Pracovnělékařskou péčí se rozumí prevence a ochrana zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazů. Jejím cílem je udržení dlouhodobé práceschopnosti zaměstnanců. Pracovnělékařskou péči upravují následující právní předpisy - zákon č. 373/2011, Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), který je prováděn vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění vyhl. č. 452/2022 Sb. (dále jen vyhláška)

Obsahem pracovnělékařských služeb při

a) hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání je

• zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na jejich zdravotní stav a vývoj zdravotního stavu a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, a to při pracovnělékařských prohlídkách,
• hodnocení výsledků sledování zátěže organizmu zaměstnanců působením rizikových faktorů pracovního prostředí (dále jen „rizikový faktor“), včetně výsledků biologických expozičních testů, za účelem stanovení této zátěže; rizikovými faktory se rozumí rizikové faktory pracovních podmínek podle přílohy k této vyhlášce a podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví a zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dále rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce (dále jen „profesní riziko“) včetně rizik vyplývajících z jiných právních předpisů,
• hodnocení výsledků cíleně prováděných studií odezvy zdravotního stavu zaměstnanců na konkrétní pracovní podmínky,
• zpracování rozborů vzniku a příčin pracovních úrazů, výskytu nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, nebo nemocí souvisejících s prací,
• hodnocení údajů o vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců a s tím související nemocnosti,
• sledování vlivů rizikových faktorů pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době na zdraví zaměstnanců, a to v rámci pracovnělékařské prohlídky, je-li to s ohledem na charakter těchto faktorů účelné,

b) poradenství jsou veškeré poradenské činnosti nezbytné pro účely písmene a) na základě zjištění při dohledu podle písmene c), a dále školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem v první pomoci a poradenské činnosti při zpracování návrhu vybavení pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci pro zaměstnavatele,

c) dohledu je

• pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů,
• dohled v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele,
• hodnocení rizik při práci s využitím informací o míře expozice rizikovým faktorům při výkonu práce a výsledků analýzy výskytu nemocí z povolání, pracovních úrazů, ohrožení nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací,
• spolupráce při vypracování návrhů pro zaměstnavatele na odstranění zjištěných závad, včetně návrhu na zajištění měření rizikových faktorů pracovních podmínek.

Organizace a rozsah pracovnělékařských služeb a dokumentace o pracovnělékařských službách

• Zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb zejména, je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné.

• Dohled podle § 2 písm. c) se vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „riziková práce“), anebo jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy. U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb; v těchto případech frekvenci stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů. Dohled se neprovádí zejména v dopravních prostředcích zaměstnavatele a v zařízeních, která jsou ve zkušebním provozu.

• Při pravidelném dohledu podle § 2 písm. c) bodu 1 se zohledňuje zdravotní náročnost vykonávané práce a charakter podmínek na pracovištích zaměstnavatele.

Rozsah pracovnělékařských služeb se stanoví s ohledem na zdravotní náročnost vykonávaných prací podle jejich zařazení do kategorií podle zákona o ochraně veřejného zdraví, podle obsahu činností u prací s profesním rizikem nebo podle obsahu činností, jejichž výkon je stanoven jinými právními předpisy.

Provedení pracovnělékařské prohlídky zahrnuje provedení základního vyšetření, zhodnocení výsledků zjištěného zdravotního stavu, diferenciálně diagnostickou a posudkovou rozvahu, případně též vyžádání odborných vyšetření a jejich zhodnocení, provedení záznamu do zdravotnické dokumentace, zpracování lékařského posudku a zajištění jeho předání oprávněným osobám a související administrativní činnost.

Dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele obsahuje, jde-li o

• poradenství, záznamy v rozsahu datum a místo poskytnutí poradenství a stručný obsah,
• dohled, záznamy o provedení dohledu, včetně hodnocení pracovních a hygienických podmínek na pracovišti a v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele, v rozsahu datum a místo provedení dohledu, popis zjištěných skutečností včetně identifikace nebezpečí a hodnocení rizik, návrhy opatření a způsob seznámení zaměstnavatele se závěrem dohledu;
• součástí záznamů jsou identifikační údaje osob v rozsahu funkce, titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení, které pro zaměstnavatele provedly poradenství nebo spolupracovaly na provádění dohledu a jejich podpisy, a dále doklad o převzetí záznamu zaměstnavatelem, pokud toto převzetí není stvrzeno podpisem zaměstnavatele nebo osoby jednající jeho jménem v záznamu.

