Muži a ženy nejsou z biologického hlediska stejní (existují rozdíly mezi pohlavími) a nevykonávají stejnou práci, stejné nejsou ani jejich pracovní podmínky ani postoj společnosti k nim (genderové rozdíly). Tyto rozdíly mohou ovlivnit rizika, s nimiž se muži a ženy v práci potýkají, a způsob jejich hodnocení a kontroly. Proto EU-OSHA zkoumá problémy v oblasti BOZP, s nimiž se potýkají ženy v práci, a zvyšuje informovanost o této problematice.
Soubor podmínek, za kterých se práce na daném pracovišti provádí, které zahrnují fyzikální, chemické, biologické, sociální a psychologické faktory ovlivňující bezpečnost zaměstnance při práci.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, kojícím zaměstnankyním a matkám do konce devátého měsíce po porodu.
Práce žen se obecně posuzuje z pohledu nařízení vlády č. 361/2007 Sb., vez znění pozdějších předpisů. Týká se stanovení přípustných hodnot energetického výdeje a srdeční frekvence žen, chlapců a dívek při fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami a přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen a nejvyšších přípustných sil při přepravě břemen ženami pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků.
Zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, s výjimkami uvedenými v zákoníku práce (§ 238 odst. 1).
Těhotné zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují jejich těhotenství. To platí obdobně o zaměstnankyni, která kojí a matce do konce devátého měsíce po porodu. Těhotné zaměstnankyně např. nesmějí vykonávat:
Soubor podmínek, za kterých se práce na daném pracovišti provádí, které zahrnují fyzikální, chemické, biologické, sociální a psychologické faktory ovlivňující bezpečnost zaměstnance při práci.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Zákoník práce upravuje podmínky pro zaměstnávání těhotných a kojících žen v § 238 až 241. V § 238 je uvedeno: Zaměstnankyně je zakázáno zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Zákon dále odkazuje na vyhlášku č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích).
Soubor podmínek, za kterých se práce na daném pracovišti provádí, které zahrnují fyzikální, chemické, biologické, sociální a psychologické faktory ovlivňující bezpečnost zaměstnance při práci.
Osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Přijmeme prodavačku důchodkyni. Nebo: Hledáme ženu s odrostlými dětmi, která už nepůjde na mateřskou. I s takovými inzeráty se setkal Státní úřad inspekce práce, který dohlíží na dodržování rovného zacházení a na zákaz diskriminace na pracovištích.
Soubor podmínek, za kterých se práce na daném pracovišti provádí, které zahrnují fyzikální, chemické, biologické, sociální a psychologické faktory ovlivňující bezpečnost zaměstnance při práci.
Osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
