Cílemdruhého celoevropského průzkumu agentury EU OSHA je nápomocí pracovištím zabývat se efektivněji problematikou BOZP a přispívat ke zdraví a spokojenosti pracovníků. Tvůrcům politik poskytuje srovnatelné informace z jednotlivých zemí, které jsou důležité pro vytvoření a uplatňování nových politik v této oblasti. V létě a na podzim roku 2014 bylo napříč všemi odvětvími činnosti1 dotazováno celkem 49 320 podniků v 36 zemích: v 28 členských státech EU a také v Albánii, na Islandu, v Černé Hoře, bývalé jugoslávské republice Makedonii, Srbsku, Turecku, Norsku a Švýcarsku.
Více informací o metodice průzkumu ESENER naleznete na adrese: http://www.esener.eu
Úmluva č. 187 o podpůrném rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci byla přijata ILO dne 15. června 2006, Českou republikou byla ratifikována dne 13. října 2008 a v platnost vstoupila dne 13. října 2009.
Cíle úmluvy
Každý člen podpoří nepřetržité zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví s cílem předcházet pracovním úrazům, nemocem z povolání a úmrtím následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím, že po konzultaci s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků vytvoří národní politiku, národní systém a národní program.
Každý člen přijme aktivní opatření k postupnému vytvoření bezpečného a zdravého pracovního prostředí prostřednictvím národního systému a národních programů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tím, že v uvedených opatřeních zohlední zásady vytyčené v předpisech Mezinárodní organizace práce (dále MOP) relevantních k podpůrnému rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Každý člen pravidelně zváží, po konzultacích s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, jaká opatření by mohla být přijata k ratifikaci příslušných úmluv MOP v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Bezpečnost
Stav, při němž je riziko ohrožení (osob) nebo vzniku škody vyloučeno nebo sníženo na přijatelnou úroveň.
Úmluva č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovním prostředí byla přijata ILO dne 23. června 1981, Československou socialistickou republikou byla ratifikována 2. prosince 1988 a v platnost vstoupila 2. prosince 1989.
Část II. Zásady vnitrostátní politiky
Dle této úmluvy:
má každý členský stát stanovit, provádět a pravidelně přezkušovat celkovou vnitrostátní politiku týkající se bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovního prostředí;
cílem této politiky je předcházení úrazům a újmám na zdraví, které vznikají v důsledku nebo v souvislosti s prací nebo během ní, tím že se sníží na prakticky nejmenší možnou míru příčiny nebezpečí souvisících s pracovním prostředím.
Bezpečnost
Stav, při němž je riziko ohrožení (osob) nebo vzniku škody vyloučeno nebo sníženo na přijatelnou úroveň.
Průzkum kvality života v Evropě nadace Eurofound dokládá životní podmínky a sociální situaci lidí a zkoumá otázky, které jsou významné pro život evropských občanů. V období od září 2016 do března 2017 provedla nadace Eurofound čtvrtý průzkum v řadě (běžící od roku 2003). Průzkum kvality života v Evropě v roce 2016 vyslechl téměř 37 000 osob v 33 zemích – 28 členských státech EU a 5 kandidátských zemích (Albánie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Turecko). Jeho zjištění poskytují podrobné informace o široké škále otázek ve třech hlavních oblastech:
kvalita života: subjektivní pocit pohody, optimismus, zdraví, životní úroveň a aspekty deprivace, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem,
kvalita společnosti: sociální nejistota, dojem sociálního vyloučení a společenského napětí, důvěra v lidi a instituce, účast a zapojení do komunity a zapojení do odborné přípravy / celoživotního učení,
kvalita veřejných služeb: zdravotní péče, dlouhodobá péče, péče o děti a další veřejné služby.
Pracovní podmínky
Soubor podmínek, za kterých se práce na daném pracovišti provádí, které zahrnují fyzikální, chemické, biologické, sociální a psychologické faktory ovlivňující bezpečnost zaměstnance při práci.
Zdravotní péče
Zajištění zaměstnavatelem závodní preventivní péče pro zaměstnance v rozsahu stanoveném předpisy včetně sledování jejich zdravotního stavu (způsobilosti k práci), za účelem zjištění jeho změn způsobených expozicí nebezpečí, kterému jsou při práci vystaveni.
Bezpečnost
Stav, při němž je riziko ohrožení (osob) nebo vzniku škody vyloučeno nebo sníženo na přijatelnou úroveň.
