Zátěž chladem upravuje upravuje § 6 a § 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Minimální teplota na pracovišti je stanovená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2. Záleží, do jaké třídy práce podle tabulky č. 1 přílohy č. 1 tohoto nařízení vlády jsou zaměstnanci zařazeni. Minimální teplota na pracovišti je pro třídu práce I (např. práce v administrativě) 20 °C, pro IIa (lehká manuální práce) 18 °C, s těžší prací se snižuje až na 10 °C. Tuto požadovanou teplotu musí zaměstnavatel zajistit. Pokud ji z technologických důvodů nemůže zajistit, nastupují bezpečnostní opatření jako přestávky, které se počítají do pracovní doby, OOPP (oděv, obuv, rukavice), ochranné nápoje. Někteří zaměstnavatelé však problém nedostatečné teploty na pracovišti nechtějí řešit.

V takových případech se zaměstnanci mohou obrátit na odborovou organizaci, pokud u zaměstnavatele působí, na odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik nebo na místně příslušnou krajskou hygienickou stanici.

Při práci v chladu celkové působení chladu vede k omezení průtoku krve kůží, vzestupu krevního tlaku a zrychlení srdeční frekvence, rovněž ke zvýšení spotřeby kyslíku. Snížením aktivity ústředního nervstva dochází k ospalosti, při dalším snížení teploty nastává smrt selháním krevního oběhu.

Poškození organismu chladem mohou být místní (lokální) nebo celková. Lokální působení chladu má za následek omrzliny nosu, rukou a ušních boltců; kombinace a působení nízké teploty a vlhkosti vede k ochrnutí krevních kapilár v kůži a podkoží, městnání krve a otokům končetin (tzv. zákopová noha). Po vyčerpání termoregulačních možností při delším působení nadměrného chladu dochází k poklesu teploty tělesného jádra, k oslabení dýchání a ke zpomalení srdeční frekvence.

K ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících práce na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4 °C a nižší, musí být zřízeny ohřívárny a pracovníci musí být vybaveni ochrannými oděvy. Doba adaptace není stejná, je závislá na mikroklimatických podmínkách pracoviště. Většinou dochází k adaptaci po 2-4 týdnech práce.

Zaměstnanec může být vystaven zátěži chladem pouze v případě, že vykonává práci po dobu delší než 4 hodiny za směnu (dále jen "trvalá práce") na pracovišti, na němž musí být z technologických důvodů udržována teplota nižší, než je minimální teplota (tomin) nebo vykonává práci na venkovním pracovišti, odpovídající energetickému výdeji vyššímu než 106 W. m-2.

Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti jeho proudění je upravena v příloze NV č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Teplota technické kapaliny, s níž přichází zaměstnanec při trvalé práci do přímého styku, nesmí být v zimním kalendářním období nižší než 22 °C.
Výkonnostní změny při působení chladu jsou analogické jako u vysokých teplot. V chladném prostředí, jsou pohyby méně přesné, zručnost a účinnost je snížena. V teplém prostředí se snižuje vnímání a otupuje bdělost.
Intenzivní fyzická práce v teplotách mimo maximální povolené limity je pro organismus nesnesitelná, nebezpečná a může způsobit méně či více rozsáhlé komplikace, popřípadě smrt. Díky extrémnímu chladu může nastat hypotermické kóma.

Kriteria hodnocení zátěže chladem:

• teplota vzduchu (neovlivněna sálavou složkou okolních ploch)
• výsledná teplota pracovního prostředí
• operativní teplota vzduchu
• teplota povrchu strojů, materiálů apod., kterých se pracovník dotýká
• relativní vlhkost vzduchu
• rychlost proudění vzduchu
• doba expozice
• fyzická namáhavost práce (energetický výdej-třídy prací)
• poskytování ochranných nápojů
• poskytování osobních ochranných prostředků (rukavice, oděvy).

Pro subjektivní hodnocení mikroklimatických podmínek se používají různé dotazníky se stupnicemi popisující pocity pracovníků. Jejich aplikace je vhodná v případech, kdy je nutné rozhodnout, zda je žádoucí objektivní hodnocení nebo která pracovní místa (pracoviště) jsou z hlediska diskomfortu nezávažnější. Průkaznost dotazníků je závislá na počtu osob. Mělo by jich být alespoň 20, aby se eliminovaly osobnostní rozdíly.

Preventivní opatření:

Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při trvalé práci na

• pracovišti, kde musí být z technologických důvodů udržována operativní teplota 4 °C a nižší, nebo
• na venkovním pracovišti, pokud jsou nejnižší korigované teploty venkovního vzduchu naměřené na pracovišti zastíněným teploměrem v průběhu osmihodinové směny nižší než 4 °C.

Jestliže operativní teplota nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 4°C, musí být zaměstnanec vybaven pracovními rukavicemi chránícími před chladem.
Pro práci v zátěži chladem se poskytuje pracovní oděv, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu vyjádřených teplotou tělesného jádra (36 °C až 37 °C), a pracovní obuv chránící před chladem.

Pro stanovení potřebných tepelně izolačních vlastností pracovního oděvu, postačujících k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, se postupuje podle příslušné technické normy o ergonomii tepelného prostředí.

Jestliže tepelně izolační vlastnosti pracovního oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu při trvalé práci vykonávané při operativních teplotách od 10 °C do 4 °C nebo na pracovišti, na němž je operativní teplota 4 °C a nižší, má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně.

Při trvalé práci, vykonávané při operativní teplotě 4° C a nižší, musí být v ohřívárně zajištěno vybavení pro prohřívání rukou.
Ohřívárna se nezřizuje pro trvalou práci při operativní teplotě vyšší než 10 °C, spojenou s manipulací s materiálem vyžadujícím přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, jehož teplota je 10 °C a nižší; zaměstnanci však musí být umožněno v průběhu směny prohřívání rukou.

• při teplotě vzduchu od 10 °C do 4 °C musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání nepřesáhla 3 hodiny,
• při teplotě vzduchu od 4 °C do -10 °C 2 hodiny a
• při teplotě vzduchu od -10 °C 75 minut.

Bezpečnostní přestávky mezi jednotlivými úseky nepřetržité práce v chladové zátěži musí trvat nejméně 10 minut.

Práce musí být upravena tak, aby zaměstnanec nekonal práci na pracovišti, na kterém je korigovaná teplota vzduchu nižší než -30 °C, nejde-li o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví, při živelních a jiných mimořádných událostech; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce.

Vstupy do hal, které se využívají pro trvalou práci a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být zabezpečeny proti vnikání chladného vzduchu v zimním kalendářním období.

Minimální ochranná opatření se zavádějí jako postupná opatření k ochraně zdraví při práci v chladové zátěži a to jak od poskytování pracovních oděvů včetně rukavic a obuvi chránící před chladem, až po situace, kdy ani tato ochrana není dostatečná. Proto je nutné během směny práci přerušovat pobytem v ohřívárně, případně zaměstnanci ještě umožnit ohřívání rukou. V této souvislosti je nově upřesněna minimální teplota v ohřívárně s tím, že jako ohřívárna může sloužit i místnost pro oddech.