Pracovnělékařskou péčí se rozumí prevence a ochrana zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazů. Jejím cílem je udržení dlouhodobé práceschopnosti zaměstnanců. Pracovnělékařskou péči upravují následující právní předpisy - zákon č. 373/2011, Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), který je prováděn vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění vyhl. č. 452/2022 Sb. (dále jen vyhláška)

Obsahem pracovnělékařských služeb při

a) hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání je

• zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na jejich zdravotní stav a vývoj zdravotního stavu a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, a to při pracovnělékařských prohlídkách,
• hodnocení výsledků sledování zátěže organizmu zaměstnanců působením rizikových faktorů pracovního prostředí (dále jen „rizikový faktor“), včetně výsledků biologických expozičních testů, za účelem stanovení této zátěže; rizikovými faktory se rozumí rizikové faktory pracovních podmínek podle přílohy k této vyhlášce a podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví a zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dále rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce (dále jen „profesní riziko“) včetně rizik vyplývajících z jiných právních předpisů,
• hodnocení výsledků cíleně prováděných studií odezvy zdravotního stavu zaměstnanců na konkrétní pracovní podmínky,
• zpracování rozborů vzniku a příčin pracovních úrazů, výskytu nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, nebo nemocí souvisejících s prací,
• hodnocení údajů o vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců a s tím související nemocnosti,
• sledování vlivů rizikových faktorů pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době na zdraví zaměstnanců, a to v rámci pracovnělékařské prohlídky, je-li to s ohledem na charakter těchto faktorů účelné,

b) poradenství jsou veškeré poradenské činnosti nezbytné pro účely písmene a) na základě zjištění při dohledu podle písmene c), a dále školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem v první pomoci a poradenské činnosti při zpracování návrhu vybavení pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci pro zaměstnavatele,

c) dohledu je

• pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů,
• dohled v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele,
• hodnocení rizik při práci s využitím informací o míře expozice rizikovým faktorům při výkonu práce a výsledků analýzy výskytu nemocí z povolání, pracovních úrazů, ohrožení nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací,
• spolupráce při vypracování návrhů pro zaměstnavatele na odstranění zjištěných závad, včetně návrhu na zajištění měření rizikových faktorů pracovních podmínek.

Organizace a rozsah pracovnělékařských služeb a dokumentace o pracovnělékařských službách

• Zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb zejména, je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné.

• Dohled podle § 2 písm. c) se vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „riziková práce“), anebo jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy. U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb; v těchto případech frekvenci stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů. Dohled se neprovádí zejména v dopravních prostředcích zaměstnavatele a v zařízeních, která jsou ve zkušebním provozu.

• Při pravidelném dohledu podle § 2 písm. c) bodu 1 se zohledňuje zdravotní náročnost vykonávané práce a charakter podmínek na pracovištích zaměstnavatele.

Rozsah pracovnělékařských služeb se stanoví s ohledem na zdravotní náročnost vykonávaných prací podle jejich zařazení do kategorií podle zákona o ochraně veřejného zdraví, podle obsahu činností u prací s profesním rizikem nebo podle obsahu činností, jejichž výkon je stanoven jinými právními předpisy.

Provedení pracovnělékařské prohlídky zahrnuje provedení základního vyšetření, zhodnocení výsledků zjištěného zdravotního stavu, diferenciálně diagnostickou a posudkovou rozvahu, případně též vyžádání odborných vyšetření a jejich zhodnocení, provedení záznamu do zdravotnické dokumentace, zpracování lékařského posudku a zajištění jeho předání oprávněným osobám a související administrativní činnost.

Dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele obsahuje, jde-li o

• poradenství, záznamy v rozsahu datum a místo poskytnutí poradenství a stručný obsah,
• dohled, záznamy o provedení dohledu, včetně hodnocení pracovních a hygienických podmínek na pracovišti a v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele, v rozsahu datum a místo provedení dohledu, popis zjištěných skutečností včetně identifikace nebezpečí a hodnocení rizik, návrhy opatření a způsob seznámení zaměstnavatele se závěrem dohledu;
• součástí záznamů jsou identifikační údaje osob v rozsahu funkce, titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení, které pro zaměstnavatele provedly poradenství nebo spolupracovaly na provádění dohledu a jejich podpisy, a dále doklad o převzetí záznamu zaměstnavatelem, pokud toto převzetí není stvrzeno podpisem zaměstnavatele nebo osoby jednající jeho jménem v záznamu.

Součástí dokumentace o pracovnělékařských službách jsou dále

• výsledky provedených analýz, biologických expozičních testů a jiné obdobné záznamy o činnostech prováděných v rámci pracovnělékařských služeb,
• kopie rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o zařazení práce do příslušné kategorie nebo oznámení zaměstnavatele o zařazení práce do kategorie druhé,
• kopie výsledků šetření příslušných inspekčních orgánů a
• kopie výsledků měření rizikových faktorů pracovních podmínek.

