Všichni pracovníci nejsou vystavováni stejným rizikům a některé specifické skupiny pracovníků jsou vystavovány zvýšeným rizikům (nebo pro ně platí zvláštní požadavky). Když mluvíme o pracovnících, kteří jsou vystavováni „zvláštním“ nebo „zvýšeným“ rizikům, máme na mysli pracovníky, na něž se vztahují specifická rizika z důvodu jejich věku, původu, pohlaví, fyzického stavu nebo postavení v podniku. Takoví lidé mohou být vůči některým rizikům citlivější a mohou mít v práci specifické požadavky.

Právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví vyžadují, aby zaměstnavatelé prováděli hodnocení rizik, a zdůrazňují potřebu „přizpůsobit práci jednotlivci“, povinnost zaměstnavatele „zajistit hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, včetně těch, která se vztahují na zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců“, a dále i skutečnost, že „ohrožené rizikové skupiny musí být chráněny proti nebezpečím, která je zvlášť ohrožují“.

Různorodost a její řízení na pracovišti je dnes v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci důležitým tématem. Různorodost však byla jen zřídkakdy posuzována z hlediska hodnocení rizik. Praktické nástroje hodnocení rizik, které berou v úvahu specifická rizika, jimž čelí například zdravotně postižené osoby, migrující pracovníci, starší pracovníci, ženy, mladí a mladiství pracovníci a dočasní pracovníci, jsou stále vzácné. 

Kategorie:

Výkon práce na dálku bude upraven přesněji než dosud, kdy nebyl regulován v podstatě vůbec. Zde uvádíme přehled základních změn:

  • práci na dálku lze vykonávat pouze na základě písemné dohody se zaměstnancem, ZP ovšem nestanoví žádné povinné náležitosti dohody, v tomto mají obě strany dohody volnost,
  • práci na dálku může zaměstnavatel nařídit pouze výjimečně, umožní-li to v nějaké kritické situaci nařízení či opatření orgánu veřejné moci podle zvláštního zákona (např. v případě pandemie podle zákona o veřejném zdraví),
  • ZP zavádí povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady spojené s prací na dálku, a stanoví podrobnosti pro výpočet i splatnost náhrady,
  • vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí stanoví paušální částku náhrady nákladů zaměstnance a ZP stanoví fikci, že tato paušální částka zahrnuje náhradu veškerých nákladů zaměstnance – v návrhu vyhlášky se zatím objevila paušální částka 4,60 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku,
  • zaměstnavatel a zaměstnanec mohou písemně sjednat, že náhrady nákladů zaměstnanci nepřísluší (zákonodárce nakonec přihlédl k hrozbě toho, že by o home office zcela přišli ti zaměstnanci, kteří jej mají jako benefit),
  • vybrané skupiny zaměstnanců (např. zaměstnanci pečující o dítě mladší 9 let, těhotná zaměstnankyně, zaměstnanci, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu závislou) mohou požádat o výkon práce na dálku (zaměstnanec na to nemá nárok), zaměstnavatel je povinen odůvodnit takovému zaměstnanci případné odmítnutí jeho žádosti.

Co byste měli dělat?

Připravit písemnou dohodu o výkonu práce na dálku a rozhodnout o tom, zda a jak vyplácet náhrady nákladů.

Vztahují se změny i na stávající zaměstnance?

Ano, pokud už zaměstnavatel dříve neuzavřel písemnou dohodu o výkonu práce na dálku, musí takovou dohodu uzavřít nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti novely ZP.

 

zdroj: https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/pracovni-pravo/zmeny-v-zakoniku-prace-v-roce-2023-a-2024/

Kategorie:

#1 Podcast Aby práce z domova byla pro zaměstnance „zdraví bezpečná“, který vznikl pod patronací MPSV ČR, je reakcí na aktuální požadavky české společnosti v kontextu probíhajících opatření proti pandemii covid-19 a přechodu k „digitální společnosti“ (tzv. Průmysl 4.0), kdy již trvale dochází k rozšiřujícímu se trendu práce z domácího prostředí. Realizátorem podcastu je Výzkumný ústav bezpečnosti práce.


#2 Podcast Jak práci z domácího prostředí dlouhodobě přežít ve zdraví, který vznikl pod patronací MPSV ČR, je reakcí na aktuální požadavky české společnosti v kontextu probíhajících opatření proti pandemii Covid-19 a přechodu k „digitální společnosti“, kdy již trvale dochází k více rozšířenému trendu práce z domácího prostředí.

 

Kategorie:

Epidemie covid 19 vyhnala z kanceláří podstatnou část zaměstnanců, kteří nyní pracují na home office. Mají ale nárok na odškodnění pracovního úrazu, pokud se v takové situaci doma zraní?

Kategorie:

Práce doma (také jako homeworking) a práce na dálku (také jako teleworking) tvoří způsoby organizace výkonu práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele. Umožňují optimalizovat a redukovat ztrátu času dojížděním na pracoviště zaměstnavatele a pracovat pouze ve vytyčenou pracovní dobu. Zaměstnanec může pracovat doma, tedy ve svém bydlišti, nebo na dálku podle pokynu zaměstnavatele, kdy místem výkonu práce nemusí být bydliště zaměstnance. Přitom většinu pracovních úkolů plní zaměstnanec za využití informačních a komunikačních technologií [8], [10].

Kategorie:

Kromě „tradičních“ podob výkonu pracovní činnosti se setkáváme stále více s využíváním zkrácené pracovní doby, resp. částečných úvazků a alternativních forem pracovních smluv. Můžeme zaznamenávat větší prostorovou variabilitu místa práce nebo časovou flexibilitu pracovní doby. To pozměňuje zaběhlé vnímání práce, kariéry i pracovního života. Zaměstnanec nemusí být až tak vázán ke konkrétnímu pracovnímu prostoru v rámci firmy. Svou činnost může provádět z jiných míst, z domova, přes počítač, apod. Vede to celkově k větší flexibilitě, úspoře nákladů, na druhé straně jsou zde také některé problémy, které se pojí k právnímu zázemí a psychosociálním souvislostem.

Kategorie:

Problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) při práci z domova se věnuje "Metodika řízení práce prováděné formou home office", která je dostupná na stránkách MPSV.

Možnost provádět práci z domova je zakotvena v Zákoníku práce č. 262/2006 Sb., kde se této formy výslovně dotýká především § 2, odst. 2 a § 317. V případě státních zaměstnanců se této formy dotýká především § 77, odst. 1), písm. q a § 117 Zákona o státní službě č. 234/2006 Sb.