Statistiky ukazují, že hluk při práci zůstává v Evropě nadále závažnou, avšak často podceňovanou hrozbou pro miliony pracovníků. Hluk je jeden z rizikových faktorů, který nepříznivě ovlivňuje zdraví člověka a kvalitu jeho života. Hluk snižuje obecnou odolnost organismu vůči zátěži, zasahuje do běžných regulačních pochodů, ovlivňuje pracovní výkon a zhoršuje komunikaci mezi lidmi. Tato problematika se tedy v současnosti pochopitelně dostává do popředí pozornosti institucí zabývajících se ochranou zdraví při práci. 

Podle WHO v zemích EU je více, než 40 % populace exponováno hladině akustického tlaku hluku z dopravy vyšší, než 55 dB. 20 % populace žije v hladině hluku vyšší než 65 dB. Při zohlednění celkové akustické expozice lze říci, že polovina občanů EU žije v obytném prostředí, které neposkytuje akustický komfort.

• 100.000.000 obyvatel EU je zasaženo nadlimitním hlukem přesahujícím 65 decibelů
• škody způsobené hlukem v rámci Evropské unie se odhadují na 13 až 28 miliard euro
• v Praze je nadlimitním hlukem zasaženo kolem 7,6 % obyvatel, tedy přes 90.000 lidí
• asi 200.000 obyvatel Berlína žije v ulicích, kde jsou překročeny limity pro hluk
• dle nedávných studií je kvůli hluku z dopravy v Dánsku ročně hospitalizováno 800-2200 osob a dochází ke 200-500 samovolným potratům
• v Evropě je dlouhodobý vliv dopravního hluku příčinou tří procent všech úmrtí na srdeční selhání

Určení závažnosti problému je dáno výší hlukové zátěže a tím, jak dlouhá je expozice zaměstnanců v riziku hluku. Hlučné pracovní prostředí se dnes nespojuje pouze s dělnickými profesemi, kde zaměstnanci pracují např. na stavbě, ve výrobní hale, nebo s těžkými mechanizovanými nástroji. Škála povolání a pracovišť, kde hluk může představovat problém, je velmi široká a zahrnuje zemědělské podniky, staveniště, školní třídy, řidiče z povolání, kluby a bary, hudebníky a pracovníky center obsluhy zákazníků (call center) a rovněž továrny a loděnice.Velmi často právě tito zaměstnanci patří mezi ty, kteří mohou být při své práci exponováni jak vysokým hladinám hluku ustáleného a proměnného, tak i riziku hluku impulsního. Ztráta sluchu může mít ničivý vliv na kvalitu života, protože obvykle způsobuje sociální izolaci. Nebezpečí práce v hlučném prostředí spočívá také v tom, že dopady hluku se v organismu postupně kumulují. V pozdějším věku, když má pak jedinec už vážné zdravotní potíže, jsou tyto už často velmi hluboké, až nezvratné (např. potíže se sluchem, ztráta sluchu), nebo vyžadují obtížnou, dlouhodobou nebo doživotní zdravotní péči (medikace kvůli kardiovaskulárním potížím apod.).

Vibrací se rozumí mechanické kmitání a chvění prostředí. Vibrace vzniká pohybem pružného tělesa nebo prostředí, jehož jednotlivé body kmitají kolem své rovnovážné polohy. Konkrétně chodem strojů a přístrojů, motorů dopravních či jiných prostředků, ale i třeba lodní paluby vlivem mořských vln. Z těchto zdrojů se přenášejí vibrace na člověka přímo nebo prostřednictvím dalších materiálů, médií a zařízení (sedadlem traktoru, palubou lodi, plošinou vrtné soupravy, podlahou bytu v blízkosti zdrojů vibraci apod.).

Vibrace jsou určovány frekvencí (kmitočtem), amplitudou (rozkmitem), rychlostí, zrychlením, časovým průběhem a směrem.

