Dnem 1. ledna 2017 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 336/2016  Sb., kterým se změnilo nařízení vlády č, 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších  předpisů. Nová právní úprava zvýšila základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin předchozích 9900 Kč a u poživatel invalidního d6chodu z předchozích 9300 Kč na 11 000 Kč a základní hodinovou sazbu z 8,70 Kč a u poživatelů invalidního důchodu z 55,10 Kč na 66 Kč. Úplně byly zrušeny nižší sazby minimální mzdy pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu, a nyní je stanovena jedna (základní) sazba minimální mzdy i shodné sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy pro všechny zaměstnance bez rozdílu.

Zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k uživateli

Mohou agentury práce dočasně přidělit k výkonu práce k uživateli zaměstnance se zdravotním postižením?

Agentury práce mohou dočasně přidělit k výkonu práce k uživateli i zaměstnance se zdravotním postižením.

Agentura práce ale nemůže v takovém případě po dobu, kdy bude její zaměstnanec pracovat pro uživatele. Čerpat příspěvek na podporu zaměstnáváni osob se zdravotním postižením, ani žádat o jeho zvýšení. Rovněž ji Úřad práce České republiky neposkytne ani příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Omezení agentur práce dočasně přidělit k výkonu práce k uživateli osobu se zdravotním postižením by jinak bylo v rozporu nejen s čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání, ale též se Směrnicí Rady Č. 2000/78/EC ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zaházení v zaměstnání a povoláni, pokud-jde o zaměstnávání z hlediska zdravotního postižení. Zákon o zaměstnanosti stanoví, že agentura práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zaměstnanecká karta, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání.

Pojem osob se zdravotním postižením

Jak zákon vymezuje pojem osob se zdravotním postižením?

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, deklaruje fyzickým osobám se zdravotním postižením poskytování zvýšené ochrany na volném i chráněném trhu práce a současně vymezuje pojem osob se zdravotním postižením.

Za tím účelem stanoví, Že osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány

1. invalidními ve třetím stupni (dále jen osoba s těžším zdravotním postižením),
2. invalidními v prvním nebo druhém stupni,
3. zdravotně znevýhodněnými (dále jen osoba zdravotně znevýhodněná.)

Status osoby zdravotně znevýhodněné

Kdo je osobou zdravotně znevýhodněnou?

Zákon o zaměstnanosti definuje status osoby zdravotně znevýhodněné a za tím účelem stanoví, že osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využit dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou

podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, Osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou invalidní ve třetím stupni a osobou invalidní v prvním nebo druhém stupni.

Zákon současně stanoví, jaký zdravotní stav se považuje pro účel tohoto zákona za dlouhodobě nepříznivý, a to následovně. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění. Fyzická osoba dokládá skutečnosti, že je osobou se zdravotním postižením:

1. posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení, pokud se jedná o invalidní osobu,
2. potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, pokud se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou.

O uznání osobou zdravotně znevýhodněnou rozhodují okresní správy sociálního zabezpečení, Městská správa sociálního zabezpečení Brno nebo Pražská správa sociálního zabezpečení.

Chráněné pracovní místo

Co je chráněné pracovní místo a jak tento institut vymezuje zákon?

Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu tří let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let.

Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Dohodu o vymezení chráněného pracovního místa může úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost.

Potvrzení o bezdlužnosti zajišťuje Úřad práce České republiky

Zajímalo by mne, zda se administrativně zjednodušilo uzavírání dohod mezi zaměstnavateli a úřadem práce o poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, například při zřizování Chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením.

Zákon o zaměstnanosti stanoví, aby potvrzení o tzv. bezdlužnosti žadatele o některý z-příspěvků na aktivní politiku zaměstnanosti zajišťoval prvotně sám Úřad práce České republiky.

Pouze v případě, že žadatel nedá Úřadu práce České republiky ke zjištění potřebných údajů písemný souhlas a nezprostí příslušné správní úřady mlčenlivosti vůči Úřadu práce ČR, bude mít zaměstnavatel povinnost doložit potvrzení o tzv. bezdlužnosti sám, přičemž tato potvrzení nebudou moci být starší více než 30 dnů přede dnem podání žádosti o příspěvek a údaje v nich uvedené budou muset odpovídat skutečnému stavu ke dni vydání tohoto potvrzení.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa

Lze poskytnout příspěvek zaměstnavateli na každé chráněné pracovní místo i agentuře práce?

Zákon o zaměstnanosti má motivovat zaměstnavatele především k zaměstnávání fyzických osob s těžším zdravotním postižením. Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnanec agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením a je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli, vykonává práci pro tohoto uživatele, nikoliv pro agenturu práce, právní úprava stanoví, aby agentuře práce nebyl na tohoto dočasně přiděleného zaměstnance poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Zákon o zaměstnanosti taxativním výčtem stanoví, že příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se neposkytne na pracovní místo zřízené nebo vymezené

1. mimo pracoviště zaměstnavatele,
2. pro zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou zdravotně znevýhodněnou,
3. zaměstnavatelem, který je agenturou práce, pokud je toto pracovní místo obsazeno zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením a tento zaměstnanec je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.

Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa

V jaké výši může v roce 2017 poskytnout Úřad práce ČR zaměstnavateli příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa?

Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením je určen na pořízení potřebného vybavení zřizovaného pracovního místa. Podmínkou je, že pracovní místo musí být obsazeno minimálně tři roky.

