Kategorie:

Kategorizaci prací upravuje § 37 z. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhl. č. 107/2013 Sb.

Častou otázkou je, do jaké kategorie určitou profesi zařadit. Na to se nedá jednoznačně odpovědět bez příslušného měření rizikových faktorů. Seznam profesí s doporučením pro jejich zařazení do kategorie, který zde fungoval do r. 2003, byl zrušen. Podmínky na pracovištích jsou různé, a přestože jde o stejnou profesi, může být na jiném pracovišti zařazena do jiné kategorie.

Podle § 37 z. č. 258/2000 Sb. zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis33a) nestanoví jinak. Návrh, ve kterém uvede náležitosti stanovené v odst. 3, předkládá zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací.

Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6 písm. c). Je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.

Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením.

Správné zařazení zaměstnance do kategorie práce je důležité i kvůli vysílání zaměstnanců na pracovnělékařské prohlídky podle z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhl. č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Kategorie:

Kategorizace prací vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Provádí se na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců. Při hodnocení zdravotních rizik, které je základním podkladem pro zařazení prací do kategorií, se ve smyslu vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, posuzuje výskyt a míra působení 13 faktorů pracovních podmínek:

 

Koncem roku se ve Sbírce zákonů objevila pod číslem 452/2022 Sb. dlouho diskutovaná novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb. S napětím jsme očekávali, zdali se ve vyhlášce objeví všechny navrhované změny. Rozporuplné názory v řadách odborné veřejnosti vyvolalo zvláště zrušení povinných pracovnělékařských prohlídek v 1. a 2. kategorii práce.

Pracovnělékařskou péčí se rozumí prevence a ochrana zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazů. Jejím cílem je udržení dlouhodobé práceschopnosti zaměstnanců. Pracovnělékařskou péči upravují následující právní předpisy - zákon č. 373/2011, Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), který je prováděn vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění vyhl. č. 452/2022 Sb. (dále jen vyhláška)

Novinky v oblasti pracovnělékařských služeb, národní akční program, řešení ergonomických problémů, pracovní schopnost v průmyslové výrobě v každém věku a další postřehy z oblasti BOZP zazněly na semináři "BOZP v průmyslu: tradiční nebo nová rizika" v rámci veletrhu FOR INDUSTRY v Praze - Letňanech 11. května 2017.

Obsahem pracovnělékařských služeb při

  • hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání je:
    • zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na jejich zdravotní stav a vývoj zdravotního stavu a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, a to při pracovnělékařských prohlídkách, kterými jsou lékařské prohlídky prováděné poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství