvedeným v návodu k obsluze, zákaz vstupu do zakázaných prostor zejména u technologických linek, zachycovače a funkčnost ovládacích a bezpečnostních prvků a systémů strojů a zařízení.
Terciární sféra
Kontrolní činnost v oblasti terciární sféry bude v roce 2018 směřována zejména na dodržování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu technických zařízení ve sféře služeb, a to se zaměřením na úklidové služby, technické služby, prádelny, čistírny a sklenářství. Zadání tohoto úkolu vycházelo ze stále poměrně vysoké pracovní úrazovosti v oblasti služeb.
Zmíněné malé podnikající subjekty, ale i OSVČ v této sféře služeb provádějící různé pracovní činnosti, mají často vzhledem k prováděným pracím nízkou úroveň vědomí o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rizicích, kterým jsou vystaveni, vnímají jej mnohdy jako zbytečně zdržující od práce. V současné době se setkáváme u řady těchto subjektů s prováděním prací na základě dohod, kdy zaměstnanec je zaměstnáván na určitou pracovní činnost, zejména např. na práce spojené s úklidem, údržbou, opravou, kdy je ze strany zaměstnavatele ústně a jen v obecné formě poučen, co má dělat, avšak již není seznámen s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Neznalost, případně nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se negativně odráží na pracovní úrazovosti zaměstnanců.
Kontrola bude zaměřena na zajišťování školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce. Bylo často zjišťováno, že školení mají nekonkrétní a vysloveně teoretický obsah. Školení nejsou prováděna z předpisů pro zcela konkrétní práce a pracoviště, osnova některých školení vychází v mnoha případech z již neplatných právních předpisů. Příčinná souvislost zmíněné nedostatečné znalosti právních předpisů je jak ze strany zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. Další problémy kontrolovaných subjektů se zajišťováním bezpečné práce úzce souvisí především s nevyhodnocováním rizik ve vazbě na používané stroje, technická zařízení, materiály a chemické látky. Souvisí také s uspořádáním vlastních pracovišť a s pracovními postupy zde používanými. S ohledem na skutečnost, že kontrolované osoby často nemají průvodní dokumentaci k používaným strojům a zařízením, nemají následně ani dostatečné podklady pro vyhodnocení rizik a informace pro bezpečné používaní zařízení, včetně odborné náplně pro provádění školení zaměstnanců.

Tyto kontroly budou zaměřeny na bezpečný provoz zdvihacích, elektrických, tlakových a plynových zařízení.
Zdvihací zařízení
V předcházejícím období byly v oblasti bezpečného provozu zdvihacích zařízení zjištěny vážné nedostatky, např.: nevyhodnocená rizika spojená s činností jeřábníků, vazačů (signalistů), dále nezpracování konkrétního systému bezpečné práce v souvislosti s bezpečným provozem jeřábů, ale také i klesající úroveň odborných předpokladů zaměstnanců (jeřábníků, vazačů, signalistů). Předmětem kontrolní činnosti v oboru potravinářství, dále ve zpracovatelském průmyslu, opravárenství a zemědělství v roce 2018 budou zdvihací zařízení bez rozdílu nosnosti a účelu použití včetně prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen. Hlavní zřetel kontrolní činnosti bude zaměřen na bezpečnost práce a bezpečnost při provozu zdvihacích zařízení, např. nákladních výtahů a nákladních plošin, mostových jeřábů, pojízdných zdvihacích pracovních plošin (mimo staveniště), kanálových zvedáků, vrátků, ale také i na přístupy k jeřábům, zabezpečení proti pádu z výšky nebo do hloubky apod.

Elektrická zařízení
Vzhledem ke svému rozšíření a používání nabývají elektrická zařízení s běžnými napětími charakter téměř všeobecných technických zařízení. Uživatelé v řadě případů nedodržují zásady bezpečnosti práce, čímž vzniká, právě v souvislosti s používáním elektrických zařízení, riziko pracovního úrazu. U vyšších výkonů a napěťových úrovní jsou pak nehodové události a pracovní úrazy většinou spojeny se závažnými následky. Z přehledů pracovní úrazovosti v souvislosti s elektrickými zařízeními vyplývá, že nejčastějšími uváděnými příčinami je nedostatek osobních předpokladů spolu s používáním nebezpečných pracovních postupů nebo způsobů práce a špatně nebo nedostatečně odhadnutým rizikem. Bohužel poslední dva roky jednoznačně ukázaly, že rizika spojená s provozem a údržbou elektrických zařízení jsou velmi závažná. V těchto dvou letech došlo k osmi smrtelným pracovním úrazům, kdy zdrojem úrazu byla elektřina. V mnoha případech se jednalo o zcela zbytečné pracovní úrazy, jelikož nebyly dodrženy ani ty nejzákladnější bezpečnostní požadavky, jako například nebyl brán zřetel na bezpečnostní značky a signály nebo při pracovních činnostech na elektrickém zařízení nebyl zajištěn jeho beznapěťový stav. Dalšími objektivními příčinami jsou nesprávná organizace práce, nedostatek potřebné kvalifikace a nepoužívání předepsaných bezpečnostních opatření. Záměrem úkolu v oblasti elektrických zařízení je ověřit u zaměstnavatelů, jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, pracovní postupy pro činnosti na elektrických zařízeních. Úkol by měl také, v rámci preventivních opatření, přimět zaměstnavatele k dodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce při provozu elektrických zařízení.
Tlaková zařízení
Kontrola v této oblasti bude zaměřena na dodržování povinností vyplývajících z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, a to kotelních zařízení se středotlakými a vysokotlakými kotli, včetně kotelen a provozu zařízení pro úpravu vody. Dále pak bude kontrola směřovat do oblasti tlakových nádob stabilních a jejich sestav včetně bezpečnostní výstroje. Parní a horkovodní kotle a tlakové nádoby stabilní jako vyhrazená tlaková zařízení jsou stále zdrojem potencionálního rizika. Tato rizika jsou snižována stále modernějšími automatickými systémy kontroly provozu (měřicí, regulační, blokovací a signalizační zařízení spojená s bezpečnostní výstrojí), ale na druhé straně tím dochází ke zvyšování nároků na preventivní údržbu, na odbornou úroveň obsluhy a provozní údržby. Proto je nutné provést kontrolu nejen zápisů o provozu a údržbě, ale i kontrolu konkrétních úkonů obsluhy, provozní a preventivní údržby související s provozem kontrolovaných vyhrazených tlakových zařízení.
Problematika bezpečnosti provozu nízkotlakých kotelen a tlakových zařízení ve výměníkových stanicích logicky navazuje na problematiku rizikovosti kotelních zařízení, a tou je kromě velké akumulované energie i vlastnost provozního media – vodní páry a horké vody. Bezpečnost provozu těchto stanic určuje nejen spolehlivou dodávku tepla obyvatelstvu, ale především jeho bezpečnost, protože stanice jsou umístěny v zastavěném území. Nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu tlakových zařízení může být zdrojem nebo příčinou ohrožení života a zdraví zaměstnanců kontrolovaného subjektu, ale může vést i ke značným materiálním škodám. Mimořádné události v minulém období a výsledky inspekcí oblastních inspektorátů práce ukazují i na nutnost systematické kontroly provozovatelů tlakových zařízení s nebezpečnými provozními médii – např. chemické látky a jejich směsi, chladiva a dále pak hořlaviny pod tlakem při vysokých teplotách atd. Nízké povědomí o bezpečnostních rizicích u zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců vyžaduje, stejně jako špatný stav zařízení a obsluhy, zlepšení údržby, oprav a revizí i prostřednictvím opatření z kontrolní činnosti inspekce práce.
Plynová zařízení
Již několik posledních let oblastní inspektoráty práce provádějí kontrolu dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení. Z výsledků kontrolní činnosti oblastních inspektorátů práce vyplývá, že stav plynového zařízení není v některých subjektech stále zcela uspokojivý. Systém vnitřního řízení bezpečnosti provozu vyhrazeného plynového zařízení není dosud v převážné míře u kontrolovaných subjektů zaveden v takovém rozsahu, aby bylo zabezpečeno dodržování předpisů k zajištění BOZP a aby byla vyhledávána, posouzena a zhodnocena všechna rizika možného ohrožení.
Provozovatelé si sice uvědomují možná rizika ohrožení zdraví jak vlastních zaměstnanců, tak i veřejnosti, ale ne vždy k tomu zaujmou takové stanovisko, které by vyloučilo možnost vzniku jakékoliv mimořádné situace. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vysoké rizikovosti provozu těchto zařízení považujeme za velmi důležité prověření stavu a úrovně dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení zejména u subjektů, u kterých nebyla zatím kontrola v této oblasti provedena, anebo při předchozí kontrole byly zjištěny nedostatky, které by mohly za určitých podmínek zapříčinit vznik nehodové a v některých případech i velmi tragické události (výbuch plynu v Brně, v Praze, výbuch a požár ve skladu lahví v Plané).
Z výše uvedených důvodů budou kontroly v roce 2018 zaměřeny na provoz plynových zařízení v různých oblastech výroby, provozu a služeb (v průmyslových objektech, v objektech občanské vybavenosti, školkách, školách, úřadech, zdravotnictví atd.).

