Strojní zařízení (stroj) tvoří montážní celek sestavený ze součástí nebo částí strojů, z nichž je alespoň jedna pohyblivá, s příslušnými pohonnými zařízeními, řídicími a silovými obvody, vzájemně spojenými za účelem specificky přesně stanoveného použití, zejména pro zpracování, úpravu, dopravu nebo balení materiálu.

Problematika zajištění bezpečnosti strojů a zařízení je složitá, návrh bezpečného stroje zahrnuje mnoho norem a úkonů. Bezpečností strojního zařízení je nutné se zabývat již při začátku návrhu a samotné mechanické konstrukci strojů. Rizika nebezpečí, která nelze odstranit či potlačit mechnickými prvky (kostrukcí stroje, kryty apod.), je nutné ošetřit či zajistit elektronicky. Na zbytkové riziko je pak nutné upozorňovat štítky na strojích a podrobněji v dokumentaci. 

Kupujete pro svou firmu nebo za účelem svého podnikání starší stroj nebo jiné technické zařízení z druhé ruky či bazaru? Dávejte pozor na to, abyste dostali také průvodní a provozní dokumentaci. Tyto dokumenty totiž musíte mít dle zákona ke každému stroji a technickému zařízení. Jedině tak budou stroje plně v souladu s BOZP. Co dělat když průvodní a provozní dokumentaci při nákupu nedostanete?

Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí stanoví nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

§ 3

(1) Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou

  1. používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou,
  2. zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízení,
  3. přivádění nebo odvádění všech forem energií a látek, užívaných nebo vyráběných, bezpečným způsobem,
  4. vybavení zařízení zábranou nebo ochranným zařízením nebo přijetí opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení nebo pádu břemene,
  5. montování a demontování zařízení za bezpečných podmínek v souladu s návodem dodaným výrobcem,3) nebo není-li návod výrobce k dispozici, návodem stanoveným zaměstnavatelem,
  6. ochrana zaměstnance proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny,
  7. ochrana zařízení, které může být vystaveno účinkům atmosférické elektřiny, zejména zasažení bleskem,
  8. umístění ovládacích prvků ovlivňujících bezpečnost provozu zařízení mimo nebezpečné prostory, bezpečné ovládání, a to i v případě jejich poruchy nebo poškození, dobrá viditelnost, rozpoznatelnost a v určených případech příslušné označení; nemohou-li být ovládací prvky z technických důvodů umístěny mimo nebezpečné prostory, nesmí být jejich ovládání zdrojem nebezpečí, a to ani v důsledku nahodilého úkonu,
  9. spouštění zařízení pouze záměrným úkonem obsluhy pomocí ovládače, který je k tomu účelu určen,
  10. vybavení ovládačem pro úplné bezpečné zastavení; v době, kdy se zařízení nepoužívá, jeho vypnutí a ve stanovených případech jeho odpojení od zdrojů energií a zabezpečení,
  11. vybavení ovládačem pro nouzové zastavení, který zablokuje spouštěcí ovládače tam, kde je to nutné; současně se zastavením chodu zařízení nebo jeho nebezpečné části se musí vypnout přívody energií k jeho pohonům, s výjimkou případů, kdyby tím došlo k ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců,

Technologie svařování je využívána v mnoha různých oborech, jako je strojírenství, stavebnictví opravárenství, služby atd. Nejběžnější metoda svařování je svařování tavné, kterým se rozumí svařování provedené místním ohřevem a roztavením spojovaných částí bez použití tlaku. Jedná se zejména o obloukové svařování, kterým se rozumí tavné svařování, při kterém se ohřev uskutečňuje elektrickým obloukem, a plamenové svařování, kterým se rozumí tavné svařování, při kterém se pro ohřev používá teplo spalovaných směsí plynů.

Technická inspekce České republiky je organizací státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení (VTZ) na území České republiky. Státní dozor vykonává na základě zmocnění a v rozsahu zákona č. 174/1968 Sb. Zřizovatelem TIČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Oficiální webové stránky https://www.ticr.eu/

Hlavní předměty činnosti v rozsahu zákona č. 174/1968 Sb.:

  • vydávání odborných a závazných stanovisek o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi VTZ splněny požadavky bezpečnosti těchto zařízení,
  • provádění prohlídek, řízení a vyhodnocování zkoušek, kterými osvědčuje, zda vyhrazená technická zařízení a materiály, použité k jejich zhotovení splňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení; ve stanovených případech potvrzuje úspěšné výsledky zkoušek,
  • prověřování odborné způsobilosti organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, údržbě a revizím VTZ a v této souvislosti vydávání oprávnění,
  • prověřování odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám nebo obsluze VTZ a v této souvislosti vydávání osvědčení.