Posouzení chemické bezpečnosti (CSA) je postup, ve kterém se zjišťují a popisují podmínky, za kterých jsou výroba a použití látky považovány za bezpečné. Postup posouzení chemické bezpečnosti zahrnuje tři hlavní kroky. Jsou to:
Posouzení chemické bezpečnosti (CSA) je postup, ve kterém se zjišťují a popisují podmínky, za kterých jsou výroba a použití látky považovány za bezpečné. Postup posouzení chemické bezpečnosti zahrnuje tři hlavní kroky. Jsou to:
Biologické účinky chemických látek - účinkem se rozumí projev interakce látky s organismem, biologická změna vyvolaná nebo související s působením škodliviny.
Pro nakládání s chemickými látkami a směsmi na pracovištích jsou v EU základem Směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (tzv. směrnice CAD) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (tzv. směrnice CMD), které vychází z Rámcové směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. V ČR se oblasti BOZP týkající se nakládání s chemickými látkami a směsmi věnuje řada právních aktů. Aktuální přesné znění právních předpisů je nutné si dle potřeby dohledat ve Sbírce zákonů.
Posouzení rizik pro účely BOZP se obecně skládá z identifikace nebezpečí, analýzy rizik a hodnocení rizik. V případě chemických látek a směsí (dále NCHLS) to znamená, že v rámci identifikace nebezpečí je nutné získat informace o jejich vlastnostech z bezpečnostních listů a popř. z dalších zdrojů (databáze, literatura, dodavatel, poradenství).
Identifikace nebezpečí rozpoznání existence nebezpečí a stanovení jeho charakteristik.
Proces zjišťování zdrojů nebezpečí, jejich velikosti, charakteru a umístění.
Mezi nejrozšířenější nebezpečné látky patří:
Identifikace nebezpečí rozpoznání existence nebezpečí a stanovení jeho charakteristik.
Proces zjišťování zdrojů nebezpečí, jejich velikosti, charakteru a umístění.
Kontakt fyzikálního, chemického, případně biologického faktoru (činitele) s vnějšími hranicemi organismu (s kůží, sliznicemi očí, dýchacích cest a trávicího systému, pohybového aparátu) nebo definované části životního prostředí.
Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou:
Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnance azbestu je početní koncentrace vláken o rozměrech délky větší než 5 um, průměru menším než 3 um a poměru délky k průměru větším než 3:1 v pracovním ovzduší.
Identifikace nebezpečí rozpoznání existence nebezpečí a stanovení jeho charakteristik.
Proces zjišťování zdrojů nebezpečí, jejich velikosti, charakteru a umístění.
Kontakt fyzikálního, chemického, případně biologického faktoru (činitele) s vnějšími hranicemi organismu (s kůží, sliznicemi očí, dýchacích cest a trávicího systému, pohybového aparátu) nebo definované části životního prostředí.
Z biologických faktorů jsou nejzávažnější mikroorganismy, které mohou vyvolat závažná onemocnění člověka (patogenní mikroorganismy). Jsou-li patogenní mikroorganismy využívány záměrně při výrobě nebo je jejich výskyt nedílnou součástí práce (zdravotnická a veterinární zařízení apod.), pak takové práce podléhají kategorizaci. Mikroorganismy nebo jejich produkty se do pracovního prostředí mohou také uvolňovat z klimatizačních zařízení či zaplísněných povrchů, a pak je třeba příčinu výskytu odstranit.
Identifikace nebezpečí rozpoznání existence nebezpečí a stanovení jeho charakteristik.
Proces zjišťování zdrojů nebezpečí, jejich velikosti, charakteru a umístění.
Kontakt fyzikálního, chemického, případně biologického faktoru (činitele) s vnějšími hranicemi organismu (s kůží, sliznicemi očí, dýchacích cest a trávicího systému, pohybového aparátu) nebo definované části životního prostředí.
