Pracovnělékařskými prohlídkami jsou:
Při provádění pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány edukační a konzultační zdravotní služby.
Hygiena práce je obor, který se velmi úzce váže na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Zabývá se primárně posuzování pracovní činnosti, která může mít vliv na zdraví zaměstnance. Cílem tohoto oboru je tedy snaha o zamezení vzniku profesního onemocnění, které může vést k dočasnému, ale i trvalému poškození zdraví, a to právě na základě pracovní činnosti.
Kontrolním orgánem hygieny práce je Krajská hygienická stanice (KHS). Zastává funkci státního zdravotního dozoru. Krajská hygienická stanice může provádět kontroly v těchto základních oblastech:
Odbor hygieny práce se dělí do těchto tří odvětví:
Náplní hygieny práce v rámci státního zdravotního dozoru je kontrolovat, zda podnikatelský subjekt plní zákonné povinnosti a požadavky v oblasti ochrany zdraví při práci.
Kontrolní orgán, tedy Krajská hygienická stanice, může kontrolovat požadavky na provedení pracoviště, tedy například odvětrávání, osvětlení, mikroklimatické podmínky na pracovišti, dodržování limitů fyzické zátěže pracovníků, limity prachu, chemické škodliviny, hygienické limity, ale také například plnění požadavků na ergonomii pracoviště, vybavení pro poskytnutí první pomoci, sanitární vybavenost, dodržování pitného režimu či zásobování pracoviště zdrojem vody nebo dokonce zajištění preventivní zdravotní péče zaměstnanců.
Společně s těmito kontrolami může též hodnotit působnost fyzikálních faktorů, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnanců. Může to být například působení hluku, vibrací, bakterií, virů, neionizujícího záření či chemických faktorů. Na základě tohoto hodnocení jsou Krajskou hygienickou stanicí posuzována organizační, technická, ale i náhradní opatření, která je zaměstnavatel povinen zajistit pro snížení působení těchto faktorů na pracovní prostředí.
Vědní obor zkoumající povahu a mechanismus toxických účinků látek na živé organismy.
Osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.
Základní informace o činnosti:
Podle § 84 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. při výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti
Vědní obor zkoumající povahu a mechanismus toxických účinků látek na živé organismy.
Osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.
Hygienický limit je hodnota koncentrací (u prachu, chemických látek) nebo intenzit činitelů (u hluku, vibrací, fyzické zátěže) významných z hlediska vlivu životních nebo pracovních podmínek na zdraví člověka, o nichž se předpokládá, že jim mohou být vystaveny téměř všechny osoby, aniž by došlo k nepříznivému ovlivnění jejich zdravotního stavu. Problematiku hygienických limitů lze demonstrovat na rozdílu limitů mezi pracovním a životním prostředím.
V pracovním prostředí se mohou vyskytovat různé rizikové faktory. Obecnou povinností zaměstnavatelů je minimalizovat negativní působení těchto škodlivých faktorů. Tyto povinnosti zaměstnavatelů obsahuje zejména zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění), který v § 102, odst. 3 stanoví: "(3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu."
Metody hodnocení vlivu práce na zdraví můžeme rozdělit na hodnocení vlastní expozice a hodnocení možných účinků této expozice na zaměstnance. K hodnocení expozice (tj „vystavení účinku působení faktoru“) využíváme hygienický limit. Změříme hodnotu výskytu faktoru v pracovním prostředí a porovnáváme ji s hygienickým limitem. Přitom zhodnotíme, zda zaměstnanec, který v daném prostředí pracuje, je vystaven škodlivině v závislosti na míře výskytu škodliviny v prostředí. Toto zhodnocení v mnoha případech nemusí být jednoduché. Výskyt škodliviny obvykle kolísá v čase i v prostoru a velmi závisí na umístění měřidla. Zaměstnanci se také při práci pohybují a ani osobní odběr vždy nezaručí opakovatelnost měření.
Problém nastává při stanovení charakteristické směny, protože se jednotlivé pracovní úkony mohou měnit. „Charakteristická směna“ je definována v § 2, odst. 2, vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií…atd. cituji: „Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům.“. Například při laminování závisí na složení laminovací směsi, velikosti a tvaru výrobku, větrání atd.
Hodnocení účinků spočívá ve sledování změn stavu organismu. Zvláštní důraz je věnován sledování těch změn, které odpovídají očekávanému vlivu faktorů. Snaha je změny zdravotního stavu podchytit již v počátečním stadiu, kdy jsou obvykle ještě vratné. Nemoc z povolání je již velmi výraznou změnou zdravotního stavu a svědčí nejen o nedodržení limitů, ale i o selhání závodní zdravotní péče.
Problémy zmíněné výše jsou pouze ilustrativní a jejich výčet není vyčerpávající. Úplný přehled je nad možnosti tohoto sdělení.
Vědní obor zkoumající povahu a mechanismus toxických účinků látek na živé organismy.
Osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.
Kontakt fyzikálního, chemického, případně biologického faktoru (činitele) s vnějšími hranicemi organismu (s kůží, sliznicemi očí, dýchacích cest a trávicího systému, pohybového aparátu) nebo definované části životního prostředí.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
