Pracovnělékařská péče

Pracovnělékařskou péčí se rozumí prevence a ochrana zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazů. Jejím cílem je udržení dlouhodobé práceschopnosti zaměstnanců. Pracovnělékařskou péči upravují následující právní předpisy - zákon č. 373/2011, Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), který je prováděn vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění vyhl. č. 436/2017 Sb. (dále jen vyhláška)

Jde o implementaci jednotných postupů a přístupů k plnění čl. 5 Úmluvy č.161 ILO do praxe poskytovatelů PLP - lékařů pracovně lékařské péče a jejím obsahem je především prevence a poradenství vykonávané v zájmu pracovníků, jejich zástupců a zaměstnavatelů v oblasti ochrany a podpory zdraví v souvislosti s výkonem práce, zejména:

  • stanovit a vyhodnocovat nebezpečí, která ohrožují zdraví na pracovišti
  • dohlížet na činitele v pracovním prostředí a pracovní zvyklosti
  • dohlížet na zdraví zaměstnanců v souvislosti s prací
  • organizovat první pomoc a ošetření v případě nouze
  • účastnit se na rozboru pracovních úrazů, nemocí z povolání a nemocí ovlivněných prací a další.

Každý zaměstnavatel je povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem těchto služeb, který je:

  • poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo
  • poskytovatel v oboru pracovní lékařství.

Zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Pracovnělékařské služby jsou preventivní zdravotní služby, jejichž součástí je:

  • hodnocení vlivu pracovní činnosti,
  • hodnocení pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví,
  • provádění preventivních prohlídek,
  • hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci,
  • poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací,
  • školení v poskytování první pomoci,
  • pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.

Zaměstnavatel může zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u registrujícího poskytovatele (obvodního lékaře) zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání; ostatní zajišťuje , je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele uvedeného v § 54 odstavci 1 zákona, s nímž uzavřel písemnou smlouvu.
Pokud u zaměstnavatele dojde ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první musí, do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo uzavřít smlouvu novou nebo doplnit starou.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost:

  • umožnit pověřeným osobám poskytovatele pracovnělékařských služeb, včetně pověřených osob poskytovatele pracovnělékařských služeb agentury práce, jejíž zaměstnanci jsou zařazeni na tato pracoviště, vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek,
  • předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení,
  • sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci; v případě pracovišť, která podléhají z důvodu státního nebo jiného zákonem chráněného tajemství zvláštnímu režimu, vstupují na tato pracoviště pouze určení zaměstnanci poskytovatele pracovnělékařských služeb, kteří jsou v tomto případě povinni dodržet zvláštní režim,
  • vést dokumentaci o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétním zaměstnancům, jejíž obsah stanoví vyhláška,
  • při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti,
  • při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce vybavit jej žádostí obsahující údaje stanovené vyhláškou a další potřebné údaje, pokud je stanoví jiné zvláštní předpisy,
  • odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal anebo pokud obdržel podnět od poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo ošetřujícího lékaře zaměstnance,
  • informovat poskytovatele pracovnělékařských služeb, že u zaměstnance nastaly skutečnosti stanovené vyhláškou pro provádění lékařských prohlídek po skončení rizikové práce.

Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci.

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec je povinen:

  • podrobit se pracovnělékařským službám u smluvního lékaře (poskytovatele pracovnělékařských služeb), se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, popřípadě (kategorie 1) u registrujícího poskytovatele (obvodního lékaře)
  • podrobit se dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu,
  • podrobit se pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu,
  • sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče,
  • sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci.
Povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb

Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen:

  • informovat zaměstnance o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na jeho zdraví, a to se znalostí vývoje jeho zdravotního stavu,
  • informovat zaměstnavatele o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zaměstnanců,
  • provádět pracovnělékařské prohlídky, pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele nebo uživatele agentury práce a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci,
  • spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s odborně způsobilými osobami, odborovou organizací a kontrolními orgány v oblasti BOZP.
  • neprodleně oznamovat zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících BOZP,
  • podat podnět kontrolním orgánům v oblasti BOZP, je-li ohroženo zdraví zaměstnanců, k vykonání dozoru na pracovišti v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovené jinými právními předpisy,
  • vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci, jejíž obsah stanoví vyhláška, odděleně od zdravotnické dokumentace vedené o konkrétních zaměstnancích
  • vést odděleně zdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientovi od zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci při poskytování pracovnělékařských služeb, jestliže je registrujícím poskytovatelem pacienta a zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb,
  • zajistit nebo provádět odběry biologického materiálu pro stanovení hodnot biologických expozičních testů stanovených orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo jiným právním předpisem, včetně vyhodnocení výsledků biologických expozičních testů a při překračování jejich hodnot informovat orgán ochrany veřejného zdraví,
  • dát bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky, jestliže obdrží informaci od ošetřujícího lékaře,
  • informovat zaměstnance při lékařské prohlídce prováděné v souvislosti s ukončením výkonu rizikové práce (výstupní lékařská prohlídka) o jeho nároku na následné prohlídky, a to na základě informace od zaměstnavatele; poskytovatel pracovnělékařských služeb současně předá informaci o zdravotním stavu zaměstnance v rozsahu nezbytném pro zajištění návaznosti potřebných zdravotních služeb registrujícímu poskytovateli, je-li mu znám, a zaměstnanci; tuto skutečnost poskytovatel pracovnělékařských služeb zaznamená do zdravotnické dokumentace,
  • vydávat lékařské posudky na základě posouzení zdravotní způsobilosti posuzujícím lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo se specializovanou nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství.

Měření rizikových faktoru pracovního prostředí

Poskytovatel pracovnělékařských služeb je oprávněn požadovat po zaměstnavateli zajištění měření, popřípadě expertizy, a to za účelem analýzy pracovních podmínek, pracovního prostředí a odezvy organismu zaměstnanců, včetně výsledků kategorizace zdravotních rizik, pokud má podezření, že došlo k takové změně pracovních podmínek, která negativně ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit zdraví zaměstnanců.

Zaměstnavatel je povinen měření nebo expertizy požadované poskytovatelem zajistit. Jestliže s požadavkem na zajištění těchto měření nebo expertiz nesouhlasí, požádá o stanovisko příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o práci v prostředí ionizujícího záření. V žádosti nesouhlas se zajištěním měření nebo expertiz podle požadavku poskytovatele pracovnělékařských služeb odůvodní.

Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost přezkoumá důvod žádosti zaměstnavatele a své stanovisko písemně sdělí do 15 dnů od obdržení žádosti zaměstnavateli.

Úhrada pracovnělékařských služeb

Zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby , s výjimkou posuzování nemocí z povolání, a sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce, upravených v zákoně o ochraně veřejného zdraví.

Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak nebo osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak.

Vstupní lékařská prohlídka

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby uchazeče o zaměstnání
Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že

  • vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce pouze v kategorii první, osobu ucházející se o zaměstnání,
  • osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce.
    Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.
Zdravotní průkazy

Zaměstnavatel je povinen zajistit aby:

  • fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích službách při výrobě potravin nebo při uvádění potravin do oběhu do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy,
  • fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů do přímého styku s vodou,
  • fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech do přímého styku s kosmetickými prostředky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitele tj. fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné,
    měli zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz před zahájením činnosti registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb. Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku.

Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je u fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné oprávněn při výkonu státního zdravotního dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví fyzická osoba znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o přezkoušení doručena. Složení komise a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí právní předpis.

Aktualizace únor 2018