Součástí dokumentace o pracovnělékařských službách jsou dále

• výsledky provedených analýz, biologických expozičních testů a jiné obdobné záznamy o činnostech prováděných v rámci pracovnělékařských služeb,
• kopie rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o zařazení práce do příslušné kategorie nebo oznámení zaměstnavatele o zařazení práce do kategorie druhé,
• kopie výsledků šetření příslušných inspekčních orgánů a
• kopie výsledků měření rizikových faktorů pracovních podmínek.

Pracovnělékařské prohlídky, lékařské prohlídky ke zjištění zdravotního stavu ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání a odborná vyšetření

Pracovnělékařské prohlídky, včetně odborných vyšetření (dále jen „pracovnělékařská prohlídka“), a lékařské prohlídky ke zjištění zdravotního stavu a zdravotní způsobilosti ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, včetně odborných vyšetření (dále jen „lékařská prohlídka ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání“), se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů (dále jen „nemoc“), které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání. Rizikové faktory a seznam nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání při výskytu těchto faktorů, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11, jsou stanoveny v příloze této vyhlášky, pokud není stanoveno jinak.

Zdravotní stav za účelem posouzení zdravotní způsobilosti při pracovnělékařských prohlídkách se hodnotí na základě

• informací zjištěných při dohledu podle § 2 písm. c), nejde-li o případ, kdy pracovnělékařskou prohlídku vykonává registrující poskytovatel,
• údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o provedení pracovnělékařské prohlídky,
• závěrů základního vyšetření a popřípadě dalších odborných vyšetření a
• údajů uvedených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „zdravotnická dokumentace registrujícího poskytovatele“), pokud se takový výpis podle zákona nebo této vyhlášky vyžaduje; je-li ve zdravotnické dokumentaci vedené o posuzované osobě poskytovatelem pracovnělékařských služeb (dále jen „zdravotnická dokumentace o pracovnělékařských službách“) dříve vyžádaný výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele a tato skutečnost je uvedena v žádosti o výpis, v novém výpisu lze v případě zjištění změn ve zdravotním stavu posuzované osoby registrujícím poskytovatelem uvést pouze údaje za období od vydání dříve vyžádaného výpisu.

Údaje ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, který je zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb, se zaznamenají v nezbytném rozsahu do zdravotnické dokumentace o pracovnělékařských službách.

Posuzuje-li zdravotní stav registrující poskytovatel zdravotních služeb na základě žádosti podle § 54 odst. 2 písm. b) zákona, postupuje se podle odstavce 2 písm. b) a c).

Zdravotní způsobilost posuzované osoby se posuzuje vždy ve vztahu ke všem rizikovým faktorům, které jsou součástí výkonu práce nebo činnosti, a pracovním podmínkám, za nichž je práce nebo činnost vykonávána.

Jde-li o posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, použijí se odstavce 2 a 3 obdobně s tím, že zdravotní stav žáka nebo studenta se posuzuje ve vztahu ke všem činnostem vykonávaným v průběhu vzdělávání, podmínkám, za kterých je praktické vyučování nebo praktická příprava vykonávána, a současně se zohledňuje profesní profil absolventa příslušného oboru vzdělání a vychází se z údajů uvedených v žádosti podle § 8 odst. 2.

Obsahem každé pracovnělékařské prohlídky a každé lékařské prohlídky ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání je základní vyšetření, které zahrnuje

• rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných nemocech s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost,
• pracovní anamnéza; zejména se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů,
• komplexní fyzikální vyšetření, včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při výkonu práce nebo přípravě na budoucí povolání a jeho výkonu, a s přihlédnutím k případné disabilitě posuzované osoby, a
• základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moče.

Základní vyšetření se rozšiřuje o další odborná vyšetření, jestliže taková vyšetření

• stanoví jiný právní předpis,
• jsou prováděná v případě mimořádné prohlídky na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
• stanoví příloha této vyhlášky pro práce rizikové podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví⁴) nebo pro práce s profesním rizikem, nebo
• jsou indikována posuzujícím lékařem,

1. pokud je to k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, potřebné nebo to pracovní podmínky vyžadují,
2. jestliže posuzovaná osoba není registrována u žádného registrujícího poskytovatele a pokud je to podle zjištění zdravotního stavu při základním vyšetření k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, důvodné; sdělení, že posuzovaná osoba není registrována u žádného registrujícího poskytovatele, se zaznamená do zdravotnické dokumentace o pracovnělékařských službách,
3. na základě zhodnocení ukazatelů biologických expozičních testů nebo jiných vyšetření a jejich dynamiky, a to za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek.

U žáka nebo studenta se v průběhu vzdělávání provádí další odborné vyšetření, jestliže to vyžaduje jeho zdravotní stav nebo pracovní podmínky, kterým je vystaven.

Další odborná vyšetření lze provést až po provedení základního vyšetření posuzujícím poskytovatelem, nedohodne-li se zaměstnavatel s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jinak.

Obsahem lékařské prohlídky ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání jsou též odborná vyšetření nezbytná k vyloučení nemocí podle jiných právních předpisů upravujících podmínky zdravotní způsobilosti, nebo podle přílohy této vyhlášky

V žádosti o další odborné vyšetření se kromě náležitostí podle právního předpisu upravujícího náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace uvede požadavek na zhodnocení zdravotní způsobilosti vyšetřované osoby, jehož součástí bude doporučení ohledně závěru o její zdravotní způsobilosti, a to v rozsahu odbornosti zdravotnického pracovníka provádějícího odborné vyšetření.

Pokud jsou pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci stanoveny touto vyhláškou nebo jinými právními předpisy rozdílné lhůty pro provedení periodické prohlídky, provedou se při prováděné periodické prohlídce pouze taková odborná vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod této prohlídky. To nebrání postupu podle odstavce 2 písm. d).

Pracovnělékařskými prohlídkami jsou

• vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci,
• výstupní prohlídka a
• lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (dále jen „následná prohlídka“).

Při provádění pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány edukační a konzultační zdravotní služby.

Vstupní prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci.

Vstupní prohlídka se provádí kromě případů stanovených zákonem též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob.

Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví

a) v kategorii první se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují

• 1. jednou za 6 let, nebo
• 2. jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,

b) v kategorii druhé se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují

• 1. jednou za 4 roky, nebo
• 2. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,

c) v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí se provádí jednou za 2 roky,

d) v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.

Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je profesní riziko, pokud není pro provedení periodické prohlídky podle odstavce 2 stanovena kratší lhůta, se provádí

• a) jednou za 4 roky, nebo
• b) jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle písmene a).

Odstavec 2 nebo 3 se nepoužije, pokud je jiným právním předpisem nebo v příloze této vyhlášky stanoveno jinak.

Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.

Dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den

a) vydání lékařského posudku na základě

• 1. vstupní prohlídky nebo mimořádné prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo
• 2. periodické prohlídky, pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnosti, nebo

b) započetí výkonu práce stejného druhu poprvé sjednaného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr podle odstavce 5.

Vyžaduje-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel periodickou prohlídku, vystaví zaměstnavatel zaměstnanci žádost o provedení této prohlídky.

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Mimořádná prohlídka se provádí, pokud

• ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví zákon upravující využívání jaderné energie a ionizujícího záření¹²),
• to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
• došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
• bylo nejméně dvakrát zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření nebo měření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,
• byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo
• byl výkon práce přerušen
  • z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je profesní riziko nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
  • v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo
  • z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, nejedná-li se o přerušení výkonu práce z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené;

mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce.

Mimořádná prohlídka se dále provádí na základě

• žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance,
• informace sdělené ošetřujícím lékařem¹³) o důvodném podezření, že změnou zdravotního stavu zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti.

Při mimořádné prohlídce podle

• odstavce 2 písm. a) až d) nebo písm. f) bodu 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. b) se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky, a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, popřípadě též lékařské zprávy ošetřujícího lékaře, který ukončil dočasnou pracovní neschopnost (dále jen „mimořádná prohlídka v neúplném rozsahu“); výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele není třeba požadovat, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců nebo pokud to poskytovatel pracovnělékařských služeb nevyžaduje,
• odstavce 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo odstavce 3 písm. a) se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření podle § 7 odst. 2 a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele (dále jen „mimořádná prohlídka v úplném rozsahu“).

Při provedení mimořádné prohlídky v úplném rozsahu se stanoví nová lhůta pro provedení další periodické prohlídky podle § 11. Při provedení mimořádné prohlídky v neúplném rozsahu nedochází ke změně lhůty provedení periodické prohlídky stanovené při předchozí prohlídce podle § 11, pokud z lékařského posudku nevyplývá jinak.