Pracovnělékařské prohlídky, lékařské prohlídky ke zjištění zdravotního stavu ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání a odborná vyšetření

Pracovnělékařské prohlídky, včetně odborných vyšetření (dále jen „pracovnělékařská prohlídka“), a lékařské prohlídky ke zjištění zdravotního stavu a zdravotní způsobilosti ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, včetně odborných vyšetření (dále jen „lékařská prohlídka ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání“), se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů (dále jen „nemoc“), které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání. Rizikové faktory a seznam nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání při výskytu těchto faktorů, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11, jsou stanoveny v příloze této vyhlášky, pokud není stanoveno jinak.

Zdravotní stav za účelem posouzení zdravotní způsobilosti při pracovnělékařských prohlídkách se hodnotí na základě

• informací zjištěných při dohledu podle § 2 písm. c), nejde-li o případ, kdy pracovnělékařskou prohlídku vykonává registrující poskytovatel,
• údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o provedení pracovnělékařské prohlídky,
• závěrů základního vyšetření a popřípadě dalších odborných vyšetření a
• údajů uvedených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „zdravotnická dokumentace registrujícího poskytovatele“), pokud se takový výpis podle zákona nebo této vyhlášky vyžaduje; je-li ve zdravotnické dokumentaci vedené o posuzované osobě poskytovatelem pracovnělékařských služeb (dále jen „zdravotnická dokumentace o pracovnělékařských službách“) dříve vyžádaný výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele a tato skutečnost je uvedena v žádosti o výpis, v novém výpisu lze v případě zjištění změn ve zdravotním stavu posuzované osoby registrujícím poskytovatelem uvést pouze údaje za období od vydání dříve vyžádaného výpisu.

Údaje ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, který je zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb, se zaznamenají v nezbytném rozsahu do zdravotnické dokumentace o pracovnělékařských službách.

Posuzuje-li zdravotní stav registrující poskytovatel zdravotních služeb na základě žádosti podle § 54 odst. 2 písm. b) zákona, postupuje se podle odstavce 2 písm. b) a c).

Zdravotní způsobilost posuzované osoby se posuzuje vždy ve vztahu ke všem rizikovým faktorům, které jsou součástí výkonu práce nebo činnosti, a pracovním podmínkám, za nichž je práce nebo činnost vykonávána.

Jde-li o posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, použijí se odstavce 2 a 3 obdobně s tím, že zdravotní stav žáka nebo studenta se posuzuje ve vztahu ke všem činnostem vykonávaným v průběhu vzdělávání, podmínkám, za kterých je praktické vyučování nebo praktická příprava vykonávána, a současně se zohledňuje profesní profil absolventa příslušného oboru vzdělání a vychází se z údajů uvedených v žádosti podle § 8 odst. 2.

Obsahem každé pracovnělékařské prohlídky a každé lékařské prohlídky ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání je základní vyšetření, které zahrnuje

• rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných nemocech s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost,
• pracovní anamnéza; zejména se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů,
• komplexní fyzikální vyšetření, včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při výkonu práce nebo přípravě na budoucí povolání a jeho výkonu, a s přihlédnutím k případné disabilitě posuzované osoby, a
• základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moče.

Základní vyšetření se rozšiřuje o další odborná vyšetření, jestliže taková vyšetření

• stanoví jiný právní předpis,
• jsou prováděná v případě mimořádné prohlídky na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
• stanoví příloha této vyhlášky pro práce rizikové podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví⁴) nebo pro práce s profesním rizikem, nebo
• jsou indikována posuzujícím lékařem,

1. pokud je to k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, potřebné nebo to pracovní podmínky vyžadují,
2. jestliže posuzovaná osoba není registrována u žádného registrujícího poskytovatele a pokud je to podle zjištění zdravotního stavu při základním vyšetření k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, důvodné; sdělení, že posuzovaná osoba není registrována u žádného registrujícího poskytovatele, se zaznamená do zdravotnické dokumentace o pracovnělékařských službách,
3. na základě zhodnocení ukazatelů biologických expozičních testů nebo jiných vyšetření a jejich dynamiky, a to za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek.

U žáka nebo studenta se v průběhu vzdělávání provádí další odborné vyšetření, jestliže to vyžaduje jeho zdravotní stav nebo pracovní podmínky, kterým je vystaven.

Další odborná vyšetření lze provést až po provedení základního vyšetření posuzujícím poskytovatelem, nedohodne-li se zaměstnavatel s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jinak.

Obsahem lékařské prohlídky ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání jsou též odborná vyšetření nezbytná k vyloučení nemocí podle jiných právních předpisů upravujících podmínky zdravotní způsobilosti, nebo podle přílohy této vyhlášky

V žádosti o další odborné vyšetření se kromě náležitostí podle právního předpisu upravujícího náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace uvede požadavek na zhodnocení zdravotní způsobilosti vyšetřované osoby, jehož součástí bude doporučení ohledně závěru o její zdravotní způsobilosti, a to v rozsahu odbornosti zdravotnického pracovníka provádějícího odborné vyšetření.

Pokud jsou pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci stanoveny touto vyhláškou nebo jinými právními předpisy rozdílné lhůty pro provedení periodické prohlídky, provedou se při prováděné periodické prohlídce pouze taková odborná vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod této prohlídky. To nebrání postupu podle odstavce 2 písm. d).

