Často kladené dotazy - OZO

OZO

Zákonem č. 309/2006 Sb. byl zaveden pojem „odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik“ (OZO), která je onou osobou, jež má zaměstnavateli pomáhat v řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je stanoveno několik podmínek pro získání této kvalifikace – dosažení věku 18 let, minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, praxe v oboru a složení zkoušky u držitele akreditace, zkouška se opakuje každých pět let. V Národní soustavě kvalifikací se objevil další pojem, a to „technik BOZP“, kde jsou mnohem měkčí podmínky pro získání kvalifikace, není například požadována praxe. Důvodem prý bylo umožnit osobám, které by chtěli působit v oboru BOZP a nesplňují kvalifikační podmínky pro OZO, získat praxi a později složit zkoušky OZO. Kvalifikace je nazvána poněkud nešťastně, pojem technik BOZP byl v minulosti vžitý pro dnešní název OZO, personalisté a méně informovaná veřejnost si myslí, že je to stejné a dodnes pro OZO tento název používají. Je tedy třeba vysvětlit, že technik BOZP v žádném případě nenahrazuje osobu odborně způsobilou v prevenci rizik a nemůže u firmy suplovat její činnost. O tom, že zmatení pojmů je značné, svědčí i ta skutečnost, že se vyskytují OZO, které se poptávají po možnosti dodělat si zkoušku na technika BOZP. To je podobné, jako by si primář oddělení chtěl dodělávat zdravotní školu. Bohužel jsou signály, že některé z akreditovaných osob v této věci nepodávají přesné informace. Smutné je, že finální odpovědnost za to, že odborné činnosti budou vykonávány osobou s patřičnou odbornou způsobilostí, je na zaměstnavateli. Do budoucna by asi bylo vhodné zvážit změnu terminologie, např. na „junior BOZP“, ale čeština je bohatý jazyk, třeba někdo vymyslí jiný přiléhavý název.

Odpověď