Publikace ke stažení

Na pracovištích bývá poměrně často opomíjena kvalita interpersonálních vztahů. Ze strany managementu takových organizací je věnována pozornost především měřitelným ekonomickým a jiným ukazatelům, aniž by si jeho příslušníci uvědomovali, že se kvalita interpersonálních vztahů významně podepisuje na těch ukazatelích, na které se především zaměřují. Na jedné straně si tak jsou ve shodě s manažerskou literaturou vědomi skutečnosti, že lidé představují největší bohatství jejich organizace, na straně druhé se však o toto bohatství nestarají adekvátním způsobem, což platí i o oblasti mezilidských vztahů. Přitom poznatky ze sociometrických výzkumů, které byly provedené v 60. letech minulého století mezi posádkami amerických bombardérů během války ve Vietnamu, poukázaly na to, že osádky tvořené průměrnými členy s dobrými vztahy mezi sebou dosahují lepších výsledků v porovnání s osádkami, které sice byly tvořené špičkovými vojáky, avšak mezi nimiž nepanovaly právě nejlepší mezilidské vztahy.1 Špatná kvalita interpersonálních vztahů na pracovišti může mít variabilní intenzitu a různou délku trvání. K nejzávažnějším jevům v této oblasti náleží mobbing, bossing a staffing, jimž je věnovaná pozornost v této stati. Jejím cílem je poskytnou základní orientaci v této problematice, na kterou je možno nahlížet z různých pohledů (např. z pohledu psychologického, sociologického, právního aj.).