Rizika
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek. 2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události. 3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Riziko
Kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které může být způsobeno událostí nebo expozicí jejímu vlivu. Posuzování rizika – je proces hodnocení rizika vyplývajícího z nebezpečí vzhledem k přiměřenosti jakéhokoliv existujícího opatření a rozhodnutí, zda riziko je nebo není přijatelné
Megatrendy, mezi něž patří digitalizace, globalizace, demografické změny a změna klimatu, mají dopad na poptávku po pracovní síle a její nabídku a ovlivňují také pracovní podmínky a kvalitu a udržitelnost pracovních míst. Technologické změny transformovaly organizaci práce a náplň úkolů mnoha pracovních míst, ale i kvalifikace potřebné k jejich provádění. V kombinaci s globalizací proměnily obchodní modely, což vedlo ke vzniku nových forem zaměstnání, které se liší od převládajících standardních modelů zaměstnanosti. Některé z těchto změn mají pozitivní dopad: jako příklad lze uvést automatizaci nebezpečných úkolů, což snižuje riziko zranění. Vyvstávají však také nová rizika a některá jiná rizika se prohlubují, což má negativní dopad na zdraví a dobré pracovní podmínky pracovníků. V této souvislosti byl jako klíčový prvek pro hledání řešení identifikován sociální dialog.
Tato zpráva vychází z průzkumu pracovních podmínek v Evropě (EWCS 2015) a klade si za cíl popsat a analyzovat trendy v kvalitě pracovních míst v 10 hospodářských odvětvích v rámci čtyř tematických oblastí:
měnící se úkoly a kvalifikace, odborná příprava a uplatnitelnost na trhu práce,
nestandardní formy zaměstnání a jistota zaměstnání,
zastoupení zaměstnanců a možnost vyjadřování jejich postojů.
Pracovní podmínky
Soubor podmínek, za kterých se práce na daném pracovišti provádí, které zahrnují fyzikální, chemické, biologické, sociální a psychologické faktory ovlivňující bezpečnost zaměstnance při práci.
Bezpečnost
Stav, při němž je riziko ohrožení (osob) nebo vzniku škody vyloučeno nebo sníženo na přijatelnou úroveň.
Rizika
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek. 2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události. 3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Riziko
Kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které může být způsobeno událostí nebo expozicí jejímu vlivu. Posuzování rizika – je proces hodnocení rizika vyplývajícího z nebezpečí vzhledem k přiměřenosti jakéhokoliv existujícího opatření a rozhodnutí, zda riziko je nebo není přijatelné
Tento průzkum zachycuje rozmanitý obraz Evropy v oblasti práce v průběhu času v různých zemích, povoláních, pohlavích a věkových skupinách. Zjištění poukazují na rozsah a působnost opatření, která by politické subjekty mohly vypracovat za účelem řešení současných problémů. Průzkum pracovních podmínek v Evropě je rozsáhlý průzkum pracovníků, který provádí nadace Eurofound od roku 1991 jednou za pět let. V rámci průzkumu jsou zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným kladeny otázky týkající se klíčových aspektů jejich práce a zaměstnanosti, přičemž rozhovor trvá vprůměru 45 minut. Šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě se uskutečnil v roce 2015 ve 35 zemích. Analýza zemí EU-28 vychází z 35 765 rozhovorů, které proběhly v období od února do září 2015. Dotazník průzkumu obsahuje otázky o zaměstnaneckém statusu, fyzických a psychosociálních rizicích, pracovní době a pracovišti, organizaci práce, využívání a rozvoji dovedností, sociálních vztazích na pracovišti, jakož i o zdraví a pohodě.
Soubor podmínek, za kterých se práce na daném pracovišti provádí, které zahrnují fyzikální, chemické, biologické, sociální a psychologické faktory ovlivňující bezpečnost zaměstnance při práci.
Zdravotní péče
Zajištění zaměstnavatelem závodní preventivní péče pro zaměstnance v rozsahu stanoveném předpisy včetně sledování jejich zdravotního stavu (způsobilosti k práci), za účelem zjištění jeho změn způsobených expozicí nebezpečí, kterému jsou při práci vystaveni.
Bezpečnost
Stav, při němž je riziko ohrožení (osob) nebo vzniku škody vyloučeno nebo sníženo na přijatelnou úroveň.
Rizika
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek. 2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události. 3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Riziko
Kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které může být způsobeno událostí nebo expozicí jejímu vlivu. Posuzování rizika – je proces hodnocení rizika vyplývajícího z nebezpečí vzhledem k přiměřenosti jakéhokoliv existujícího opatření a rozhodnutí, zda riziko je nebo není přijatelné
Více informací o metodice průzkumu ESENER naleznete na adrese: http://www.esener.eu