Má-li platnost dosavadního lékařského posudku uplynout v době kratší než 90 dnů nebo dosavadní lékařský posudek již není platný, a dojde-li v této době k souběhu mimořádné a periodické prohlídky, provede se periodická prohlídka; přitom se provedou i vyšetření potřebná pro mimořádnou prohlídku stanovená posuzujícím lékařem s ohledem na důvod provedení mimořádné prohlídky, nebo vyšetření stanovená v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Pro zjištění zdravotního stavu zaměstnance podle věty první není třeba výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele požadovat.

Výstupní prohlídka se provádí

• při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud

1. zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
2. u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo
3. zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle právního předpisu upravujícího odškodňování způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

• před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo
• pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, předáno potvrzení o jejím provedení. Kopie potvrzení se zakládá do zdravotnické dokumentace pracovnělékařských služeb.

Výstupní prohlídka při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu se dále provede v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

Následná prohlídka se provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebných zdravotních služeb, popřípadě odškodnění. Na základě provedení následné prohlídky se nevydává lékařský posudek.

Následná prohlídka se provádí podle přílohy této vyhlášky, pokud tak stanoví

• příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo
• jiný právní předpis.

Náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci

Žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci obsahuje tyto náležitosti:

a) identifikační údaje zaměstnavatele, a to

• obchodní firmu nebo název a adresu sídla zaměstnavatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
• adresu sídla, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
• název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec,

b) identifikační údaje zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,

c) údaje o pracovním zařazení zaměstnance nebo údaje o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání, dále údaje o druhu práce a konkrétní pracovní činnosti, režimu pracovní doby, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek; v případě výstupní prohlídky se pro potřeby následné prohlídky uvede údaj o době expozice příslušnému rizikovému faktoru,,

d) druh požadované pracovnělékařské prohlídky; v případě souběhu mimořádné a periodické prohlídky se uvede i tato skutečnost,

e) důvod k provedení prohlídky; v případě souběhu mimořádné a periodické prohlídky se uvede i důvod pro provedení mimořádné prohlídky.

V případě žádosti o provedení výstupní prohlídky se odstavec 1 použije obdobně.

 aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

Jde o implementaci jednotných postupů a přístupů k plnění čl. 5 Úmluvy č.161 ILO do praxe poskytovatelů PLP - lékařů pracovně lékařské péče a jejím obsahem je především prevence a poradenství vykonávané v zájmu pracovníků, jejich zástupců a zaměstnavatelů v oblasti ochrany a podpory zdraví v souvislosti s výkonem práce, zejména:

• stanovit a vyhodnocovat nebezpečí, která ohrožují zdraví na pracovišti
• dohlížet na činitele v pracovním prostředí a pracovní zvyklosti
• dohlížet na zdraví zaměstnanců v souvislosti s prací
• organizovat první pomoc a ošetření v případě nouze
• účastnit se na rozboru pracovních úrazů, nemocí z povolání a nemocí ovlivněných prací a další.

Každý zaměstnavatel je povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem těchto služeb, který je:

• poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo
• poskytovatel v oboru pracovní lékařství.

Zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Pracovnělékařské služby jsou preventivní zdravotní služby, jejichž součástí je:

• hodnocení vlivu pracovní činnosti,
• hodnocení pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví,
• provádění preventivních prohlídek,
• hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci,
• poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací,
• školení v poskytování první pomoci,
• pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.

Zaměstnavatel může zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u registrujícího poskytovatele (obvodního lékaře) zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání; ostatní zajišťuje , je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele uvedeného v § 54 odstavci 1 zákona, s nímž uzavřel písemnou smlouvu.
Pokud u zaměstnavatele dojde ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první musí, do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo uzavřít smlouvu novou nebo doplnit starou.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost:

• umožnit pověřeným osobám poskytovatele pracovnělékařských služeb, včetně pověřených osob poskytovatele pracovnělékařských služeb agentury práce, jejíž zaměstnanci jsou zařazeni na tato pracoviště, vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek,
• předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení,
• sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci; v případě pracovišť, která podléhají z důvodu státního nebo jiného zákonem chráněného tajemství zvláštnímu režimu, vstupují na tato pracoviště pouze určení zaměstnanci poskytovatele pracovnělékařských služeb, kteří jsou v tomto případě povinni dodržet zvláštní režim,
• vést dokumentaci o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétním zaměstnancům, jejíž obsah stanoví vyhláška,
• při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti,
• při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce vybavit jej žádostí obsahující údaje stanovené vyhláškou a další potřebné údaje, pokud je stanoví jiné zvláštní předpisy,
• odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal anebo pokud obdržel podnět od poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo ošetřujícího lékaře zaměstnance,
• informovat poskytovatele pracovnělékařských služeb, že u zaměstnance nastaly skutečnosti stanovené vyhláškou pro provádění lékařských prohlídek po skončení rizikové práce.

Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci.

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec je povinen:

• podrobit se pracovnělékařským službám u smluvního lékaře (poskytovatele pracovnělékařských služeb), se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, popřípadě (kategorie 1) u registrujícího poskytovatele (obvodního lékaře)
• podrobit se dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu,
• podrobit se pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu,
• sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče,
• sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci.

Povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb

Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen:

• informovat zaměstnance o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na jeho zdraví, a to se znalostí vývoje jeho zdravotního stavu,
• informovat zaměstnavatele o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zaměstnanců,
• provádět pracovnělékařské prohlídky, pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele nebo uživatele agentury práce a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci,
• spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s odborně způsobilými osobami, odborovou organizací a kontrolními orgány v oblasti BOZP.
• neprodleně oznamovat zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících BOZP,
• podat podnět kontrolním orgánům v oblasti BOZP, je-li ohroženo zdraví zaměstnanců, k vykonání dozoru na pracovišti v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovené jinými právními předpisy,
• vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci, jejíž obsah stanoví vyhláška, odděleně od zdravotnické dokumentace vedené o konkrétních zaměstnancích
• vést odděleně zdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientovi od zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci při poskytování pracovnělékařských služeb, jestliže je registrujícím poskytovatelem pacienta a zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb,
• zajistit nebo provádět odběry biologického materiálu pro stanovení hodnot biologických expozičních testů stanovených orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo jiným právním předpisem, včetně vyhodnocení výsledků biologických expozičních testů a při překračování jejich hodnot informovat orgán ochrany veřejného zdraví,
• dát bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky, jestliže obdrží informaci od ošetřujícího lékaře,
• informovat zaměstnance při lékařské prohlídce prováděné v souvislosti s ukončením výkonu rizikové práce (výstupní lékařská prohlídka) o jeho nároku na následné prohlídky, a to na základě informace od zaměstnavatele; poskytovatel pracovnělékařských služeb současně předá informaci o zdravotním stavu zaměstnance v rozsahu nezbytném pro zajištění návaznosti potřebných zdravotních služeb registrujícímu poskytovateli, je-li mu znám, a zaměstnanci; tuto skutečnost poskytovatel pracovnělékařských služeb zaznamená do zdravotnické dokumentace,
• vydávat lékařské posudky na základě posouzení zdravotní způsobilosti posuzujícím lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo se specializovanou nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství.

Měření rizikových faktoru pracovního prostředí

Poskytovatel pracovnělékařských služeb je oprávněn požadovat po zaměstnavateli zajištění měření, popřípadě expertizy, a to za účelem analýzy pracovních podmínek, pracovního prostředí a odezvy organismu zaměstnanců, včetně výsledků kategorizace zdravotních rizik, pokud má podezření, že došlo k takové změně pracovních podmínek, která negativně ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit zdraví zaměstnanců.

Zaměstnavatel je povinen měření nebo expertizy požadované poskytovatelem zajistit. Jestliže s požadavkem na zajištění těchto měření nebo expertiz nesouhlasí, požádá o stanovisko příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o práci v prostředí ionizujícího záření. V žádosti nesouhlas se zajištěním měření nebo expertiz podle požadavku poskytovatele pracovnělékařských služeb odůvodní.

Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost přezkoumá důvod žádosti zaměstnavatele a své stanovisko písemně sdělí do 15 dnů od obdržení žádosti zaměstnavateli.

Úhrada pracovnělékařských služeb

Zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby , s výjimkou posuzování nemocí z povolání, a sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce, upravených v zákoně o ochraně veřejného zdraví.

Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak nebo osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak.

Vstupní lékařská prohlídka

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby uchazeče o zaměstnání
Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že

• vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce pouze v kategorii první, osobu ucházející se o zaměstnání,
• osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce.
  Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.

Zdravotní průkazy

Zaměstnavatel je povinen zajistit aby:

• fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích službách při výrobě potravin nebo při uvádění potravin do oběhu do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy,
• fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů do přímého styku s vodou,
• fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech do přímého styku s kosmetickými prostředky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitele tj. fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné,
  měli zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz před zahájením činnosti registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb. Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku.

Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je u fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné oprávněn při výkonu státního zdravotního dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví fyzická osoba znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o přezkoušení doručena. Složení komise a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí právní předpis.

Aktualizace únor 2018