Příspěvek, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou nebo o osobu invalidní ve stupni I nebo II, může být poskytován maximálně ve výši 5násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku (tj. ve výši 216 000Kč) a v případě osoby s těžším zdravotním postižením, tj. osoby invalidní ve stupni III, maximálně ve výši 12násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku (tj. 324000 Kč). Jestliže zaměstnavatel zřizuje 10 a více chráněných pracovních míst, může maximální výše příspěvku na zřízení jednoho chráněného pracovního místa činit 10násobek uvedené průměrné mzdy (tj. 270 000 Kč) a v případě pracovního místa zřízeného pro osobu s těžším zdravotním postižením její 14násobek (tj. 378000 Kč).

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě

V jaké výši se poskytuje příspěvek zaměstnavateli na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech a co je účelem tohoto příspěvku?

Zákon stanoví, že příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75% skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 9500Kč, jde-li o osobu invalidní v prvním, druhém nebo ve třetím stupni, a nejvýše 5000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Tato úprava se stanoví v návaznosti na začlenění osob zdravotně znevýhodněných do kategorie osob se zdravotním postižením, na jejichž zaměstnávání se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to v případě, že jsou zaměstnávány na chráněném pracovním místě. Omezení výše příspěvku u osob zdravotně znevýhodněných na částku 5000 Kč je stanoveno vzhledem k menšímu rozsahu jejich zdravotního omezení.

Zákon dále stanoví, že po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, 'za které o příspěvek žádá. Nejvýše však o 2700 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a nejvýše 1000 Kč měsíčně, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou, Zvýšení příspěvku nelze uplatnit pro chráněné pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele nebo na zaměstnance agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením a je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli. Tato úprava má motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání fyzických osob s těžším zdravotním postižením. Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnanec agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením a který je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli, vykonává práci pro tohoto uživatele, nikoliv pro agenturu práce, se stanoví, aby agentuře práce nebylo na tohoto dočasně přiděleného zaměstnance poskytováno zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě.

Zákon o zaměstnanosti současně říká, že příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením, dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli. Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnanec agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením aje dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, nikoliv pro agenturu práce, se stanoví, aby agentuře práce nebyl aní na tohoto dočasně přiděleného zaměstnance poskytován za příslušné kalendářní čtvrtletí příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Evidenční povinnosti zaměstnavatele a možné sankce

Jaké mají zaměstnavatelé evidenční povinnosti v případě dodavatelů výrobků či služeb?

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné mohou pro účely splnění povinnosti plnění povinného podílu poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje:

- identifikační údaje odběratele,

- cenu dodaných výrobku, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty,

- datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek

- číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobku, služeb nebo zakázek uskutečněna.

Zaměstnavatel, který v evidenci neuvede požadované údaje nebo tyto údaje jsou neúplné nebo nepravdivé, se dopouští přestupku nebo správního deliktu, za který mu muže být uložena pokuta stejná jako za nevedení evidence vůbec, tzn. až 100 000 Kč.

Povinnost poskytovat součinnost MPSV a Úřadu práce ČR

Jaké povinnosti ukládá zákon o zaměstnanosti právnickým a fyzickým osobám v poskytování součinnosti orgánem státní správy v oblasti státní politiky zaměstnanosti?

Zákon stanoví, aby státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby sdělovaly na výzvu Úřadu práce ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR bezodkladně a bezúplatně údaje rozhodné pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,

- nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, její výši nebo výplatu,

- poskytování příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti,

- poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,

- pro povolení k zaměstnání cizince,

- pro výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte,

- pro kontrolní činnost,

Spolupráce Úřadu práce ČR a zaměstnavatelů

Mohou zaměstnavatelé požadovat od Úřadu práce ČR pomoc v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením? Pokud ano, jakou konkrétní formu může mít?

Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od krajských poboček Úřadu práce informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, součinnost při vyhrazováni pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením a spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.

Plnění povinného podílu

Mohou si agentury práce do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru započítat i zaměstnance, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli?

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. V zákoně se dále uvádí, že u zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písmo b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli. Jelikož se v praxi ukázal zákaz dočasného přidělování osob se zdravotním postižením agenturou práce k výkonu práce k uživateli jako nepřiměřeně přísný a byl shledán v rozporu s čl. 4 směrnice 200811 04/ES, jakož i se směrnicí Rady Č. 2000178/EC ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, pokud jde o zaměstnávání z hlediska zdravotního postižení, bylo toto omezení agentur práce zrušeno.

Vzhledem k tomu že osoby se zdravotním postižením, které budou agenturou práce dočasně přidělovány k výkonu práce k uživateli, nebudou pro agenturu práce jako jejich zaměstnavatele vykonávat práce, proto zákon stanoví, aby si agentura práce nemohla tyto zaměstnance započíst do celkového počtu svých zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu i pro účely poskytování náhradního plnění.

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu zaměstnavatelé plní

1. zaměstnáváním v pracovním poměru,
2. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo odvodem do státního rozpočtu nebo vzájemnou kombinací výše uvedených způsobů.

Možnost plnění povinného podílu odběrem výrobků nebo služeb zaměstnavatelů, zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům, je rovněž vázána jen na zaměstnance se zdravotním postižením, kteří jsou zaměstnáváni na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech přímo na pracovišti zaměstnavatele podle § 75 zákona o zaměstnanosti.

V případě osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, se neuplatňuje vazba na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo podle § 75 zákona o zaměstnanosti zaměstnávání, neboť tato vazba by představovala zvýšení administrativní zátěže.

To znamená, že tyto osoby nemají v souvislosti s poskytováním tzv. náhradního plnění povinnost vymezit nebo zřídit pro sebe chráněné pracovní místo. 

BIČÁKOVÁ, Olga. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v dotazech a odpovědích. Sondy revue, 2017, č. 7, s. VII-X.