Kategorie:

banner bozpinfoDnešním dnem zahajujeme kampaň pro zaměstnavatele pod názvem CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII. Jejím cílem je šířit informace pro zaměstnavatele k ochraně zdraví jejich zaměstnanců. Mimořádné podmínky jsou většinou úzce spojeny s krizovým obdobím, kterému společnosti čelí a budou čelit. Současným příkladem může být vystavení populace mimořádným podmínkám vlivem pandemie, která negativně ovlivňuje zdraví občanů a zatěžuje ekonomiky jednotlivých zemí.

Kategorie:

Cílem ergonomie je dosažení optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie se zabývá také návrhem a optimalizací pracovního prostředí, pracoviště, strojů, pracovních nástrojů a vykonávaných činností.

Kategorie:

Ačkoliv se předpokládá, že ergonomie má dostatečnou publicitu, včetně dostupných ergonomických norem a legislativy, je význam pojmu „ergonomie“ mezi lidmi velmi málo znám. Jiná situace je u odborníků znalých ergonomie, kteří z titulu své profese, se aktivně zapojují do osvěty a řešení ergonomické problematiky v podmínkách podnikatelské sféry, školství a dalších společenských odvětví. Článek se zabývá poznatky, v čem spočívá význam ergonomie a problematikou při jejím uplatňování v technické praxi.

Kategorie:

Už několik desítek let se hovoří o ergonomii. Setkáváme se s ní v obchodech, kde se nabízí ergonomicky řešené výrobky, nářadí či náčiní s ergonomicky tvarovanými rukojeťmi a podobně. Je nasnadě otázka, zda ergonomie patří do BOZP, nebo je to nějaké samostatné odvětví a možná pro mnohé s nejasným vztahem k BOZP a s nejasnými zdravotními důsledky.

Kategorie:

Pojem ergonomie je převzat z anglického „ergonomics“, jež vznikl spojením řeckých slov ergon = práce, nomos = zákon. Ergonomie je mezioborovou disciplínou, jejímž cílem je dosáhnout přizpůsobení pracovních podmínek výkonnostním možnostem člověka. Tento interdisciplinární vědní obor integruje a využívá poznatky humanitních věd (zejména psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky) a věd technických (např. vědy o řízení, kybernetiky, normování atd.).

Kategorie:

Pracovní zátěž je souhrn vnějších podmínek, okolností a požadavků v daném pracovním systému, které ovlivňují fyziologický a psychický stav člověka. Každá pracovní činnost představuje pro organismus člověka určitou zátěž. Velikost této zátěže závisí na připravenosti a způsobilosti pracovníka pro daný úkol, na charakteru samotného úkolu a podmínkách, za nichž jeho plnění probíhá. S nadměrnou pracovní zátěží se zhoršuje nejen pracovní nasazení a velikost fyzické síly, ale i psychika člověka. Stres je vnitřní odezvou pracovníka na pracovní zátěž, v závislosti na jeho osobních vlastnostech (např. věku, pohlaví, schopnostech, dovednostech, atd.) a je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících duševní stav pracovníka. Psychická zátěž není objektivně měřitelná v definovaných jednotkách, jako je tomu u fyzické zátěže. Je značně závislá na osobnostních vlastnostech jedince.

 

Kategorie:

Ergonomie pracovního místa je úzce spjata s pracovním prostředím a potřebami pracovníka, který zde vykonává danou práci. Při hodnocení úpravy a uspořádání pracovního místa se musíme proto vždy zaměřit nejen na předměty tvořící vybavení pracoviště (např. pracovní nářadí, nábytek, osvětlení atd.), ale především na individuální fyzické a duševní vlastnosti pracovníka. Pohodu a výkon pracovníka na pracovišti ovlivňují:

Kategorie:

Kancelářské pracovní místo je  tvořeno v základním vymezení sedadlem, pracovním stolem a počítačem. Níže jsou uvedená možná hlavní rizika, která se při práci v kancelářích mohou vyskytovat.

Kategorie:

Pro rychlé zhodnocení ergonomických požadavků a pracovních podmínek na pracovištích prováděných v rámci prevence rizik (například při bezpečnostních prověrkách podle zákoníku práce) lze využít jednoduché checklisty, pomocí kterých se hodnotí, zda jsou splněny či nesplněny jednotlivé atributy pracovního místa, tak jak byly zmíněny výše. Při výběru kritérií pro hodnocení pracovních podmínek se vychází z doporučených hodnot jako například rozměrů, vlastností, limitů působících rizikových faktorů, režimu práce a odezvy uživatelů, včetně dalších údajů charakterizujících vlastní pracoviště i vykonávanou práci.