Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání bylo v našem právním řádu zakotveno již v roce 1993. Stále se však setkáváme s otázkami pojištěných zaměstnavatelů, jaká práva mají zákonné pojišťovny při řešení pojistných událostí jejich poškozených zaměstnanců. 

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Podle zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí poškození zaměstnance na zdraví nebo jeho smrt, ke kterým došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Speciální definice pracovního úrazu pro potřeby evidence a registrace pracovních úrazů (např. těžké, hromadné, a ostatní pracovní úrazy) skončily zrušením vyhlášky č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení dopravních nehod (havárií) a poruch technických zařízení. Nařízení vlády č. 170/2014 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznam o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, definuje pro účely hlášení pracovního úrazu pouze smrtelný pracovní úraz. Smrtelným pracovním úrazem podle nařízení vlády č. 170/2014 Sb. se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku.

Údaje o pracovní úrazovosti z roku 2017 ještě nejsou kompletně k dispozici. V roce 2016 se stalo 105 smrtelných pracovních úrazů, došlo k poklesu o 27 případů oproti roku předcházejícímu. Mezi časté pracovní úrazy s následkem smrti patří pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, z lešení, plošiny, na rovině apod.). Za rok 2016 jich bylo evidováno celkem 16, z toho 7 případů byly pády ze střechy. Tyto úrazy utrpěli výhradně muži, průměrný věk byl 46 let. Ve 13 případech zemřeli v den pracovního úrazu. Minimálně v 8 případech se pracovní úraz stal vinou pracovníka - nebyl jištěn, nepoužíval OOPP.

Každá organizace hledá cesty jak snížit počet pracovních úrazů a poškození zdraví zaměstnanců. Mnohé organizace k dosažení tohoto cíle zavádějí „kulturu nulové úrazovosti“. I přes uvedené snahy však stále dochází v organizacích k pracovním úrazům a poškozením zdraví zaměstnanců. Úplně eliminovat možnost vzniku pracovního úrazu a poškození zdraví asi není v praxi reálné, prostě špatné věci se v životě stávají. Co je ovšem možné, je snížení pravděpodobnosti jejich vzniku a jejich následky, které jsou v mnohých případech závislé na naší připravenosti a příslušné reakci na tyto mimořádné události.