K hodnocení vibrací jsou nejčastěji používány:

• směnová vážená hladina zrychlení vibrací vyjadřovaná v decibelech (dB) za 8 hodin;
• směnová vážená efektivní hodnota zrychlení vyjadřovaná v m.s-2 za 8 hodin.

U vibrací přenášených na ruce jsou povolené hodnoty 123 dB za 8 hodin (směnu) nebo 1,4 m.s-2 za 8 hodin a jsou stanoveny tak, že při jejich dodržení nedojde při každodenní práci k poškození zdraví z vibrací (za dobu zhruba 42 roků). Naproti tomu hodnoty 137 dB za 8 hodin nebo 7,1 m.s-2 nelze překročit ani krátkodobě, neboť hrozí i při expozici menší než 20 minut poškození zdraví.

Obecně lze říci, že každá část těla a tkáně rezonuje s jinou frekvencí vibrací a při určitém kmitočtu dochází v orgánech a tkáních k zesílení účinku. Účinek je vázán na druh vibrací, které se dělí podle způsobu přenosu:

• celkové vibrace přenášené na sedící či stojící osobu z vibrujícího sedadla nebo plošiny způsobují rezonance části těla nebo tkání, zvýšené napětí svalů udržujících tělo ve stabilní poloze, mají nepříznivý vliv na páteř;
• celkové vibrace v budovách - působí především rušivě, a to i vtom případě, že se nepřenášejí přímo. Stačí pohyb zavěšených předmětů apod.;
• celkové vertikální vibrace o frekvenci nižší než 1 Hz, zejména pak o kmitočtu 0,3 - 0,6 Hz, vyvolávají tzv. kinetózy, které se projevují nevolností, zvracením, bledostí apod.;
• místní vibrace přenášené na ruce při práci s vibrujícími nástroji jsou nejčastější a z hlediska zdravotního nejzávažnější. Způsobují poškození:a) kostí, kloubů, šlach a svalů,b) onemocnění cév, c) postižení nervů;
• místní vibrace přenášené zvláštním způsobem na část těla, k němuž zdroj přiléhá a kam se vibrace přenášejí. Např. křovinořez - stehno, malá pánev; motorový nosič - páteř, případně hlava apod.

Upozornění! Pro ženy a těhotné ženy platí zákaz prací spojených s působením vibrací. (Vyhláška č. 180/20015 Sb.)

Hodnocení vibrací
Základním deskriptorem pro hodnocení vibrací přenášených na člověka je průměrná (energeticky ekvivalentní) hladina zrychlení vibrací, která se podle způsobu a směru působení vibrací kmitočtově váží příslušným váhovým filtrem, zabudovaným ve vibrometru.
U celkových vibrací, vibrací přenášených zvláštním způsobem a vibrací v budovách je základem hodnocení dominantní směr vibrací. Přípustné expoziční limity vibrací jsou stanoveny v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Výše expozice vibracím závisí na intenzitě a délce trvání vibrací.
Riziko expozice vibrací vůči zaměstnancům musí být vylučováno nebo alespoň omezováno na minimum v souladu s dostupností technických opatření, technologických opatření a náhradních opatření (organizační opatření, OOPP, zdravotnická prevence).

Možnosti prevence:

Kolektivní ochrana
- výběr strojů a nástrojů s nízkými hodnotami vibrací;
- vývoj a změny technologií zkracující dobu expozice a umožňující její častější přerušování;
- snížení vibrací stavebních, zemních, lesnických a zemědělských strojů odpružením sedadel apod.

Osobní ochrana
- osobní ochranné pracovní prostředky, např. rukavice, poskytují pouze malou ochranu;
- zajištění ochrany před prochladnutím rukou i těla u prací spojených s působením vibrací, které mohou překračovat nejvyšší přípustné hodnoty.

Lékařské preventivní prohlídky
- vstupní, periodické a výstupní. Jsou povinné u osob vykonávajících práce určené jako rizikové okresním nebo krajským hygienikem.