Psychologické faktory práce zahrnují psychickou pracovní zátěž, psychosociální stres na pracovišti, patologické vztahy - mobbing, bossing, šikanu. V rozvinutých zemích se psychosociální faktory a faktory spojené s organizací práce stávají hlavními pracovními riziky.
Psychosociální rizika můžeme rozčlenit do 10 oblastí dle vzoru dokumentu zpracovaného Světovou zdravotnickou organizací – „Guidance on the European Framework for Psychosocial risk management – WHO 2008“.
1. Charakter práce
2. Pracovní zátěž, pracovní tempo
3. Rozvržení práce
4. Rozhodování o práci
5. Pracovní prostředí a vybavení
6. Firemní kultura
7. Mezilidské vztahy na pracovišti
8. Role v organizaci
9. Kariérní postup
10. Sladění práce a soukromí
Psychosociální rizika související s prací mohou být zdrojem pracovního stresu stejně jako jiné faktory pracovní zátěže. Souvisejí zejména s organizací práce a pracovní náplní, vztahy na pracovišti i mimo pracoviště. Je prokázáno, že výskyt těchto rizik na pracovišti souvisí s nižším pracovním výkonem, zvýšeným absentismem a zvýšeným rizikem pracovních úrazů a má negativní dopad na psychické i fyzické zdraví zaměstnance. Kontinuální výskyt psychosociálního stresu v organizaci se projeví zvýšenou nemocností, případně zvýšenou fluktuací pracovníků, a postižený je tedy i zaměstnavatel.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Pojem stres se stal v posledních letech jedním z nejužívanějších termínů v našem slovníku v souvislosti jak se stylem života současné společnosti, tak při hodnocení práce a pracovních podmínek, jež vyplývají z technického pokroku. Za pracovní stres se považuje určitá odezva organismu, jejíž vznik je dán působením specifických okolností, podmínek a faktorů pracovní činnosti v rámci pracovního systému. Jsou označovány jako stresory či mikrostresory s ohledem na intezitu působení.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Mobbing se někdy překládá jako šikana na pracovišti, ale není to úplně přesné. Tento výraz používaly sdělovací prostředky než se u nás termín mobbing vžil. Ale vzhledem k tomu, že se od klasické šikany přeci jen odlišuje, je vhodnější označovat tyto jevy jako (psychické) týrání, psychoteror, (psychické) násilí apod. Hirigoyen dokonce jeho nebezpečnost zdůrazňuje slovním spojením „psychická vražda“.
Slovo mobbing je odvozeno z anglického slovesa to mob (obtěžovat, hromadně napadnout, vulgárně vynadat, vrhnout se na...) a do psychologie přišel ze zvířecí říše. O uvedení slova mobbing do psychologie a zároveň i o jeho rozšíření se zasloužil švédský profesor psychologie Heinz Leymann, který v osmdesátých letech 20. století zjistil, že se podobný typ chování vyskytuje i u lidí na pracovišti.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Mezi hlavní fyziologické faktory práce patří fyzická náročnost práce, a to nejen z hlediska celkové fyzické zátěže ale i jednostranného přetěžování určitých pohybových struktur, a dále všechny ergonomické faktory práce, které mají vliv zejména na vznik onemocnění kosterně-svalového aparátu.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Práce má motivovat a rozvíjet osobnost člověka a ve svém důsledku upevňovat jeho zdraví. Práce podporuje zdravý vývoj člověka pouze v případě, že uspokojuje jeho základní lidské potřeby. Kromě materiálních potřeb, nutných pro zajištění existence, jsou to např. následující podmínky práce:
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Zátěž může být mírná, přiměřená nebo nepřiměřená (nadměrná). Fyzická zátěž je pracovní zátěž pohybového systému, srdečně cévního a dýchacího systému s odrazem v látkové přeměně a termoregulaci organismu.
Celková fyzická zátěž se posuzuje z hlediska energetické náročnosti práce pomocí hodnot energetického výdeje vyjádřených v netto hodnotách a srdeční frekvence, který by neměl pro práci dynamickou vykonávanou převážně velkými svalovými skupinami překročit pro muže a ženy hodnoty uvedené v příslušném nařízení vlády (361/2007 Sb.). Za celkovou fyzickou zátěž se považuje zátěž při fyzické práci dynamické, vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50 % svalové hmoty.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
