Práce ve výšce patří k velmi rizikovým činnostem. Následky pádu z výšky jsou zpravidla velmi vážné. Správná volba druhu a používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) je důležitým předpokladem odpovídají ochrany proti pádu. Článek se věnuje použití OOPP formou zadržení a zachycení pádu – viz ČSN EN 363 Prostředky ochrany osob proti pádu – Systémy ochrany osob proti pádu (dále jen „norma“).
Nesprávné použití OOPP, nesprávná délka spojovacího prostředku, nedostatečná bezpečná výška pro zachycení pádu a další nedostatky v používání OOPP mohou vést i při zachycení pádu k úrazu.
Systém zadržení je definován v normě jako systém, který omezuje pohyb uživatele tak, že je mu zabráněno dosažení oblastí, kde by mohlo dojít k pádu z výšky. Není určen pro zachycení pádu a není určen pro situace, ve kterých uživatel potřebuje podporu prostředku pro držení těla (například v podepření nebo zavěšení).
Systém zachycení pádu nezabraňuje volnému pádu, dovoluje uživateli dosáhnout oblasti nebo poloh, ve kterých existuje riziko volného pádu, a pokud k němu dojde, je zachycen. Omezuje délku pádu a sílu nárazu na maximálně 6 kN a po zachycení pádu je uživatel v zavěšené poloze, ve které, pokud je to potřeba, může čekat na pomoc.
Za závažné chyby v používání OOPP při práci ve výšce považuji: nesprávně zvolený OOPP (použitý druh a jeho přizpůsobení tělu, nesprávné určení místa kotvení, nesprávná délka spojovacího prostředku s ohledem na výšku pádu, chybějící záchranný plán, nedodržení požadavku kontroly OOPP a chybějící školení a pokyny pro konkrétní práci ve výšce.
1) Nesprávně zvolený OOPP. Pouze v systému zadržení pádu je možné použít prostředek pro držení těla (pás) a spojovací prostředek (lano) bez tlumiče pádu. V případě použití pásu bez tlumiče může při pádu a jeho zachycení dojít ke zranění páteře a vnitřních orgánů. V systému zachycení pádu je nezbytné používat zachycovací postroj a spojovací prostředek s tlumičem pádu. Přizpůsobení zachycovacího postroje tělu je důležitým předpokladem jeho správné funkce při zachycení pádu. Je potřebné mít na zřeteli i to, že každý pevný předmět, který je v kapsách, kde doléhají pásy zachycovacího postroje, může vést při zachycení pádu k otlakům na dolních končetinách.
2) Místo kotvení musí být určeno před zahájením práce ve výšce, při které je využíván OOPP proti pádu. Místo kotvení osobního ochranného pracovního prostředku proti pádu musí být ve směru pádu dostatečně odolné. ČSN EN 795 Prostředky ochrany osob proti pádu – Kotvicí zařízení požaduje pro kotvicí zařízení typu A (kotvicí zařízení s jedním nebo více stabilními kotvicími body…) splnit statické zatížení (odolnost 12 kN a u nekovových materiálů, kde není poskytnut důkaz o trvanlivosti) 18 kN. V případě kotvení se požadovaná statická pevnost zvyšuje o 1 kN za každou další osobu. Z těchto požadavků lze dovodit, že tyto požadavky na statickou pevnost musí splňovat každé určené místo kotvení. Jako místo kotvení je možné použít k tomu určené kotvicí zařízení (certifikovaný výrobek, případně zámečnický výrobek navržený kvalifikovaným inženýrem) nebo jiné místo, které však zcela jednoznačně a nezpochybnitelně naplňuje uvedené hodnoty statické pevnosti. V případě pochybnosti o dostatečné pevnosti není možné dané místo použít. Je plně na osobě určující místo kotvení, aby posoudila (nechala si posoudit, pokud k tomu není dostatečně kvalifikovaná), zda dané místo je vyhovující pro kotvení OOPP.