Pracovnělékařskými prohlídkami jsou

• vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci,
• výstupní prohlídka a
• lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (dále jen „následná prohlídka“).

Při provádění pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány edukační a konzultační zdravotní služby.

Vstupní prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci.

Vstupní prohlídka se provádí kromě případů stanovených zákonem též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob.

Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví

a) v kategorii první se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují

• 1. jednou za 6 let, nebo
• 2. jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,

b) v kategorii druhé se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují

• 1. jednou za 4 roky, nebo
• 2. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,

c) v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí se provádí jednou za 2 roky,

d) v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.

Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je profesní riziko, pokud není pro provedení periodické prohlídky podle odstavce 2 stanovena kratší lhůta, se provádí

• a) jednou za 4 roky, nebo
• b) jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle písmene a).

Odstavec 2 nebo 3 se nepoužije, pokud je jiným právním předpisem nebo v příloze této vyhlášky stanoveno jinak.

Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.

Dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den

a) vydání lékařského posudku na základě

• 1. vstupní prohlídky nebo mimořádné prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo
• 2. periodické prohlídky, pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnosti, nebo

b) započetí výkonu práce stejného druhu poprvé sjednaného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr podle odstavce 5.

Vyžaduje-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel periodickou prohlídku, vystaví zaměstnavatel zaměstnanci žádost o provedení této prohlídky.

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Mimořádná prohlídka se provádí, pokud

• ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví zákon upravující využívání jaderné energie a ionizujícího záření¹²),
• to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
• došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
• bylo nejméně dvakrát zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření nebo měření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,
• byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo
• byl výkon práce přerušen
  • z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je profesní riziko nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
  • v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo
  • z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, nejedná-li se o přerušení výkonu práce z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené;

mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce.

Mimořádná prohlídka se dále provádí na základě

• žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance,
• informace sdělené ošetřujícím lékařem¹³) o důvodném podezření, že změnou zdravotního stavu zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti.

Při mimořádné prohlídce podle

• odstavce 2 písm. a) až d) nebo písm. f) bodu 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. b) se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky, a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, popřípadě též lékařské zprávy ošetřujícího lékaře, který ukončil dočasnou pracovní neschopnost (dále jen „mimořádná prohlídka v neúplném rozsahu“); výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele není třeba požadovat, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců nebo pokud to poskytovatel pracovnělékařských služeb nevyžaduje,
• odstavce 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo odstavce 3 písm. a) se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření podle § 7 odst. 2 a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele (dále jen „mimořádná prohlídka v úplném rozsahu“).

Při provedení mimořádné prohlídky v úplném rozsahu se stanoví nová lhůta pro provedení další periodické prohlídky podle § 11. Při provedení mimořádné prohlídky v neúplném rozsahu nedochází ke změně lhůty provedení periodické prohlídky stanovené při předchozí prohlídce podle § 11, pokud z lékařského posudku nevyplývá jinak.

Má-li platnost dosavadního lékařského posudku uplynout v době kratší než 90 dnů nebo dosavadní lékařský posudek již není platný, a dojde-li v této době k souběhu mimořádné a periodické prohlídky, provede se periodická prohlídka; přitom se provedou i vyšetření potřebná pro mimořádnou prohlídku stanovená posuzujícím lékařem s ohledem na důvod provedení mimořádné prohlídky, nebo vyšetření stanovená v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Pro zjištění zdravotního stavu zaměstnance podle věty první není třeba výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele požadovat.

Výstupní prohlídka se provádí

• při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud

1. zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
2. u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo
3. zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle právního předpisu upravujícího odškodňování způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

• před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo
• pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, předáno potvrzení o jejím provedení. Kopie potvrzení se zakládá do zdravotnické dokumentace pracovnělékařských služeb.

Výstupní prohlídka při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu se dále provede v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

Následná prohlídka se provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebných zdravotních služeb, popřípadě odškodnění. Na základě provedení následné prohlídky se nevydává lékařský posudek.

Následná prohlídka se provádí podle přílohy této vyhlášky, pokud tak stanoví

• příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo
• jiný právní předpis.

Náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci

Žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci obsahuje tyto náležitosti:

a) identifikační údaje zaměstnavatele, a to

• obchodní firmu nebo název a adresu sídla zaměstnavatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
• adresu sídla, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
• název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec,

b) identifikační údaje zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,

c) údaje o pracovním zařazení zaměstnance nebo údaje o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání, dále údaje o druhu práce a konkrétní pracovní činnosti, režimu pracovní doby, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek; v případě výstupní prohlídky se pro potřeby následné prohlídky uvede údaj o době expozice příslušnému rizikovému faktoru,,

d) druh požadované pracovnělékařské prohlídky; v případě souběhu mimořádné a periodické prohlídky se uvede i tato skutečnost,

e) důvod k provedení prohlídky; v případě souběhu mimořádné a periodické prohlídky se uvede i důvod pro provedení mimořádné prohlídky.

V případě žádosti o provedení výstupní prohlídky se odstavec 1 použije obdobně.