Muskuloskeletální onemocnění, nebo-li onemocnění podpůrně-pohybového aparátu, představují v současnosti jeden z nejzávažnějších problémů, zejména pak u pracovníků v administrativě. Jsou způsobována nadměrným zatěžováním svalově-kosterního aparátu nebo následkem výkonu práce ve fyziologicky nevhodných pracovních polohách. V současnosti tento typ poškození zdraví patří k častým nemocem z povolání nejen v České republice, ale i v Evropě. V roce 2006 bylo v České republice nahlášeno celkem 1216 nemocí z povolání, z nichž téměř 44 % (534 onemocnění) bylo zapříčiněno působením fyzikálních faktorů. Ze 60 % se na vzniku profesionálních muskuloskeletálních onemocnění podílí dlouhodobé nadměrné a jednostranné přetěžování končetin a v 35 % je příčinou těchto onemocnění práce s vibrujícím nářadím nebo kombinace těchto dvou rizikových faktorů.

Počátek muskuloskeletárního onemocnění je postupný a symptomy se mohou objevit nepozorovaně. Příznaky onemocnění mohou být například tyto:

• svalová únava,
• znecitlivení nebo brnění prstů na nohou nebo rukou,
• bolest rukou/ramenou nebo ztuhlost,
• bolest při pohybech do krajních poloh,
• omezený pohyb do krajních poloh,
• bolesti zad v oblasti páteře apod. 

Na obrázku 20 je ilustrativně zobrazeno nadměrné namáhání meziobratlových plotének z důvodu nesprávné polohy vsedě.

Obrázek 20: Nesprávná a správná poloha vsedě dle [23].

Do seznamu nemocí z povolání, uvedených v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., v platném znění jsou zařazeny i následující nemoci, vznikající v souvislosti s poškozením muskuloskeletálního systému:

• Nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů nebo svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování. Objektivními vyšetřovacími metodami potvrzené vleklé formy nemoci vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti.
• Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetížení nebo z tlaku, tahu nebo torze, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše.
• Nemoci tíhových váčků.
• Poškození menisku.

Nevhodnou prací na PC může docházet ke vzniku syndromu karpálního tunelu, který taktéž vzniká jako následek práce v nevhodné poloze a chybným postavením zápěstního kloubu. Tento syndrom je vyvolán útlakem středového nervu v oblasti zápěstí. V zápěstním prostoru totiž existuje takzvaný karpální tunel, kterým prochází jak šlachy ohýbačů prstů, tak i středový nerv a nepřirozeným tlakem může dojít k jeho zánětu a poškození Toto onemocnění se běžně vyskytuje až u 4 % populace (nejčastěji ve věku 40 až 60 let), přičemž je 4x častější u žen než u mužů. Ovšem četnost jeho výskytu se postupně zvyšuje.
Syndrom karpálního tunelu se začíná rozvíjet v okamžiku, kdy dochází k dlouhodobému zvýšení tlaku v uvedeném prostoru, a to vyvolává takové příznaky, jako jsou bolesti prstů vystřelující až k předloktí, pokles jejich citlivosti, zhoršení motoriky (nešikovnost ruky např. při zapínání knoflíků, uchopování drobných předmětů), oslabení ruky, ranní otoky, ztuhlost a nebo mravenčení nutící k častému protřepávání ruky. Výraznější bolesti se objevují spíše v noci než přes den. V pokročilém stavu pak dochází až k neschopnosti uchopovat předměty prsty s dostatečnou silou a jak již bylo řečeno, ztráta citlivosti se může stát trvalou. Středový nerv ovládá palec, ukazováček a část prsteníčku, které jsou proto postiženy nejvýrazněji.
V lehčích případech lze tuto situaci řešit kromě používání uvedených pomůcek i léčbou sestávající z úkonů pro utlumení zánětu. V těžších případech je však nutná operace vedoucí ke zvětšení prostoru karpálního tunelu – toho se docílí protnutím karpálního vazu, pod kterým je středový nerv umístěn, ale pokud byl tento nerv již výrazně postižen, ani po tomto zákroku už nedojde k návratu plné funkce a citlivosti ruky. I v případě úspěchu však uživatele čeká několikaměsíční rekonvalescence a nutnost procvičování ruky k nabití původních schopností a po tuto dobu tedy i limitovaná schopnost vykonávat svoji práci.
Ne vždy však syndrom karpálního tunelu vzniká jen v souvislosti prací na PC. Někdy nelze dokonce ani příčinu vzniku potíží vypátrat, ale často se na jeho rozvoji podílí kromě přetěžování rukou také prodělaný úraz zápěstí, systémové choroby (cukrovka, choroby štítné žlázy, revmatoidní artritida, obezita a další) nebo genetická predispozice.

Prevence vzniku syndromu karpálního tunelu

První krok pro změnu může vést již přímo od používaného operačního systému. Dnešní grafická rozhraní založená na interakci pomocí myši se sice zdají jako nejsnazší způsob ovládání, ale právě tyto pohyby způsobují významnou část problémů, a je proto vhodné práci s myší v rámci možností redukovat. Jistý krok vpřed by v této oblasti měl přijít spolu s tzv. visual computingem, kdy uživatel pomocí dotykové obrazovky bude pracovat se systémem tak, jako by manipuloval s konkrétními fyzickými objekty a tato funkce má být zahrnuta např. do chystaného operačního systému, který problémy opakujících se pohybů při práci s PC již výrazně zredukuje.

Syndromu karpálního tunelu nevzniká jen u práce s myší, ale i při jiných pracovních činnostech mezi které lze zařadit například práci zubních laborantek, rehabilitačních pracovnic, v čalounictví, při zpracování masa, s dlátem nebo vrtačkou apod.
V současnosti jsou však nejjistějšími metodami jak eliminovat pohyby rukou na myši například klávesové zkratky které omezují zbytečné napínání prstů a šlach při stisku více kláves současně či kompletní emulace myši na numerické části klávesnice. Využívání myši je dnes natolik rozšířené, že i přes výše uvedené technické novinky bude i nadále pro ovládání PC ještě dlouho dominovat. Proto je nutné přijmout alespoň ten nejjednodušší způsob pasivní prevence, kterým je používání podložek pod myš s gelovou podpěrkou zápěstí (viz obrázek 22). Podpěrka je navržena na proporce ruky dospělého člověka a je naplněná silikonem, což při jejím správném používání výrazným způsobem zabraňuje vzniku nežádoucích otlaků. Ačkoli je problém syndromu karpálního tunelu mezi veřejností již poměrně dobře známý, přesto není používání těchto podložek ještě příliš rozšířeno.

Je potřeba zmínit, že problém přetížení zápěstí se netýká jen práce s myší, ale částečně také práce s klávesnicí. Z tohoto důvodu bývá součástí ergonomických klávesnic i předložka (obvykle také gelová), plnící funkci opěrky zápěstí.
Novinkou jsou pak podstavce pod předložku. Jde o jednoduchý tvarovaný plastový výlisek, který podepírá klávesnici po celé její přední hraně a zvedá tak horní hranu klávesnice, čímž umožňuje, aby ruce zůstávaly v přirozené poloze, a aby nebylo zapotřebí je se zápěstím opřeným o předložku kroutit a natáčet do různých úhlů. Ruce tak zůstávají ve volném ložení, zápěstí je podepřeno a jediné pohyby tak vykonávají pouze prsty.