3) Nastavení bezpečné délky spojovacího prostředku v systému zadržení pádu je nezbytné. Tento systém nedovoluje dosažení místa, kde by k pádu mohlo dojít. Předpokladem zachycení pádu v dostatečné výšce nad překážkou, níže ležící plochou, je rovněž nezbytné. Jako výhodné se jeví používat spojovací prostředek s možností nastavené délky. V České republice se v systému zachycení pádu považuje délka spojovacího prostředku, která je nejvýše součtem kolmé vzdálenosti k nezabezpečené hraně/otvoru plus 1500 mm (odvozeno z nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky). Tuto délku je však možné použít tam, kde je dostatečná výška pro bezpečné zachycení pádu. Při určení potřebné výšky je nutné zohlednit také různé výstupky v místě zachycení pádu, které by mohly způsobit zranění. Potřebnou výšku pádu pro bezpečné zachycení pádu tvoří:
- přesah spojovacího prostředku přes volnou hranu,
- rozvinutý textilní tlumič pádu (pokud je používán),
- průhyb poddajného kotvícího vedení (pokud je místem kotvení),
- výška člověka,
- 1000 mm rezerva.
Při práci na plochách s výškou/hloubkou cca méně než 5 m je nezbytné potřebnou výšku pádu posuzovat velmi pečlivě. Součtem přesahu spojovacího prostředku 1500 mm; délky rozvinutého tlumiče pádu 1800 mm; průhybu poddajného kotvícího vedení - při délce poddajného kotvicího vedení 100 metrů je průhyb až 1500 mm; výšky člověka 2000 mm a potřebné rezervy 1000 mm zjistíme, že potřebná bezpečná výška pro zachycení pádu je v tomto případě 6300 mm!
4) Chybějící záchranný plán. Způsob vysvobození pracovníka, jehož pád byl zachycen, musí být vždy před zahájením prací ve výšce zajištěn. Neznamená to, že musí být zpracován v písemné formě. Vysvobození pracovníka není možné připravovat až po zachycení jeho pádu. Po zachycení pádu je nutné již postupovat podle předem daného postupu a s pomůckami, které jsou na místě práce ve výšce. Vysvobození pracovníka se předpokládá do 20 minut po zachycení pádu. To je poměrně krátká doba, aby se stihlo včasné vysvobození bez předchozí přípravy zajistit. Práce ve výšce nemůže tedy vykonávat osamocený pracovník, vždy musí být určena a přítomna osoba, která má dostatečné znalosti a prostředky pro včasné vysvobození pracovníka zachyceného v OOPP.
5) Chybějící školení a pokyny pro konkrétní práci ve výšce. Pracovník, který má vykonávat práce ve výšce, musí být řádně pro práci ve výšce proškolen, a to vždy pro danou konkrétní práci. Není správné, aby pracovník absolvoval pouze obecné školení pro práce ve výšce. Pracovník musí vykonávat pouze práce, pro které byl vyslán, poučen, proškolen. Pracovníci oprávnění pro vyslání k práci ve výšce musí sami ovládat pravidla pro práci ve výšce, musí být obeznámeni se způsobem používání OOPP, znát, jak mohou být práce ve výšce prováděny, znát pracovní postupy i jaké má mít pracovník vybavení OOPP, jak má být zajištěn prostor pod místem práce a další. Často práci ve výšce ukládají pracovníci, kteří sami pravidla pro práci ve výšce neovládají, nemají dostatečné znalosti pro nařizování práce ve výšce. Pracovníci, kteří práci ve výšce konají, ne vždy jsou s pracovními/technologickými postupy, které mají provádět, seznámeni. Nesprávně se jako dostatečné považuje „pouze“ proškolení pro práce ve výšce, bez toho, aby byly stanoveny konkrétní postupy pro danou činnost.
Podceňování rizik při práci ve výšce je časté. Jednou ze skutečností, která vede k podceňování rizika, je to, že v osobním životě provádíme práce ve výšce (např. česání ovoce, opravy na vlastním domu) a při této práci zpravidla nepoužíváme OOPP. Skutečnost, že se pracovník pohyboval ve výšce bez odpovídající ochrany proti pádu a k pádu nedošlo, není důvodem pro to, aby riziko pádu z výšky bylo podceňované nebo zcela přehlížené.
Autor - Ing. Mojmír Klas, CSc. je znalec v oboru BOZP.