Zaměstnávání zdravotně postižených osob upravuje zákon o zaměstnanosti, některé povinnosti zaměstnavatelů v této souvislosti jsou zmiňovány v zákoníku práce. Po novele zákona o zaměstnanosti zákonem č. 206/2017 Sb. dojde ke změnám v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením s účinností od 1. října 2017.

Dnem 1. ledna 2017 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 336/2016  Sb., kterým se změnilo nařízení vlády č, 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších  předpisů. Nová právní úprava zvýšila základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin předchozích 9900 Kč a u poživatel invalidního d6chodu z předchozích 9300 Kč na 11 000 Kč a základní hodinovou sazbu z 8,70 Kč a u poživatelů invalidního důchodu z 55,10 Kč na 66 Kč. Úplně byly zrušeny nižší sazby minimální mzdy pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu, a nyní je stanovena jedna (základní) sazba minimální mzdy i shodné sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy pro všechny zaměstnance bez rozdílu.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Část třetí: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

§ 67

• (1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.
• (2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány
  • invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoba s těžším zdravotním postižením“),
  • invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo
  • zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná“).