Novela zákoníku práce již nabyla účinnosti. Přináší řadu změn důležitých pro zaměstnavatele, ale i jejich zaměstnance. Novelou č. 281/2023 Sb. byl novelizován zákoník práce. Nejedná se však o velkou novelu zákoníku práce, tu Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR teprve připravuje. Nyní byly s účinností od 1. října 2023 do našeho právního řádu implementovány pouze požadavky směrnic Evropského parlamentu a Rady Evropské unie
Článek přinášíí přehled těch nejzásadnějších změn.

Rozšíření informační povinnosti vůči zaměstnancům

Informační povinnost není nová, už nyní je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance o řadě skutečností týkajících se pracovního poměru. Například o délce dovolené, o výpovědních dobách apod.

Novela rozšiřuje tuto informační povinnost o další skutečnosti, jste proto povinni informovat zaměstnance mimo jiné o:

  • době trvání a o podmínkách zkušební doby,
  • stanovené týdenní pracovní době,
  • rozsahu práce přesčas,
  • odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,
  • orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné,
  • podmínkách elektronického doručování písemností (pokud bude zaměstnanec dávat k elektronickému doručování souhlas), a
  • podmínkách vysílání zaměstnanců na území jiných států (pro případ, že je dotyčný zaměstnanec skutečně do zahraničí vysílán).

Pokud informace nejsou obsaženy přímo v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance písemně nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru (dosud byla lhůta jeden měsíc).

Zaměstnanci musí být informováni také o jakýchkoliv změnách údajů a skutečností, na které se vztahuje informační povinnost, a to bezodkladně, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Tato povinnost se nevztahuje na změny právních předpisů, vnitřních předpisů a kolektivních smluv.

Pozor, informační povinnost platí nově v plném rozsahu i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy i na dohodu o provedení práce („DPP“) a dohodu o pracovní činnosti („DPČ“).

Co byste měli dělat?

Pokud máte informace obsaženy v pracovních smlouvách nebo v pracovním řádu, musíte je rozšířit. Totéž platí i na DPP a DPČ. Alternativně můžete informační povinnost stanovit i v samostatném písemném dokumentu, na který budete v pracovní smlouvě nebo dohodě odkazovat.

Týká se rozšíření informační povinnosti i stávajících zaměstnanců?

Stávající zaměstnanci, kteří byli již informováni podle ZP platného před účinností novely, mohou požádat o to, aby byli informováni znova podle rozšířené povinnosti. Zaměstnavatel jim pak musí vyhovět nejpozději do 7 dnů od podání žádosti.

Dohody mimo pracovní poměr (DPP a DPČ)

U dohod se mění v podstatě všechno. Pro mnoho zaměstnavatelů zřejmě DPP a DPČ ztratí smysl. Zde jen stručně přehled základních změn:

  • nová povinnost rozvrhnout zaměstnanci na dohodě pracovní dobu v písemném rozvrhu,
  • sjednocení pracovní doby a doby odpočinku (tj. i na dohody se bude vztahovat úprava přestávek v práci, garance nepřetržitého odpočinku atd., stejně jako tomu je u pracovní smlouvy),
  • i na „dohodáře“ se vztahuje úprava překážek v práci v plném rozsahu,
  • zavádí se právo na dovolenou a vzorec výpočtu délky dovolené,
  • právo „dohodářů“ požádat si o přechod do pracovního poměru a následná vyšší ochrana i v případě, že žádost zaměstnavatel odmítne.

Co byste měli dělat?

Pokud DPP a DPČ využíváte, měli byste vyhodnotit, zda pro vás i nadále dávají smysl, protože zaměstnávání „na dohodu“ bude administrativně náročnější a také nákladnější.

Chcete-li i nadále zaměstnávat „na dohodu“, musíte provést výrazné změny ve vzorech dohod.

Vztahují se změny i na již uzavřené DPP a DPČ?

Ne, vztahují se pouze na DPP a DPČ uzavřené po účinnosti novely ZP.

Práce na dálku aneb home office úplně jinak

Výkon práce na dálku bude upraven přesněji než dosud, kdy nebyl regulován v podstatě vůbec. Zde uvádíme přehled základních změn:

  • práci na dálku lze vykonávat pouze na základě písemné dohody se zaměstnancem, ZP ovšem nestanoví žádné povinné náležitosti dohody, v tomto mají obě strany dohody volnost,
  • práci na dálku může zaměstnavatel nařídit pouze výjimečně, umožní-li to v nějaké kritické situaci nařízení či opatření orgánu veřejné moci podle zvláštního zákona (např. v případě pandemie podle zákona o veřejném zdraví),
  • ZP zavádí povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady spojené s prací na dálku, a stanoví podrobnosti pro výpočet i splatnost náhrady,
  • vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí stanoví paušální částku náhrady nákladů zaměstnance a ZP stanoví fikci, že tato paušální částka zahrnuje náhradu veškerých nákladů zaměstnance – v návrhu vyhlášky se zatím objevila paušální částka 4,60 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku,
  • zaměstnavatel a zaměstnanec mohou písemně sjednat, že náhrady nákladů zaměstnanci nepřísluší (zákonodárce nakonec přihlédl k hrozbě toho, že by o home office zcela přišli ti zaměstnanci, kteří jej mají jako benefit),
  • vybrané skupiny zaměstnanců (např. zaměstnanci pečující o dítě mladší 9 let, těhotná zaměstnankyně, zaměstnanci, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu závislou) mohou požádat o výkon práce na dálku (zaměstnanec na to nemá nárok), zaměstnavatel je povinen odůvodnit takovému zaměstnanci případné odmítnutí jeho žádosti.

Co byste měli dělat?

Připravit písemnou dohodu o výkonu práce na dálku a rozhodnout o tom, zda a jak vyplácet náhrady nákladů.

Vztahují se změny i na stávající zaměstnance?

Ano, pokud už zaměstnavatel dříve neuzavřel písemnou dohodu o výkonu práce na dálku, musí takovou dohodu uzavřít nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti novely ZP.

Elektronické uzavírání pracovních smluv a jejich doručení

Novela ZP konečně usnadní elektronické doručování a umožní elektronické uzavírání pracovních smluv, DPP a DPČ, stejně jako provádět jejich změny elektronicky. Zaměstnavatel k tomu potřebuje souhlas s takovým doručováním a elektronickou adresu, kterou mu zaměstnanec pro tento účel sdělí a která není v dispozici zaměstnavatele (tzn. nesmí to být firemní adresa zaměstnavatele).

V případě uzavření pracovní smlouvy či dohody elektronicky má zaměstnanec právo od pracovní smlouvy či dohody ve lhůtě 7 dnů odstoupit, a to bez udání důvodu.

Co byste měli dělat?

Doporučujeme připravit pro zaměstnance písemné souhlasy s elektronickým doručováním, případně doplnit vzorové pracovní smlouvy a dohody o takový souhlas.

Další dílčí změny v zákoníku práce

Shora uvedený výčet změn v zákoníku práce není úplný, novela mění úpravu nepřetržitého odpočinku zaměstnanců, zavádí hodně diskutovanou úpravu přesčasů ve zdravotnictví a další.

 

Zdroj: https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/pracovni-pravo/zmeny-v-zakoniku-prace-v-roce-2023-a-2024/ a https://www.podnikatel.cz/clanky/novela-zakoniku-prace-nabyla-ucinnosti-co-noveho-prinasi/