Kategorie:

Novelou zákoníku práce č. 281/2023 Sb. došlo k významným změnám dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které by měly zaměstnancům pracujícím v těchto pracovněprávních vztazích zaručit větší sociální ochranu. Na tyto dohody se nyní vztahuje povinnost zaměstnavatele stanovit rozvrh pracovní doby a doby odpočinku, překážky v práci, dovolená a další změny, které se dříve na dohody nevztahovaly.

Kategorie:

Ustanovení o pracovních podmínkách by měla být, dle zákoníku práce, obsažena i v části desáté (Péče o zaměstnance), hlavě I § 224–226 zákoníku práce, nazvané pracovní podmínky zaměstnanců. Tato tři ustanovení hlavy první by jen stěží mohla obsáhnout veškerá ustanovení ošetřující pracovní podmínky zaměstnanců. Je proto potřeba prostudovat celou část desátou, rozdělenou do čtyř hlav, kde jsou další ustanovení o pracovních podmínkách zaměstnanců týkajících se odborného rozvoje zaměstnanců (hlava II), stravování zaměstnanců (hlava III), zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců (hlava IV). Z výše uvedeného vyplývá, že ustanovení o pracovních podmínkách jsou obsažena na více místech zákoníku práce. Co se týká části desáté, nazvané Péče o zaměstnance, považuji název této části za nepřesný a v celkovém kontextu předpisu za matoucí. Opusťme ale otázky ohledně právní teorie a systematiky uspořádání právních předpisů a věnujme se samotným pracovním podmínkám.

Jak uvedeno výše, pracovní podmínky jsou vytvářeny zaměstnavatelem v souladu se zákoníkem práce, s ujednáními individuálních smluv, s ujednáními kolektivních smluv a případně i s ustanoveními vnitřních předpisů, pokud jsou zaměstnavatelem vydány. Jedná se tedy o velmi širokou škálu ustanovení, ujednání a není v možnostech této expertizy obsáhnout vše, neboť by se jednalo prakticky o komentování zákoníku práce a souvisejících předpisů. Soustředíme se tedy na to, co by mohlo být považováno za to nejzákladnější a nejzásadnější pro pracovní podmínky v oblasti sociální práce, a to jak v rovině obecné, tak níže i v rovině více konkrétní ve vztahu k pracovnímu prostředí.

Kategorie:

Využití poznatků o vztahu člověka k pracovním podmínkám je základním předpokladem racionální organizace práce. Jde především o posouzení zvláštností a náročnosti pracovní činnosti na člověka a jeho výkonové schopnosti, tj. o tvorbu základních podmínek pro optimální pracovní zatížení člověka v pracovním procesu. Ty jsou podmíněny:

  • vlastní pracovní činností (pracovními postupy) a její namáhavostí pro člověka;
  • řešením pracovního zatížení a pracovního místa, které umožňuje vykonávání pracovní činnosti;
  • působením pracovního prostředí, které člověka v pracovním procesu ovlivňuje pozitivně nebo negativně.
Kategorie:
Pracovní směna je předepsaný minimální počet hodin práce jednotlivce v jednom pracovním dni podle pracovní smlouvy; počet hodin se v různých průmyslových odvětvích liší, ale zpravidla se pohybuje mezi čtyřmi až osmi hodinami v každém intervalu 24 hodin. Směna je část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
 
  • Dvousměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
  • Třísměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají v rámci 24 hodin po sobě jdoucích ve třech směnách.
  • Nepřetržitý pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v nepřetržitém provozu zaměstnavatele.
  • Nepřetržitý provoz je takový provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu.
  • Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby provedena nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. 

 

Kategorie:

PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU v zákoníku práce 

  • pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele,
  • dobou odpočinku doba, která není pracovní dobou,
  • směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat,
  • dvousměnným pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
  • třísměnným pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,

 

Současná právní úprava agenturního zaměstnávání je výsledkem dlouho připravované novely, jejíž finální verze spatřila světlo světa v podobě zákona č. 206/2017 Sb. Již v meziresortním řízení byly vlivem silné kritiky a možného rozporu připravovaných změn s evropskou a mezinárodní právní úpravou vypuštěny některé restriktivní návrhy jako zákaz řetězení dočasných přidělení na dobu určitou či kvóty. Jaká je tedy aktuální právní úprava?