Kontrola zaměstnavatelů, kteří na svých pracovištích nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi (dále jen NCHLaS), bude v roce 2018 zařazena mezi hlavní úkoly poprvé, a to především zejména z důvodu opakujících se pracovních úrazů souvisejících s NCHLaS nejen při každodenním nakládání, ale zejména při provádění údržby strojů a zařízení. Pracovní úrazy, které vznikly v předchozím roce, se týkaly například zasažení zaměstnance kyselinou sírovou při demontáži potrubí, popálení při výbuchu při ručním dávkování oxidu křemičitého do míchacího zařízení, či zasažení roztokem hydroxidu sodného při čištění zařízení a technologií. Shrneme-li příčiny těchto pracovních úrazů, dostaneme se k nedostatečnému přidělování OOPP či neinformovanosti o nebezpečných vlastnostech daných NCHLaS, které vycházejí z bezpečnostních listů daných látek, a vlastních vyhodnocených rizik, či ke špatným technologickým postupům a nebezpečným způsobům práce tolerovaným zaměstnavatelem.

Dalším důvodem provádění těchto kontrol je také skutečnost, že díky legislativě prevence závažných havárií se kontroly poměrně důkladně zaměřují na subjekty, které nakládají s větším množstvím NCHLaS a kde tedy celková bezpečnost a ochrana zdraví při práci je již na dobré úrovni, ale naopak v menších subjektech není příliš povědomí o bezpečné práci s NCHLaS. Ke kontrole tedy budou vybrány subjekty, které nakládají s NCHLaS, ale nespadají pod zákon o prevenci závažných havárií.
Při samotných kontrolách bude kontrolována zejména bezpečná manipulace s NCHLaS:

Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce jsou společně s Českým báňským úřadem a obvodními báňskými úřady, krajskými hygienickými stanicemi a hasičskými záchrannými sbory krajů zařazeny mezi tzv. orgány integrované inspekce. Společná pravidelná kontrola orgánů integrované inspekce spolu s krajskými úřady a Českou inspekcí životního prostředí je zařazena do úkolů systému SÚIP na základě požadavků zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek v těchto objektech a v jejich okolí.
Integrovaná inspekce má za cíl provést společnou kontrolu podle ročního plánu kontrol zpracovaného Českou inspekcí životního prostředí, s cílem ověřit dodržování povinností stanovených zákonem o prevenci závažných havárií nebo uložených na základě tohoto zákona v souladu s kontrolními kompetencemi SÚIP.

Inspektoři kontrolují zejména dostatečnost opatření přijatých k zabránění vzniku závažné havárie či jiné mimořádné situace či k omezení jejich případných následků.
Jedná se zejména o kontrolu v těchto oblastech:

 

Tags: koordinátor BOZP • chemické látky • prevence • inspekce práce • zdvihací zařízení • elektrická zařízení • chemická bezpečnost • tlaková zařízení • plynová zařízení • BOZP • dokumentace bozp • VTZ • bezpečnostní dokumentace • prevence závažných havárií • súip • EXPORT