Novela zákona o zaměstnanosti nabyla účinnosti 29. července 2017. Změny nastávají zejména u agenturního zaměstnávání, zavádí se například kauce, kterou budou muset agentury práce složit. Novela dále ruší možnost přivydělat si v rámci nekolidujícího zaměstnávání na dohodu o provedení práce a přináší změny i v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a u zprostředkování zaměstnání Úřadem práce ČR.

Zákoník práce stanoví, že po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

  1. Lidé by si měli zkontrolovat, než osloví agenturu práce (dále jen „agentura“), jestli tato agentura má povolení k zprostředkování zaměstnání od Ministerstva práce a sociálních věcí.
  2. Zaměstnanci agentury mohou být přiděleni k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti.
  3. Agenturní zaměstnanec a kmenový zaměstnanec u uživatele musí mít srovnatelné pracovní podmínky a stejnou mzdu za stejnou práci

Zaregistrujete se u agentury práce, která vás pak vyšle pracovat do nějaké společnosti. Kdo je v takovém případě vaším zaměstnavatelem, na jakou mzdu máte nárok a jak je to s čerpáním dalších benefitů? Přinášíme přehled pravidel.

§ 307a

Za závislou práci podle § 2 se považují také případy, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „agentura práce“) dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u uživatele a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem.

Všichni pracovníci nejsou vystavováni stejným rizikům a některé specifické skupiny pracovníků jsou vystavovány zvýšeným rizikům (nebo pro ně platí zvláštní požadavky). Když mluvíme o pracovnících, kteří jsou vystavováni „zvláštním“ nebo „zvýšeným“ rizikům, máme na mysli pracovníky, na něž se vztahují specifická rizika z důvodu jejich věku, původu, pohlaví, fyzického stavu nebo postavení v podniku. Takoví lidé mohou být vůči některým rizikům citlivější a mohou mít v práci specifické požadavky.

Právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví vyžadují, aby zaměstnavatelé prováděli hodnocení rizik, a zdůrazňují potřebu „přizpůsobit práci jednotlivci“, povinnost zaměstnavatele „zajistit hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, včetně těch, která se vztahují na zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců“, a dále i skutečnost, že „ohrožené rizikové skupiny musí být chráněny proti nebezpečím, která je zvlášť ohrožují“.

Různorodost a její řízení na pracovišti je dnes v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci důležitým tématem. Různorodost však byla jen zřídkakdy posuzována z hlediska hodnocení rizik. Praktické nástroje hodnocení rizik, které berou v úvahu specifická rizika, jimž čelí například zdravotně postižené osoby, migrující pracovníci, starší pracovníci, ženy, mladí a mladiství pracovníci a dočasní pracovníci, jsou stále vzácné.