Všichni pracovníci nejsou vystavováni stejným rizikům a některé specifické skupiny pracovníků jsou vystavovány zvýšeným rizikům (nebo pro ně platí zvláštní požadavky). Když mluvíme o pracovnících, kteří jsou vystavováni „zvláštním“ nebo „zvýšeným“ rizikům, máme na mysli pracovníky, na něž se vztahují specifická rizika z důvodu jejich věku, původu, pohlaví, fyzického stavu nebo postavení v podniku. Takoví lidé mohou být vůči některým rizikům citlivější a mohou mít v práci specifické požadavky.

Právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví vyžadují, aby zaměstnavatelé prováděli hodnocení rizik, a zdůrazňují potřebu „přizpůsobit práci jednotlivci“, povinnost zaměstnavatele „zajistit hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, včetně těch, která se vztahují na zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců“, a dále i skutečnost, že „ohrožené rizikové skupiny musí být chráněny proti nebezpečím, která je zvlášť ohrožují“.

Různorodost a její řízení na pracovišti je dnes v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci důležitým tématem. Různorodost však byla jen zřídkakdy posuzována z hlediska hodnocení rizik. Praktické nástroje hodnocení rizik, které berou v úvahu specifická rizika, jimž čelí například zdravotně postižené osoby, migrující pracovníci, starší pracovníci, ženy, mladí a mladiství pracovníci a dočasní pracovníci, jsou stále vzácné. 

Výkon práce na dálku bude upraven přesněji než dosud, kdy nebyl regulován v podstatě vůbec. Zde uvádíme přehled základních změn:

• práci na dálku lze vykonávat pouze na základě písemné dohody se zaměstnancem, ZP ovšem nestanoví žádné povinné náležitosti dohody, v tomto mají obě strany dohody volnost,
• práci na dálku může zaměstnavatel nařídit pouze výjimečně, umožní-li to v nějaké kritické situaci nařízení či opatření orgánu veřejné moci podle zvláštního zákona (např. v případě pandemie podle zákona o veřejném zdraví),
• ZP zavádí povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady spojené s prací na dálku, a stanoví podrobnosti pro výpočet i splatnost náhrady,
• vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí stanoví paušální částku náhrady nákladů zaměstnance a ZP stanoví fikci, že tato paušální částka zahrnuje náhradu veškerých nákladů zaměstnance – v návrhu vyhlášky se zatím objevila paušální částka 4,60 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku,
• zaměstnavatel a zaměstnanec mohou písemně sjednat, že náhrady nákladů zaměstnanci nepřísluší (zákonodárce nakonec přihlédl k hrozbě toho, že by o home office zcela přišli ti zaměstnanci, kteří jej mají jako benefit),
• vybrané skupiny zaměstnanců (např. zaměstnanci pečující o dítě mladší 9 let, těhotná zaměstnankyně, zaměstnanci, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu závislou) mohou požádat o výkon práce na dálku (zaměstnanec na to nemá nárok), zaměstnavatel je povinen odůvodnit takovému zaměstnanci případné odmítnutí jeho žádosti.

Co byste měli dělat?

Připravit písemnou dohodu o výkonu práce na dálku a rozhodnout o tom, zda a jak vyplácet náhrady nákladů.

Vztahují se změny i na stávající zaměstnance?

Ano, pokud už zaměstnavatel dříve neuzavřel písemnou dohodu o výkonu práce na dálku, musí takovou dohodu uzavřít nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti novely ZP.

zdroj: https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/pracovni-pravo/zmeny-v-zakoniku-prace-v-roce-2023-a-2024/

#1 Podcast Aby práce z domova byla pro zaměstnance „zdraví bezpečná“, který vznikl pod patronací MPSV ČR, je reakcí na aktuální požadavky české společnosti v kontextu probíhajících opatření proti pandemii covid-19 a přechodu k „digitální společnosti“ (tzv. Průmysl 4.0), kdy již trvale dochází k rozšiřujícímu se trendu práce z domácího prostředí. Realizátorem podcastu je Výzkumný ústav bezpečnosti práce.

#2 Podcast Jak práci z domácího prostředí dlouhodobě přežít ve zdraví, který vznikl pod patronací MPSV ČR, je reakcí na aktuální požadavky české společnosti v kontextu probíhajících opatření proti pandemii Covid-19 a přechodu k „digitální společnosti“, kdy již trvale dochází k více rozšířenému trendu práce z domácího prostředí.