Kategorie:

Prevence rizik v oblasti BOZP spočívá v kontinuálním vyhledávání nebezpečí a rizik, v jejich vyhodnocování a přijímání opatření k ochraně před nimi. Účelem politiky prevence rizik v oblasti BOZP je její postupné zavádění a zvyšování úrovně prevence rizik na všech pracovištích. Prevence rizik zahrnuje i předcházení vzniku „skoronehod“ s cílem zabránění jejího opakovaného výskytu. Podle ustanovení § 102 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů prevencí rizik jsou: „všechna opatření, vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik“.

Kategorie:

Zaměstnavatel je v rámci prevence pracovních rizik povinen zejména:

1. Přijímat opatření, která mají za cíl předcházet rizikům, rizika odstraňovat, nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Za tím účelem je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. Rizika, která není možno odstranit, je povinen vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby bylo ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců minimalizováno.

Kategorie:

Zaměstnavatel

Hodnocení rizik

  • Ručí za to, že se hodnocení rizik provádí, a že jsou z hlediska rizik hodnoceny všechny pracovní činnosti ve společnosti.
  • Dohlíží na to, že je hodnocení rizik pravidelně opakováno a poznatky aktualizovány.
  • Zajišťuje, aby hodnocení rizik bylo důkladně zrevidováno alespoň jednou za 3 roky, nebo když:
    • dojde k incidentu, skoronehodě nebo jinak nebezpečné události,
    • dojde k významné změně pracovních postupů, zařízení provozovny, nebo ke změně v pracovních podmínkách či uspořádání pracoviště,
    • vyskytnou se nové skutečnosti související s bezpečností a ochranou zdraví při práci (legislativa atp.).
Kategorie:

Článek se věnuje problematice inspekční činnosti (řízení rizik) pracovišť na základě zahraniční dobré praxe, výzkumu a české judikatury. Ve světle minulého roku, který nebyl z hlediska pracovní úrazovosti nijak výjimečným, je stále třeba upozorňovat na skutečnost, že přes sofistikovanější způsoby managementu rizik nedochází k rapidnímu úbytku pracovních úrazů, ani změně segmentů, kde se vyskytují, či dokonce druhů nejčastějších pochybení. Jako i v jiných oblastech i zde, tedy na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je základním kamenem prevence, nikoliv jen zpětně přihlížet k nastalým krizovým situacím. Proto je třeba důsledně řešit problematiku managementu rizik, což ostatně předpokládá i zákoník práce a další pracovněprávní předpisy.

Kategorie:

Článek přibližuje požadavky na zaměstnavatele v rámci prevence rizik, a tak vlastně na jeho vedoucí zaměstnance či jím pověřené osoby. Ke konkrétnímu návrhu rozsahu činnosti na úseku prevence rizik budou stanoveny požadavky na znalost právních a technických předpisů, potřebných pro posuzování rizik, tj. definování nebezpečí, provádění analýzy rizik a navrhování odpovídajících opatření.

Kategorie:

Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. 

Kategorie:

Ekonomické důsledky vyplývající z nízké úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („BOZP“), souvisejících nákladů a ztrát z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání představují na jedné straně zátěž společnosti, na druhé straně tato oblast představuje velké rezervy a příležitosti pro budoucí úspory a racionálnější hospodaření s veřejnými i soukromými zdroji. Ve světě i v České republice dosahují ztráty z pracovních úrazů a nemocí z povolání dle kvalifikovaných odhadů cca 1 až 5 % HDP.